Praha - Pro demokratický svět nejhledanější terorista světa, který má na svědomí smrt tisíců nevinných civilistů. Pro muslimy - nebo alespoň pro jejich část - hrdinný vůdce a bojovník za islámské hodnoty.
Kdo vlastně byl zakladatel a šéf Al-Káidy, jedné z nejnebezpečnějších teroristických organizací na světě?
Usáma bin Ládin, celým jménem Usáma bin Muhammad bin Ládin, se narodil v roce 1957 v Saudské Arábii. Pochází z bohaté rodiny, sám ale odmítal přepych a výdobytky moderní doby.
Snažil se žít podle nejpřísnějšího výkladu islámu a nutil k tomu i své děti. Pro teroristické útoky nicméně neváhal využít nejmodernějších technologií.
Narodil se jako sedmnácté dítě z dvaapadesáti potomků, které přivedl na svět jeho otec - úspěšný stavitel původem z Jemenu Muhammad bin Avad bin Ládin.
Usámův otec těžil z vazeb na saudskoarabskou elitu, která mu zajišťovala lukrativní zakázky. Jeho firma například postavila dálnici z Mediny do Džiddy, honosné paláce v Rijádu nebo zrekonstruovala mešitu v poutním městě Mekka.
Usáma byl vychován jako slušný, zdvořilý a silně nábožensky založený člověk. Když mu bylo jedenáct, přišel o otce, který zahynul při leteckém neštěstí. Od té doby se o něj starala matka - původem ze Sýrie.
V letech 1968 - 1976 studoval prestižní sekularizovanou střední školu Al-Thager Model School. V pubertě a na prahu dospělosti byl Usáma bin Ládin stydlivý introvert.
Začalo to na vysoké
V roce 1974 si vzal tehdy čtrnáctiletou neteř své matky Nadžwu Ghanemovou a nastoupil na fakultu ekonomie a managementu Univerzity krále Abdula Azíze v saudskoarabském městě Džidda.
V sedmdesátých letech začaly na univerzity v arabském světě pronikat vlivy radikálního islámu ve větší míře než dřív. Panislamistické a militantní smýšlení podpořily prohry arabských zemí ve válkách s Izraelem.
Výjimkou nebyla ani univerzita Džiddě, kde studoval Usáma. Tak jako řada jeho spolužáků, i on se přidal k Muslimskému bratrstvu.
Jeho náboženské a politické smýšlení ovlivnil charismatický islámský klerik Abdulláh Azzám, představitel nekonzervativnější větve islámu.
Když Azzám v roce 1986 založil v pákistánském příhraničním městě Péšávár základnu bojovníků Džihádu, neváhal mu bin Ládin finančně pomoci.
V roce 1988 Usáma na pákistánsko-afghánských hranicích založil vlastní centrálu svaté války, kterou pojmenoval Al-Káida (základna).
Původním cílem jeho teroristické organizace bylo sjednotit skupiny ozbrojenců, kteří se postavili Sovětům v Afghánistánu. Od dalších skupin v islámském světě se od začátku liší zejména tím, že je mezinárodní, a tím pádem mnohem vlivnější.
První bombový útok na civilisty Usáma bin Ládin připravil v roce 1992 v hotelu Gold Mihor v jemenském městě Aden. O život tehdy přišli dva lidé.
Roztržka s královskou rodinou
V roce 1989 se Usáma bin Ládin vrátil do Saudské Arábie, aby se věnoval práci ve stavební firmě, kterou zdědil po svém otci.
Když jeho rodnou zemi o rok později napadl Kuvajt, nabídl královské rodině, že vytvoří armádu dobrovolníků, kteří budou Saudskou Arábii bránit.
Rijád ale nabídku odmítl a využil pomoci Spojených států. Ty následně v zemi rozmístily svá vojska. Pro Usámu bin Ládina byly od té doby USA spolu s Izraelem nepřítelem číslo jedna.
V roce 1991 byl Usáma za protivládní činnost vyhoštěn ze Saudské Arábie. Usadil se v Súdánu, odkud řídil podporu separatistických militantních skupin v bývalé Jugoslávii a připravoval útoky, k nimž tehdy docházelo především v arabském světě.
Nejtragičtější údery, které má bin Ládin na svědomí, ale přišly až 11. září 2001 v New Yorku a Washingtonu.
Teroristé unesli čtyři dopravní letadla a vlétli s nimi do Světového obchodního centra a Pentagonu. Usáma bin Ládin prý tento útok osobně připravoval a stal se kvůli němu nejhledanější osobou na světě.
Oficiálně se ale jeho spojení s přípravou teroru ve Spojených státech nikdy nepotvrdilo, i když se k útokům sám přihlásil.
O co mu šlo?
Usáma bin Ládin měl silně vyhraněné názory. Jediným skutečně islámským státem podle něj byl Afghánistán ovládaný Talibanem, tedy ten z dob před invazí Američanů.
Každý, kdo nevyznával šíitský islám, byl pro něj nepřítel, který si zaslouží zemřít. Nepříčily se mu ani civilní oběti, včetně žen a dětí.
Úhlavními soupeři ale byli Američané a Židé. Chtěl prosadit islámské právo šaría v celém muslimském světě, který hodlal sjednotit pod jedním velkým chalifátem. Sám se toužil stát jeho emírem.
Po více než deseti letech úspěšného skrývání teď Usámu bin Ládina Američané dostihli. V opevněné vile ve městě Abbottábád asi 100 kilometrů severně od pákistánského hlavního města Islámábád ho zastřelil elitní tým amerického námořnictva.
Při zásahu mariňáků zemřel i jeden z Usámových synů. Informace o tom, kolik jich ještě zbývá, se různí. Nejčastěji se ale zmiňuje, že Usáma bin Ládin zplodil se čtyřmi ženami celkem 25 dětí.
