Washington - Spojené státy neprodají Tchaj-wanu 66 nových stíhacích letounů Lockheed Martin. Podle serveru Defense News to řekl nejmenovaný představitel tchajwanského ministerstva obrany s tím, že ostrov "je postupem Spojených států mimořádně zklamán".
Ve Washingtonu sice zatím žádné oficiální rozhodnutí nepadlo, zasvěcení experti ale v pondělí tvrzení Tchaj-wanu víceméně potvrdili.
Ostrov žádá USA o prodej 66 moderních strojů F-16 C/D už od roku 2006.
Odhadovaná hodnota kontraktu je osm miliard dolarů. Washington je ale pod enormním tlakem Pekingu, aby Tchaj-peji neprodával žádnou vojenskou techniku a zvláště ne moderní stíhací letouny.
Čína prohlásila, že prodej 66 strojů F-16 by znamenal překročení "červené linie". List Žen-min ž-pao, který je hlásnou troubou čínské komunistické strany, dokonce vyzval k použití "finančních zbraní" proti USA, pokud by se tento kontrakt nakonec realizoval.
Peking je v současné době největším věřitelem Spojených států a vlastní jejich dluhopisy v odhadované hodnotě 1200 až 1500 miliard dolarů.
Místo prodeje modernizace
Tchaj-wan chtěl nahradit novými F-16 120 strojů F-5 Tiger a Mirage 2000-5, které půjdou během pěti až deseti let do výslužby.
Pokud mu USA skutečně neprodají tyto moderní bojové stíhačky, zasadí velkou ránu jeho snaze čelit rostoucí vojenské moci Číny v oblasti.
Peking ale pohlíží na ostrov jako na nedělitelnou součást svého území a každé zemi, která mu chce prodat moderní zbraně, hrozí hospodářskými sankcemi.
Spojené státy v roce 1979 přerušily s Tchaj-wanem diplomatické styky, protože uznaly politiku "jedné Číny", vedenou Pekingem.
Současně jsou ale největším zbrojním dodavatelem Tchaj-wanu a navíc se zavázaly, že mu v případě vojenského napadení pomohou.
Peking proto nemá zcela vyhráno. Washington se zřejmě pokusí situaci řešit tím, že Tchaj-wanu nabídne modernizaci jeho 146 starších strojů F-16A/B.
Výše tohoto kontraktu by činila 4,8 miliardy dolarů. Předpokládá se, že Obamova administrativa definitivně rozhodne do začátku října.
Nové čínské vedení
Informace o tom, že USA zřejmě ustoupí Číně a neprodají Tchaj-wanu stíhací letouny nové generace, se objevila krátce před odletem amerického viceprezidenta Joe Bidena na státní návštěvu Číny.
Biden je prvním vysokým představitelem USA, který letí do Pekingu po dluhové krizi v USA. Čína jako největší věřitel během ní ostře kritizovala amerického prezidenta i kongresmany za to, že dovolili, aby se americké hospodářství dostalo na pokraj bankrotu.
Americké ministerstvo zahraničí ale sdělilo, že Biden nehodlá s čínskými představiteli jednat o otázce prodeje zbraní Tchaj-wanu.
I když to nebylo oficiálně řečeno, Biden letí do Pekingu především s cílem lépe poznat čínského viceprezidenta Si Ťin-pchinga.
Osmapadesátiletý Si s velkou pravděpodobností nahradí koncem roku 2012 v čele čínské komunistické strany - a v roce 2013 i v prezidentském křesle - stávajícího nejvyššího představitele Číny Chu Ťin-tchaa, jenž je ve funkci od roku 2003.
