reklama
 
 

Země v Pacifiku závodí ve zbrojení. Bojí se Číny

6. 8. 2011 6:30
Čína chce mít do roku 2020 520 vojenských lodí, její sousedé proto zbrojí také

Canberra, Peking, Tokio - Indopacifik zažívá závody ve zbrojení. Příčinou je rostoucí námořní moc Číny, která z modernizace vojenského loďstva udělala svou prioritu.

Australský Lowy Institut na konci června varoval, že například spory kvůli teritoriálním vodám v Jihočínském a Východočínském moři by mohly vést v Asii k válce, do které by nakonec byly vtaženy i Spojené státy a další mocnosti.

Tokio ve své srpnové Bílé knize, každoroční analýze problémů, které by mohly ohrozit bezpečnost Japonska, tak daleko nejde, ale pouze z taktických důvodů.

I Japonci ale očekávají, že Čína bude "rozšiřovat sféru svého vlivu do vod kolem jeho ostrovů", a v dohledné době bude "rutinně pořádat námořní cvičení ve Východočínském moři, Tichém oceánu i Jihočínském moři".

Námořní spory mezi Čínou na jedné straně a Tchaj-wanem, Japonskem, Vietnamem, Filipínami, Malajsií a Brunejským sultanátem o nejrůznější ostrovy a ostrůvky se vlečou desítky let a většinou byly považovány za nepříliš důležité, exotické provinční spory.

Teď se situace zásadně mění. Čína totiž buduje námořní síly, jež by se záhy mohly v Pacifiku a v Jihočínském i Východočínském moři postavit i loďstvu Spojených států, které byly ještě nedávno jedinou opravdovou velmocí v této oblasti.

Ponorky, letadlové lodě, křižníky

Čína postupuje raketovým tempem. Po skončení pětiletky v roce 2015 chce mít tři letadlové lodě a 350 dalších hladinových plavidel. O dalších pět let později už to má být 520 lodí.

Současně posiluje i pobřežní stráž, jejíž síly mají do roku 2020 vzrůst o 6000 mužů a blíže neurčený počet plavidel. Peking také programově buduje zbrojní průmysl, který by byl schopen produkovat špičkové vojenské systémy, srovnatelné s americkými.

Reakce Japonska, Indie či Austrálie na sílící námořní moc Číny jsou zřejmé. Tokio chce například především s ohledem na plánované čínské letadlové lodě rozšířit flotilu svých ponorek ze 16 na 22.

Austrálie sice bohatne z obchodu s Čínou, které dodává nejrůznější suroviny, ale současně se stále více obává, že by se nenasytný Peking mohl chtít zmocnit nalezišť ropy a plynu v mořích u jejího severního pobřeží.

Canberra proto hodlá postavit až 12 ponorek s velkým akčním rádiem a vyčlenila také 7,6 miliardy dolarů na tři nové, supermoderní torpédoborce, které by měly být spuštěny na vodu v roce 2015.

Od Spojených států chce nakoupit dalších 100 stíhacích letounů F-35.

Indie nezůstává pozadu, modernizuje své vojenské námořnictvo a rozšiřuje jeho akční rádius v Indickém oceánu. Je to hlavně kvůli intenzivním čínsko-pákistánským vztahům a úvahám, že by Peking mohl postavit v pákistánském přístavu Gvádár základnu pro svou vojenskou flotilu.

USA jako opora

Všechny zmíněné země se přitom ve snaze zajistit si ochranu před Čínou stále více chytají za ruku Spojených států.

Canberra chce na severu kontinentu vybudovat novou vojenskou základnu, z které by chránila své teritoriální vody, protože zatím tam žádné vojenské zařízení tohoto typu nemá.

Existuje možnost, že by na ní mohli působit i Američané, kteří jsou největším spojencem Australanů. Canberra navíc koordinuje svoje kroky v bezpečnostní oblasti s americkými.

Japonsko ve své Bílé knize také vyzdvihlo své padesát let dlouhé vojenské spojenectví s USA jako "nepostradatelný svorník míru a stability v oblasti Dálného východu".

Tím vyvolalo ostrou reakci Číny, která ho obvinila, že "je posedlé přetrvávající mentalitou studené války a neochvějně podléhá mýtu japonsko-americké aliance".

Indie také ze všech sil upevňuje vztahy s USA a má zájem o řadu amerických zbrojních systémů.

Čína vývoj sleduje s nevolí. Nelíbí se jí především narůstající počet společných námořních cvičení různých zemí za účasti USA.

Společné námořní manévry Američanů s Vietnamci, Filipínci nebo s Japonci a Australany označuje za "nepřiměřené" Současně přesvědčuje státy v regionu, že její záměry jsou mírové.

Při každé příležitosti ale také významně upozorňuje, že USA nebudou moci vzhledem ke svým hospodářským potížím udržet svou přítomnost v Indickém a Tichém oceánu v takovém rozsahu jako doposud.

autor: Václav Viták | 6. 8. 2011 6:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama