Ani dvanáct dlouhých dnů jednání nestačilo účastníkům montrealské konference o globálním oteplování, aby se dohodli na společném postupu, kterým by se ho pokusili zastavit. Ačkoli měl summit organizovaný OSN skončit v pátek, složité dohadování pokračovalo i přes noc.
Jeho hlavním cílem je přesvědčit Spojené státy, aby souhlasily s dalšími rozhovory o tom, jak by měly být omezeny emise skleníkových plynů poté, co v roce 2012 vyprší platnost kjótského protokolu.
PŘEČTĚTE SI: Nové Kjóto - důkazů o oteplování přibývá
"Jsme velmi blízko dohodě. Jsem přesvědčen, že budeme úspěšní," uvedl optimisticky hlavní americký vyjednávač Harlan Watson.
Dohodli jsme se, že se dohodneme
Spojené státy se na poslední chvíli rozhodly změnit svůj postoj. V pátek společně se Saúdskou Arábií jednání konference opustily, protože nebyly ochotné podepsat závěrečnou deklaraci. Ta je přitom co do svých ambicí velmi krotká. Kompromisní návrh předložený kanadskými hostiteli summitu neříká o mnoho víc, než že se jednotlivé země dohodly na tom, že se v budoucnu dohodnou.
Návrh předpokládá, že nejpozději do konce roku 2007 budou uspořádány čtyři diskusní panely k tématu oteplování planety. Američané měli i s touto formulací zásadní problém. Chtějí se vyhnout tomu, aby měla příští jednání formální charakter a mohla tudíž vyústit v další smlouvu o omezení emisí skleníkových plynů.
O tom, že některé ostrovy už se začínají v důsledku globálního oteplování potápět, ČTĚTE ZDE.
Spojené státy se odmítly ke kjótskému protokolu připojit. I jejich náhlá ochota souhlasit s jednáním o prodloužení protokolu je podle BBC podmíněna tím, že případná nová smlouva a z ní vyplývající omezení nebudou závazná.
Clinton jako deus ex machina
Podle zpravodaje BBC v Montrealu se americká delegace rozhodla změnit svůj naprosto odmítavý postoj, protože se zalekla negativní reakce amerických médií. Svůj vliv mělo zřejmě i vystoupení bývalého prezidenta Spojených států Billa Clintona.
Ten se v pátek na pozvání Kanady na konferenci nečekaně objevil a Bushovu administrativu tvrdě kritizoval. Podle něj se naprosto mýlí, pokud tvrdí, že omezení emisí by americkou ekonomiku poškodilo. "Jsme schopni splnit závazky dané kjótským protokolem a jít ještě dál. A to vše způsobem, který naše hospodářství posílí," řekl před delegáty Clinton.
Kjótský protokol zavazuje rozvinuté průmyslové země, aby do roku 2012 snížily emise skleníkových plynů o pět procent oproti roku 1990.
Český překlad Kjótského protokolu si můžete přečíst ZDE
Ekologové přitom varují, že toto omezení je vzhledem k postupujícímu globálnímu oteplování nedostatečné a hlavním cílem montrealské konference proto mělo být, aby se jednotlivé země dohodly na prodloužení a zpřísnění kjótského protokolu.
Investice v rozvojových zemích vzrostou
Postoj Spojených států není jediným problémem. Ze závazků v kjótském protokolu byly vyjmuty rozvojové země, které se však na znečištění životního prostředí také podílejí. Platí to zvlášť o rychle rostoucích ekonomikách, jako je ta čínská či indická.
PŘEČTĚTE SI: Tání grónského ledovce se zrychluje
Delegáti konference v Montrealu se proto dohodli, že urychlí investice do ekologických energetických projektů v těchto zemích. Projekty v hodnotě až 100 miliard dolarů zahrnují mimo jiné využití vodní energie v Hondurasu a větrné energie v Číně. To vše proto, aby se podařilo snížit užívání fosilních paliv, které podle ekologů zapříčiňuje oteplování Země.
