reklama
 
 

Některé ostrovy už se začínají potápět

25. 11. 2005
Sydney - Malé ostrůvky v Pacifiku svádějí marný boj. Jejich úhlavním nepřítelem je zvyšující se hladina světových moří.

Ostrovy Kilinailau nejsou na mapě jižního Pacifiku téměř vidět, ale podkovovitá skupina těchto atolů je jedním z míst, která jsou v současnosti nejvíce ohrožena zvedáním hladiny moří v důsledku klimatických změn.

Dvacet let vzdoruje dva tisíce ostrovanů oceánu, staví pobřežní hráze a snaží se pěstovat mangrovy. Každý rok však vlny znovu zničí jejich zeleninové zahrádky, smetou jejich domy a zamoří jejich sladkovodní zdroje.

Obyvatelé souostroví Kilinailau spadajícího pod Papuu-Novou Guineu, se pravděpodobně stanou jedněmi z prvních uprchlíků, na něž dopadly důsledky změn podnebí. Jejich ostrovy se stávají neobyvatelnými a mohou se brzy ztratit pod vlnami.

Více o důsledcích globálního oteplování ČTĚTE ZDE.

Již bylo učiněno rozhodnutí přestěhovat ostrovany na větší ostrov Bougainville, který leží čtyři hodiny plavby lodí na jihozápad. Až budou pro přesídlovací program vyčleněny finance, budou během dvou let všichni obyvatelé odvezeni lodí pryč.

Hladina stoupne o desítky centimetrů

Komise OSN složená z více než dvou tisíc vědců předpovídá, že do roku 2100 může hladina světových moří stoupnout až o 88 centimetrů, především kvůli globálnímu oteplování. To způsobuje hromadění skleníkových plynů, vznikajících při spalování fosilních paliv. Zvýšení hladiny moří způsobují tající ledovce.

Pokud by se například v nadcházejících stoletích rozehřála ledová pokrývka Grónska, hladina moří by stoupla o sedm metrů. Přitom už půlmetrové zvýšení hladiny by mohlo způsobit, že by nízko položené oblasti do vzdálenosti 50 metrů od pobřeží mohly zmizet pod vodou.

Pesimističtější odhady prorokují, že moře zcela zalije hustě osídlená pobřeží takových zemí, jako je Bangladéš, a úplně vymaže z mapy ostrovní státy jako Maledivy v Indickém oceánu či Kiribati a Tuvalu v jižním Pacifiku.

Na Kiribati je ohroženo 33 ostrovů

"Je to pro nás otázka přežití. Když se potopí náš ostrov, potopíme se všichni," říká Anote Tong, prezident Kiribati, které se skládá z 33 nízko položených ostrovů pokrývajících pět milionů kilometrů čtverečních v jižním Pacifiku a které je domovem asi 100 000 lidí.

"Stěhujeme se dále do vnitrozemí, ale jak dlouho můžeme takto couvat? Hrozí nám, že spadneme na druhé straně po zádech zase do moře," podotkl Tong.

Podle něj země jako USA, Čína nebo Austrálie, které jsou zodpovědné za velkou část znečištění planety, ale nepřistoupily ke Kjótskému protokolu o snižování emisí skleníkových plynů, si musejí konečně uvědomit morální důsledky svého nezodpovědného jednání.

Více informací o Kjótském protokolu NAJDETE ZDE.

Český překlad Kjótského protokolu si můžete přečíst ZDE.

Nejvyšší bod Kiribati se nachází 87 metrů nad mořem. Většina ostrovů jsou korálové atoly pokryté pouze 2,5 metru tvrdého písku a tenkou vrstvou hlíny. Nejsou zde žádné řeky, většina ostrovů má však své jezírko. Dva neobydlené ostrovy Tebua Tarawa a Abanuea se ztratily pod vodou již v roce 1999 a z ostrova Tepuka Savilivili už kvůli zasolení zmizely kokosové palmy.

Tuvalu.tv

Experti rovněž varují, že stoupající hladina moří znečistí zdroje pitné vody pro miliony lidí a vyvolá hromadnou migraci. Nedávná studie OSN předpovídá, že na 50 milionů osob se do roku 2010 stane ekologickými uprchlíky, jež z domovů vyžene přeměna jejich bydlišť v poušť, zvyšující se hladina moří, záplavy či bouře spjaté s podnebnými změnami.

Premiér Tuvalu Maatia Toafa prý termín "ekologický uprchlík" nesnáší, připouští však, že 11 600 obyvatel tohoto tichomořského souostroví by mohlo být přinuceno opustit své domovy.

Tuvalu sestává z devíti atolů s nejvyšším bodem pět metrů nad mořem, přičemž většina jich dosahuje nadmořské výšky pouhých dvou metrů. Malý ostrůvek ležící nedaleko největšího ostrova Funafuti se již potopil.

Jaké nečekané důsledky může globální oteplování způsobit, ČTĚTE ZDE.

V únoru, jen pár dní před tím, než vešel Kjótský protokol v platnost, Tuvalané sledovali, jak příliv hnaný mohutným vichrem zatopil hlavní silnici v metropoli Vaiaku na Funafuti. Děti se po ní proháněly na podomácku vyrobených surfech, zatímco kolem projížděly automobily místních obyvatel spěchajících do výše položených míst.

"Předpokládá se, že za 50 let nebude Tuvalu existovat," konstatuje Toafa. "Přesídlení v rámci našeho státu je přitom nemožné, jelikož všechny ostrovy jsou nízko položené," dodává.

Tuvalané však dělají všechno, aby vodě pronikat do ostrova zabránili. Pomáhá jim k tomu také Internet. Stránky s koncovkou .tv má zaregistrované většina světových televizních stanic. Výtěžek z prodeje domén, jde například na stavbu hrází.

autor: rst, ČTK | 25. 11. 2005

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama