USA se obávají, že Rusko použije v Evropě jaderné zbraně k zastrašení NATO

ČTK ČTK
2. 2. 2018 22:18
Cílem nové jaderné doktríny Američanů je odradit Rusko od toho, aby hrozilo byť jen omezeným jaderným útokem v Evropě. Moskva musí být přesvědčena, že by za to zaplatila "nepřijatelně vysokou cenu".
Ruská jaderná ponorka, ilustrační foto
Ruská jaderná ponorka, ilustrační foto | Foto: Wikimedia Common

Washington - Americký prezident Donald Trump přichází s novou jadernou doktrínou, která má být oproti éře jeho předchůdce Baracka Obamy podstatně tvrdší vůči Rusku. Jejím cílem je mimo jiné odradit Rusko od toho, aby hrozilo byť jen omezeným jaderným útokem v Evropě. Moskva musí být přesvědčena, že by za to zaplatila "nepřijatelně vysokou cenu", informovala v pátek agentura AP.

Podle dokumentu o 74 stránkách, který v pátek zveřejnilo ministerstvo obrany, Spojené státy chtějí vyrobit nové jaderné zbraně o menší síle, a to v reakci na přezbrojování Ruska. Podle agentury AFP se experti kvůli tomu obávají opětovného šíření zbraní hromadného ničení a vyššího rizika jaderného konfliktu.

Pentagon přišel s analýzou dalšího směrování jaderné politiky podle zadání, které mu dal Trump před rokem. Dospěl podle AP k závěru, že USA by měly z velké části dodržet Obamův plán modernizace jaderného arzenálu, včetně nových bombardovacích letadel, ponorek a pozemních raket. Rovněž podpořil dodržování stávajících dohod o kontrole zbrojení, včetně nové smlouvy START, která omezuje Spojené státy a Rusko na 1550 strategických jaderných hlavic rozmístěných na maximálně 700 odpalovacích zařízeních.

Smlouva byla podepsána v Praze v roce 2010 a vstoupila v platnost v únoru 2011. Stanovené limity mají obě strany dodržovat nejpozději do pondělí 5. února. USA uvádějí, že limity dodržují od loňského srpna. K 1. září, poslednímu datu, kdy jsou k dispozici oficiální údaje, bylo Rusko pod limitem u odpalovacích letounů, ale mírně nad limitem v počtu bojových hlavic, a to na 1561.

"Moskva několikrát zopakovala svůj záměr splnit tyto limity včas a nemáme důvod se domnívat, že tomu tak nebude," uvedla ve čtvrtek mluvčí ministerstva zahraničí USA Heather Nauertová.

Trumpova jaderná doktrína se ale rozchází s Obamovou vizí ohledně postupného snižování významu jaderných zbraní v americké obranné politice. Stejně jako Obama uvažuje Trumpova vláda o použití jaderných zbraní pouze za zcela mimořádných okolností, aniž by ale přesně definovala, co to znamená. Trump pořád sází na jejich odstrašující účinek.

Podle názoru Trumpovy vlády hrozí současná ruská aktivita nekontrolovanou eskalací konfliktů v Evropě. USA v tomto ohledu poukazují na ruskou vojenskou doktrínu o "eskalaci po deeskalaci", na jejímž základě by Moskva použila svůj arzenál nebo vyhrožovala, že použije jaderné zbraně omezené síly v malém konvenčním konfliktu v Evropě, a to s přesvědčením, že by to přinutilo USA a NATO, aby ustoupily. Podle Pentagonu to vypadá, že se zvyšuje možnost toho, že Moskva zbraně hromadného ničení použije.

Washington tomu chce čelit tím, že změní parametry u menšího počtu stávajících balistických raket s dlouhým dosahem, které jsou na palubách strategických ponorek Trident, aby byly s to nést slabší jaderné hlavice. V dlouhodobém horizontu chce pak vrátit do svého arzenálu rakety schopné nést jaderné hlavice, které by byly odpalované z hladinových plavidel. Obamova vláda rakety z dob studené války vyřadila v roce 2011.

Podle předního činitele Pentagonu Roberta Soofera Moskva bude pravděpodobně naléhat na Washington, aby tyto dva kroky nerealizoval.

V textu se také uvádí, že Severní Korea zůstává "jasnou a vážnou hrozbou" pro USA a její spojence. Jakýkoli severokorejský jaderný útok proti USA nebo jeho spojencům by měl za následek "konec tohoto režimu". "Neexistuje žádný scénář, ve kterém by režim Kim Čong-una mohl použít jaderné zbraně a přežít," dodává se v dokumentu.

Video: KLDR nemá jaderný arzenál s potenciálem zničit svět, ale válka by byla katastrofická, říká expert

Jaderná válka by měla apokalyptické rozměry, krize je významná, ale Severní Korea v tuto chvíli nemá potenciál zničit svět, tvrdí expert na bezpečnost | Video: DVTV, Filip Horký
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Střelci z FedEx v Indianapolis vloni zabavili brokovnici, pak si koupil dvě pušky

Mladík, který v noci na pátek zabíjel v areálu kurýrní firmy FedEx v americkém Indianapolisu, si dvě poloautomatické pušky použité při útoku pořídil legálně. Brandon Hole tak učinil několik měsíců poté, co mu byla zabavena brokovnice kvůli obavě jeho matky o jeho duševní zdraví, oznámila podle amerických médií policie. Agentura AP v neděli napsala, že ve státě Indiana platí zákon zavedený ve snaze nákupům zbraní za takovýchto okolností zabránit.

Policie popsala zbraně použité při krveprolití ze čtvrteční noci jako "útočné pušky". Hole, kterému bylo 19 let, s nimi v logistickém centru u letiště v Indianapolisu zabil osm lidí. Následně bývalý zaměstnanec firmy FedEx spáchal sebevraždu.

Zbraň mu byla zabavena na základě státního zákona z roku 2005, který umožňuje úřadům odebírat lidem zbraně v případě signálů ohledně jejich možných sklonů k násilí. Město prověřuje, jestli v tomto případě nedošlo k zanedbání ve vymáhání zbraňového zákona. 

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

V texaském Austinu někdo zastřelil tři lidi, policie pátrá po podezřelém

Policie v texaském Austinu v neděli pátrala po 41letém muži v návaznosti na střelecký incident, při kterém přišly o život tři oběti. Podezřelý byl považován za nebezpečného, panovala obava, že by mohl vzít rukojmího. O událostech informovaly agentury Reuters a AP.

"Zdá se, že jde o izolovanou událost v domácnosti, obyvatelstvu nebezpečí nehrozí," uvedla austinská policie. Její šéf Joseph Chacon ale také vyjádřil obavu, že by hlavní podezřelý "mohl případně vzít rukojmího a sám se někde ukrývat a čekat, než odejdeme". Policie obyvatele vyzývala, aby se vyhýbali oblasti na severozápadě města, kde se střelba odehrála. Lidé z dané oblasti pak neměli vycházet na ulici.

Na místě podle svědků zasahovalo více policejních jednotek a sanitky, uvedla agentura AP. Při střelbě přišli o život dvě ženy latinskoamerického původu a jeden muž tmavé pleti. "Zatím nemáme informace o dalších obětech," uvedly zdravotnické úřady.

Údajný pachatel Stephen Broderick se podle Chacona s oběťmi znal, pozadí incidentu ale policejní velitel dále neosvětlil. Hledaného muže popsal jako černocha nižší postavy. Vyšetřovatelé nevěděli, zda uprchl v automobilu, pracovali ovšem s předpokladem, že je ozbrojený.

Zdroj: ČTK
Další zprávy