"Brazílie a Argentina masivně devalvovaly svou měnu, což není dobré pro naše zemědělce," napsal Trump a dodal: "S okamžitou platností obnovím sazby na veškerou ocel a hliník dodávané z těchto zemí do Spojených států." Agentura Reuters připomíná, že zemědělci tvoří nezanedbatelnou část Trumpových voličů.
Brazil and Argentina have been presiding over a massive devaluation of their currencies. which is not good for our farmers. Therefore, effective immediately, I will restore the Tariffs on all Steel & Aluminum that is shipped into the U.S. from those countries. The Federal....
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) December 2, 2019
"Nechápu to jako odvetu," řekl v rozhlasové stanici Rádio Itatiaia brazilský prezident Jair Bolsonaro, který je politickému stylu svého amerického protějšku obecně nakloněn a bývá sám označován za brazilského Trumpa.
"Zavolám mu, aby nás netrestal. (…) Naše ekonomika stojí na komoditách. (…) Doufám, že to pochopí. (…) Jsem si téměř jistý, že nás poslechne," dodal. Brazilská vláda v prohlášení uvedla, že jedná s Washingtonem.
Argentinský ministr hospodářství a práce Dante Sica považuje Trumpův krok za "nečekaný". Argentinské ministerstvo zahraničí má o věci jednat s americkým resortem zahraničí. Argentina dosud tento rok do Spojených států vyvezla ocel a hliník za 700 milionů dolarů (přes 16 miliard Kč), uvedla Sica.
Investory Trumpovo rozhodnutí znejistilo, a evropské akcie tak utrpěly nejprudší pokles za dva měsíce. Panevropský akciový index STOXX 600 odepsal 1,57 procenta a obchodování uzavřel na 401,02 bodu. Na některých předních evropských akciových trzích, včetně Německa a Francie, přesáhly ztráty dvě procenta.
Spojené státy zavedly nová cla na dovoz oceli a hliníku 23. března loňského roku. Odůvodnily to obavami z ohrožení národní bezpečnosti. Dovoz oceli od té doby podléhal 25procentnímu clu, na dovoz hliníku se vztahovala přirážka deseti procent.
Evropská unie, Kanada i Mexiko měly zprvu výjimku, od 1. června 2018 se ale opatření začalo vztahovat i na ně. S několika státy byla dohodnuta jiná, necelní opatření omezující jejich dovoz do USA, jako jsou kvóty. Trump pak koncem loňského srpna některým zemím včetně Argentiny a Brazílie povolil z tohoto opatření úlevy.
Obě latinskoamerické země se v posledních dvou letech potýkají s pádem svých měn. Brazilský real se minulý týden propadl na rekordní minimum vůči americkému dolaru, letos na něj ztratil téměř deset procent. Argentinské peso ztratilo v roce 2019 téměř 60 procent své hodnoty vůči dolaru.
Francie nesmí zdanit Google, říká Trump
Americká vláda navíc v pondělí oznámila, že by mohla uvalit až 100procentní dodatečná cla na francouzské zboží o objemu 2,4 miliardy dolarů (55,3 miliardy Kč) včetně šumivého vína, kabelek, sýrů a dalších výrobků.
Jsou to protiopatření za francouzskou digitální daň, která by podle Washingtonu mohla poškodit americké technologické firmy. Podle serveru businessinsider.com musí tento krok schválit americký prezident Donald Trump.
Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer v prohlášení uvedl, že podle závěrů pětiměsíčního vyšetřování jeho úřadu "není francouzská daň v souladu s převažujícími principy mezinárodní daňové politiky" a představuje neúměrnou zátěž pro dotčené americké společnosti. Mezi ně patří především internetoví giganti Google, Facebook, Apple a Amazon.
Americká vláda podle Lighthizera nyní zkoumá, zda podobné vyšetřování zahájí také vůči Itálii, Rakousku a Turecku, které rovněž plánují brzy začít vybírat digitální daň.
Tříprocentní daň z příjmů ze služeb poskytovaných ve Francii platí firmy, které mají v zemi příjmy nad 25 milionů eur (638 milionů Kč) a celosvětově nad 750 milionů eur (zhruba 19 miliard Kč). Platí zpětně od začátku letošního roku.
Do francouzské státní pokladny má daň přinést peníze od velkých internetových firem, které vydělávají i díky francouzským uživatelům internetu, ale sídlí v jiných zemích. Dani se ve Francii říká GAFA, podle začátečních písmen čtyř zásadních zamýšlených plátců, tedy Google, Amazon, Facebook a Apple.
Washington považuje digitální daň za diskriminaci vůči firmám se sídlem ve Spojených státech.
Podle hlavní ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy Česko případným jednostranným zavedením digitální daně riskuje zhoršení ekonomického vztahu se Spojenými státy. Tak jak se podle něj obává také například Irsko nebo Dánsko.
"V současné atmosféře zjitřené obchodní válkou mezi USA a Čínou může právě i krok České republiky přispět k rozpoutání obchodní války mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Inkaso české digitální daně, odhadované na pět miliard korun ročně, by v takovém případě bylo jen slabou a nedostatečnou kompenzací za výrazné ponížení daňového inkasa způsobené ochromením českého zahraničního obchodu," říká Kovanda.
Připomíná ještě, že tuzemská daň má být navíc více než dvakrát přísnější než daň francouzská.
"Letecká válka" se blíží
Spojené státy by mohly také přikročit ke zvýšení i rozšíření cel, která v říjnu zavedly na zboží z Evropské unie v reakci na nezákonné subvencování výrobce letadel Airbus. Uvedl to Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) po pondělním verdiktu Světové obchodní organizace (WTO), podle kterého EU subvencování Airbusu ještě zcela neukončila.
USTR uvedl, že USA vzhledem ke zprávě WTO a k nedostatku pokroku při řešení sporu zváží zvýšení celních sazeb i uvalení cel na další produkty z EU. Subvence v praxi znamenají, že vláda systematicky podporuje určité odvětví či podnik například částkami z veřejných rozpočtů.
WTO v říjnu povolila Spojeným státům uvalit jako odvetu za subvencování Airbusu cla na zboží z Evropské unie v objemu až 7,5 miliardy dolarů (zhruba 174 miliard Kč) ročně. Washington následně zavedl cla deset procent na velká civilní letadla a 25 procent na vybrané zemědělské a průmyslové zboží.
