US Army má problém: víc sebevrahů než padlých

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
8. 6. 2012 14:55
Pentagon zřizuje linky důvěry a do terénu vysílá psychology
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Washington - Americká armáda čelí epidemii sebevražd.

Jak vyplývá z důvěrné zprávy Pentagonu, jen za letošek si sebevraždy vyžádaly o 50 procent víc obětí než válečné operace v Afghánistánu.

Za prvních 155 dnů roku 2012 zvolilo dobrovolný odchod ze života 154 amerických vojáků v aktivní službě, napsala agentura AP.

Sebevraždy jsou podle vojenských psychologů odrazem napětí, jemuž byli a jsou vystaveni američtí vojáci v Iráku a Afghánistánu. Ozbrojené síly se podle Pentagonu potýkají i se stále častějšími případy sexuálního násilí a alkoholismu.

V letech 2010 a 2011 počet sebevražd v armádě stagnoval, ale letos se znovu zvýšil. Důvody nejsou podle expertů jasné. Za příčinu bývá označován posttraumatický stres, nadměrné užívání léků, osobní finanční problémy či nekonečné bojové akce.

Dlouhá válka v Afghánistánu:

Psychologové a linky důvěry

Do 3. června letošního roku zaznamenala armáda 154 sebevražd, což je o 24 víc než ve stejném období loňského roku a o čtvrtinu víc než v roce 2010. Neblahý vývoj bude podle odborníků nepochybně do konce roku pokračovat.

Velení armády zřídilo důvěrné telefonní linky a do pole vyslalo velké množství psychologů. Do výcviku vojáků byl zařazen stresový trénink.

Přesto se počty sebevražd zvyšují - vojáci v krizové situaci nevyhledávají odbornou pomoc z obavy, že by byli okolím okamžitě odepsaní.

Počty sebevražd začaly stoupat v roce 2006 a po stagnaci v letech 2010 a 2011 se letos znovu zvyšují. Armádní statistiky přitom zahrnují jen případy sebevražd vojáků v aktivní službě, nikoli veteránů, záložníků či příslušníků Národní gardy.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 39 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy