Marseille - Země galského kohouta má zákon, podle kterého musí každé město nad deset tisíc obyvatel dát romským kočovníkům k dispozici místo, na němž mohou dočasně pobývat.
A to tak dlouho, než se jejich přítomnost stane pro místní obyvatele natolik neúnosná, že městské úřady nechají prostranství, jež jim daly k dispozici, vyklidit.
Přesně to se také stalo stovce převážně rumunských Romů (včetně třiceti dětí), kteří téměř měsíc tábořili před jednou z hlavních marseillských památek, vítězným obloukem Port d'Aix. Ve čtvrtek je policie na základě výnosu městského prefekta přinutila, aby místo opustili.
Hromadily se na něm odpadky, staré oblečení a také výkaly. Firma, která obsluhovala nedaleké parkoviště, raději stáhla svůj personál poté, co Romové jejím pracovníkům opakovaně vyhrožovali a několikrát je i napadli.
"Těchto lidí je ve městě už dost," odůvodnil výnos radnice konzervativní starosta Marseille Jean-Claude Gaudin. "Chceme, aby odjeli jinam."
Kam s nimi?
"Gens du voyage", jak se kočovným Romům ve Francii říká, ale nemají kam jít. Nikdo je nezaměstná, a tak prostě kočují od jednoho města ke druhému a přežívají, jak se dá. Občas něco upytlačí a občas si pomáhají drobnými krádežemi. Jiný způsob obživy se jim nenaskýtá.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyhlásil loni romským imigrantům z Rumunska a Bulharska válku a nařídil likvidaci drtivé většiny táborů, které si zřídili na periferii velkých měst.
Patnáct tisíc romských obyvatel těchto táborů na čas někam zmizelo, aby se o několik měsíců ve Francii objevilo znovu. Většina z nich si nechala zaplatit místními úřady cestu do země, z níž přišla, aby obratem nasedla na autobus a vrátila se zase zpět.
Ve Francii se podle odhadů zdržuje na 600 tisíc Romů. Patnáct tisíc rumunských kočovníků tento počet navyšuje jen nepatrně.
Romové tábořící na periferii velkých měst o sobě ale dávali vědět způsobem, který vzbuzoval pozornost veřejnosti i médií a posloužil extrémní pravici k nevybíravým výpadům namířeným proti běžencům, ať už byl jejich původ jakýkoli.
Organizace na ochranu lidských práv, které se ozvaly i v případě marseillských Romů, uznávají, že se kočovníci dopouštějí krádeží a obtěžují své okolí. Řešení ale spatřují v trpělivé práci sociálních pracovníků a postupné integraci romských migrantů. Odsouvat je zpět do Rumunska a Bulharska zjevně nepomáhá.
"Namísto vydávání výnosů by měly úřady pomoci najít těm lidem přístřeší a něco k snědku," citoval deník Die Welt On-line právního zástupce Romů Danyho Cohena. "Tímto způsobem se jen město snaží zakrýt sociální bídu, řešení ale nenabízí. Nepomůže, když ty lidi někam zametete."
Měl pravdu. Jen několik hodin poté, co policie nechala vyklidit prostranství před Porte d'Aix, se Romové objevili před druhou nejproslulejší katedrálou ve městě, Sainte-Marie-Majeure, stojící v přístavní čtvrti La Joliette.
