Ukrajinské bezpilotní letouny se nedávno zaměřily na leteckou základnu Morozovsk v jižním Rusku, asi 320 kilometrů od frontové linie na východě Ukrajiny. Podle ukrajinského zpravodajského ředitelství nálet dronů zničil stíhací bombardér ruského letectva Suchoj Su-34, poškodil další dva Su-34 a vypálil muniční sklad, informuje zpravodajský server časopisu Forbes.
Nejde o první útok na Morozovsk, ale zařadil se mezi jeden z nejničivějších. Pro Ukrajince je to však hořkosladké vítězství. Podobné nálety je stále těžší provést, protože Rusové přesouvají své bojové letouny na méně zranitelné základny. Dobře totiž vědí, že jsou jejich bojová letadla nesoucí klouzavé bomby zásadní zbraní v aktuální fázi války.
Od loňského svržení prvních primitivních klouzavých bomb na Ukrajinu si ruské letectvo satelitem naváděnou munici velmi oblíbilo. Díky vysouvacím křídlům mají narychlo zkonstruované klouzavé bomby "KAB" potřebný dolet, což je 25 a více kilometrů, v závislosti na modelu. Tím pádem mohou stíhací bombardéry Su-34 zasáhnout ukrajinské vojáky a civilisty z míst mimo dosah nejlepší ukrajinské protivzdušné obrany.
Každý den Rusové shodí až sto takových bomb, z nichž některé váží více než tři tuny. "Bohužel, v městském prostředí jsou velmi účinné," uvedla podle Forbesu ukrajinská analytická skupina Frontelligence Insight.
"I když jsou často nepřesné, samotná jejich váha stačí k demolici nebo vážnému poškození budov, i když bomba nezasáhne cíl napřímo. Když se budovy zřítí, podzemní sklepy uvězní lidi uvnitř, což znemožňuje záchranné operace, zejména když Rusové provádějí dvojité a trojité útoky," doplnili ukrajinští analytici.
Proto je hlavní prioritou vlády v Kyjevě otupit kampaň bombardování zničením bombardérů. Vzácná příležitost zasadit zásadní úder infrastruktuře s klouzavými bombami se naskytla letos na začátku léta, kdy Rusové zaparkovali desítky Su-34 ze zhruba stovky sloužících na otevřené letecké základně Voroněž-Malševo na jihu Ruska, asi 161 kilometrů od hranic s Ukrajinou.
Voroněž-Malševo je poměrně dobře chráněná základna, takže Ukrajinci prosili o povolení vypálit na základnu své nejlepší rakety armádního taktického raketového systému americké výroby - ATACMS, které je téměř nemožné zachytit.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena ale povolení neudělila. "Naše politika se nezměnila," řekl minulý měsíc novinářům Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Stejně jako dříve mohla Ukrajina odpalovat pomocí ATACMS pouze na cíle na Ruskem okupované Ukrajině.
Rusové mezitím své stíhačky z letiště Voroněže-Malševa a dalších příhraničních letišť přemístili hlouběji do území Ruska. Zasáhnout se dají, ale Ukrajincům se údery na takové vzdálenosti pomocí dronů podaří jen sporadicky. Faktem tedy zůstává, že před většinou bezpilotních letounů jsou Su-34 chráněny, stejně jako před střelami ATACMS, z nichž nejvýkonnější mají dolet 300 kilometrů. Pokud Bílý dům někdy udělí povolení k náletům ATACMS na ruské základny, může být už pozdě. Nejcennější cíle totiž v tu dobu mohou být už příliš daleko.
