Ruská agrese, kterou Moskva rozpoutala v únoru 2022 na Ukrajině, představuje obrovský nápor na ukrajinské zdravotnictví. Lékařské týmy pracují často pod palbou, musí se vyrovnat s výpadky elektřiny a na sálech operují děsivá válečná zranění způsobená dělostřeleckými granáty či raketami.
Ředitelka projektu Superhumans se sídlem ve Lvově Olga Rudnevová minulý týden navštívila Prahu a zúčastnila se konference Unlock, pořádané nadačním fondem Prague Civil Society Centre. Před válkou působila v nadacích na podporu boje proti AIDS. Superhumans podporují finančně například američtí investoři Warren Buffett a Richard Branson.
Kolik lidí kvůli ruské invazi a ruskému ostřelování na Ukrajině ztratilo končetiny?
Oficiální přesná čísla nejsou, ale mohu říci, že minimálně jednu z končetin ztratilo zhruba čtyřicet tisíc lidí. Celkem se dá hovořit zhruba o šedesáti tisících amputovaných rukách a nohách, protože samozřejmě někteří lidé mají amputovaných končetin kvůli válce více. Máme i případy - a není jich úplně málo -, kdy člověk ztratil obě ruce i obě nohy.
Bohužel u mnoha vojáků na frontě museli lékaři provést amputaci z důvodu, že kvůli bojům a střelbě tito lidé nebyli včas evakuováni a dopraveni k ošetření. Naše záchranné zdravotnické týmy často kvůli ostřelování ke zraněnému nemohou, někdy to trvá pět nebo šest hodin, než se k němu dostanou a odvezou ho alespoň k základnímu ošetření, které nazýváme stabilizační bod.
Všechny nemocnice na Ukrajině, kde lékaři provádějí léčbu po amputaci a poskytují pacientům umělé končetiny, jsou nyní přeplněné. Náš zdravotnický systém samozřejmě na něco takového nebyl připravený.
Kolik zařízení na Ukrajině poskytuje rehabilitaci a protézy lidem, kteří přišli o končetiny?
Zhruba čtyřicet. Snažíme se postupně metody a vybavení zlepšovat.
Jakou máte zkušenost s léčbou psychických problémů těchto lidí?
Psychické problémy nastupují většinou až ve chvíli, kdy je člověk v bezpečí. Většina našich psychologů a psychiatrů se snaží rehabilitaci věnovat, ale je na ně obrovský tlak, protože nějakou psychologickou pomoc potřebuje mnoho lidí. Včetně vojáků nebo i civilistů, kteří přes dva roky žijí někde, kde jsou neustále pod palbou.
V jednom z rozhovorů s ukrajinským novinářem jste nedávno řekla, že lidem po amputaci a s protézou nepomůže soucit, že ho nepotřebují. Co především tedy potřebují?
Potřebují rehabilitaci, podporu a zpočátku péči, ale soucit nic neřeší, není to produktivní emoce. Lidé se musejí sžít s tím, že noha ani ruka jim nedoroste a nezbývá než udělat vše pro to, aby se s pomocí náhradních končetin mohli alespoň částečně vrátit k normálnímu životu. Často obdivuji, jakou vnitřní sílu mnoho takových lidí má.
Odkud vy sama čerpáte sílu a energii na to, co děláte?
Všichni nějakým svým způsobem bojujeme za vítězství Ukrajiny, za společnou věc. To zaprvé. Také budujeme zdravotnický systém tak, aby byl lepší a efektivnější než dosud. Za druhé mně pomáhá, když vidím výsledky naší práce. Když vidím člověka, který přišel o nohu a pak znovu začne chodit. Často mi to přijde jako malý zázrak a pro mě je toto velkým zdrojem energie. S pacienty si dáváme sílu navzájem.
Video: Ukrajinský voják se chce vrátit do boje, i přestože má amputovanou nohu (6. 4. 2024)
