Ani po smrti nenašli klid. Čína likviduje ujgurské hřbitovy i poutní místa a mešity

Jana Václavíková Jana Václavíková
12. 1. 2020 17:41
Když ujgurskému básníkovi Azizi Isovi Elkunovi zemřel v roce 2017 otec, nemohl se jeho pohřbu v čínské provincii Sin-ťiang z bezpečnostních důvodů zúčastnit. Proto si našel jiný způsob, jak jeho hrob navštívit alespoň virtuálně. Začal sledovat satelitní snímky hřbitova.
Ujguři, kteří utekli do Turecka, protestují v Istanbulu proti tomu, jak s nimi zachází čínský režim.
Ujguři, kteří utekli do Turecka, protestují v Istanbulu proti tomu, jak s nimi zachází čínský režim. | Foto: Reuters

Nakonec i o tuto možnost přišel. Čínská vláda nechala srovnat hřbitov se zemí. Elkun, který Sin-ťiang na západě Číny opustil před dvaceti lety, jeho zničením přišel o poslední kontakt, který s rodinou měl.

Přestože jeho matka stále žije, odrazuje ho od toho, aby jí telefonoval. Nechce být ve svých osmasedmdesáti letech vyslýchána policií nebo v horším případě být zatčena za kontakt s někým v zahraničí. To by mohlo vést až k uvěznění do převýchovných táborů, které pekingská vláda v této provincii s početnou muslimskou populací spravuje.

"Vím přesně, kde je jeho náhrobek. Když jsem byl malý, chodili jsme tam, modlili se u mešity, navštěvovali naše příbuzné. Hřbitov spojoval celou naši komunitu," popisuje Elkun americké stanici CNN, jak jeho hrob na satelitních snímcích našel.

Jeho virtuální návštěvy otcova hrobu však znenadání skončily loni v červnu, kdy satelit místo hřbitova ukázal pohled na pustou krajinu. "Nevěděl jsem, co se stalo, byl jsem v naprostém šoku," pokračuje Elkun.

Odpověď na jeho otázku přinesla na podzim agentura AFP. Její reportéři se do oblasti vydali a z očitých svědectví a satelitních snímků zjistili, že od roku 2014 bylo srovnáno se zemí minimálně 45 hřbitovů, z toho 30 za poslední dva roky. Některá místa byla vyklizena a začalo se na nich s novou výstavbou, na jiných reportéři našli lidské kosti nebo kusy náhrobků, uvádí japonský deník Japan Times.

V tomto týdnu přinesla stanice CNN nová data, která dokazují, že zničených hřbitovů v čínské provincii Sin-ťiang přibývá. Za poslední dva roky jich takto zmizelo více než sto. Dokazují to jak satelitní snímky, tak vyhlášky, které místní samosprávy v průběhu let vydávaly a které vybízí pozůstalé, aby hroby příbuzných zaregistrovali k přesunu na jiné místo.

"Hroby, které nebudou do určeného data registrovány, budou považovány za nevyžádané," stálo v jednom prohlášení. Na registraci poté pozůstalí měli v průměru dva týdny.

Na dotazy novinářů čínská vláda řekla, že přesunutí hrobů souvisí s městským plánováním a snahou o standardizovanou podobu míst k poslednímu odpočinku. "Nové hřbitovy jsou sjednocené, čisté a praktické," uvedl podle japonského deníku Kadier Kasimu, zástupce ředitele místního kulturního centra.

Špatná doba pro hřbitovy v Číně

Podle odborníků a aktivistů tak jen za několik měsíců zmizely hřbitovy, které existovaly stovky let a které kromě pohřbívání měly i symbolickou úlohu v životě Ujgurů, protože se na nich jejich komunity setkávaly. "Jde o fenomén, který je k vidění po celém Sin-ťiangu," říká historik Rian Thum, který se zaměřuje na islám v Číně. "Je to součástí obrovské snahy o vymýcení ujgurské kultury, jak ji známe, a její nahrazení kulturou, kterou schvaluje čínská komunistická strana," dodává.

Demolice hřbitovů se však netýká jen Ujgurů. Podobnému problému čelili také obyvatelé jihočínské provincie Ťiang-si, která se zavázala, že od určitého data zpopelní z důvodu úspory místa všechny zesnulé. Když však obyvatelé, pro které není zpopelnění přijatelné kvůli víře, odmítli, vtrhla policie do jejich domovů a rakve, které měli již předem nakoupené, jim zabavila a zničila, připomíná incident z loňského léta deník The New York Times.

Zatímco událost v Ťiang-si vyvolala silnou odezvu obyvatel, k ničení pohřebišť v Sin-ťiangu se nikdo nevyjadřuje. "Nikdo se nyní neodváží promluvit. Nikdo neřekne vládě své připomínky," říká japonskému deníku ujgurský básník Tahir Hamut, který odjel z provincie v roce 2017.

Mizející mešity

Podobný osud potkal i mešity a náboženské stavby významné pro ujgurskou menšinu. Úřady srovnaly se zemí například poutní místo Imam Asim, které lákalo do pouště Taklamakan každé jaro tisíce věřících. Protože většina Ujgurů si nemohla dovolit cestu do Mekky, která je jedním ze základů muslimské víry, věřili, že podobného efektu dosáhnou, když třikrát navštíví právě toto místo.

Satelitní snímky ukazují, že mezi lety 2016 a 2018 čínská samospráva nechala zbořit dalších patnáct mešit, zbytek byl zničen jen částečně a z budov dělníci odstranili minarety a kopule.

Odborníci na region se však domnívají, že číslo může být ještě vyšší a sahat až ke stovkám zničených míst. V provincii Sin-ťiang, která je silně hlídaná policejními kamerami, však není nikdo, kdo by jejich domněnky potvrdil.

Video: Čína v internačních táborech vymývá Ujgurům mozky, je to kulturní genocida, říká Klimeš

Lidé se v táborech musí nazpaměť učit čínské zákony, opěvovat komunistickou stranu a zříkat se islámu, popisuje situaci sinolog Ondřej Klimeš. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tanzanská loď duchů dorazila do přístavu, bouře Dennis ji vyplavila na irské pobřeží

Bouře Dennis, se kterou se v minulých dnech potýkal severozápad Evropy, vyplavila na jižní pobřeží Irska v hrabství Cork loď bez posádky. Takzvaná loď duchů, která se původně plavila pod vlajkou Tanzanie, od září 2018 plula bezvládně Atlantikem, informoval list The Irish Times.

Nákladní plavidlo Alta dlouhé 77 metrů se bez posádky ocitlo, když bylo na cestě z Řecka na Haiti. Kvůli technické závadě se stalo neovladatelným a americká pobřežní stráž z něj musela po dvaceti dnech evakuovat deset námořníků. Tehdy se loď nacházela zhruba 2200 kilometrů jihovýchodně od Bermud.

Další zprávy