Každý večer, když se jednačtyřicetiletý Alip Erkin vrátí domů ze svých studií v australském Sydney, otevře oblíbenou mobilní aplikaci TikTok. Místo krátkých zábavných videí a klipů však hledá témata, která by mu přiblížila život v jeho rodné provincii Sin-ťiang na západě Číny. Více než milion Ujgurů muslimského vyznání tady zmizelo do takzvaných převýchovných táborů spravovaných čínskou vládou.
Přestože videa přímo z táborů prakticky neexistují, často narazí na záběry, které mu vhled do běžného života nabídnou - ženy si již nezakrývají vlasy, muži nenosí dlouhé vousy, komunikace mezi turkickou menšinou neprobíhá v jejich jazyce, ale v čínštině. "Tyto části ujgurské kultury jsou pryč, a když to vidím, mám depresi a jsem naštvaný," říká americkému časopisu Wired.
Erkin tato video stahuje a pod pseudonymem Uyghur Bulletin je publikuje na Twitteru. Podobně jako on sdílejí videa z hlídaného Sin-ťiangu i další Ujguři žijící v zahraničí.
Jedním z nich je i aktivista Arslan Hidayat, který zveřejňuje zdánlivě obyčejná videa Ujgurů. Lidé na záběrech se často pouze dívají do kamery, nic neříkají, pláčou nebo se bijí do hrudi, hraje hudba a v pozadí se objevují fotografie lidí. Podle něj jde o fotografie členů rodiny, kteří byli uvězněni nebo v převýchovných táborech zemřeli.
"V jednom videu ujgurská dívka zvedne čtyři prsty a tiše brečí před fotografií čtyř mužů. Když dala ruku opět dolů, věděl jsem, že jde o jasnou zprávu, kterou chce sdílet se světem," řekl německému rádiu Deutsche Welle. Podle něj a dalších pozorovatelů jde o způsob, jakým Ujguři předávají zprávy o tom, co se v jejich provincii děje. V tomto případě, jak píše server Business Insider, může jít o symbol smrti, který v Číně číslo čtyři představuje.
This brave #Uyghur #Muslim girl, still resides in #Xinjiang aka #EastTurkestan is indicating that four of her relatives are in #China's #ConcentrationCamps. She obviously wants the world to know regardless of what might happen to her, PLEASE SHARE for her sake.#CloseTheCamps pic.twitter.com/ifdixYrjaj
— Arslan Hidayat (@arslan_hidayat) August 18, 2019
"Předtím to byli Ujguři v zahraničí, kdo šířil zprávy na sociálních sítí, ale nikdo si neuvědomil, že to mohou udělat i Ujguři na místě," popsal Business Insideru Bahram Sintash, který videa sdílí na Instagramu.
Ačkoliv všichni Ujguři v Číně musí povinně nosit mobilní telefon stále u sebe, přístup na internet mají omezený. Jedna z mála aplikací, které si mohou podle časopisu Foreign Policy stáhnout, je právě čínská verze sociální sítě TikTok.
Od běžně rozšířené verze se liší tím, že nepřehrává videa z té celosvětové. Naopak zahraniční uživatelé si nepřehrají videa z čínské verze. Ujguři jsou proto závislí na lidech v zahraničí, kteří mají staženou čínskou verzi aplikace, a mohou jejich zprávu šířit dál.
#MeTooUyghur
Zahraniční aktivisté sledují také hashtagy, kterými uživatelé svá videa označují a které ulehčují vyhledávání na sociálních sítích. Například označení "ProveThe90" (Prokaž 90) se začalo objevovat poté, co vláda provincie prohlásila, že 90 procent Ujgurů z převýchovných táborů bylo již propuštěno.
"Od té doby, co se zpřísnil režim uvězňování a správa Sin-ťiangu začala být totalitní, tak je to poprvé, kdy vidíme náznak protestu, který se dostal do okolního světa," řekl magazínu Foreign Policy historik Rian Thum, který v provincii 20 let prováděl výzkum.
I still haven’t heard from my family disappeared in China. I am counting the days, hours and minutes. #Whereismyfamily? #ProveThe90. I am planning to take more legal actions on their forced disappearance. pic.twitter.com/Itkj9Qen8A
— Fatimah Abdulghafur (@FatimahAbdulgh2) July 30, 2019
Podle Davida Brophyho, který učí moderní čínské dějiny na Univerzitě v Sydney, to může být také znakem oslabení bezpečnostních opatření. "Očividně jsou zoufalí a hodně tím riskují, ale může to značit jistou změnu v ochotě lidí uvnitř Sin-ťiangu vzdorovat vládě jedné strany a vyjádřit svůj nesouhlas s tím, co se děje," vysvětlil britskému listu The Guardian.
Čínští cenzoři zároveň mnoho ujgurských účtů zablokovali nebo přímo smazali. Z jiných zmizel jen politicky citlivý obsah, nadále ale zůstaly aktivní, píše Deutsche Welle.