Čínský úředník volal po zabíjení Ujgurů, tisíce jich ale zachránil. Beze stopy zmizel

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
Aktualizováno 21. 11. 2019 17:01
Dal vybudovat dvě detenční centra pro dvacet tisíc Ujgurů. Peking ho vnímal jako ostříleného pracovníka, který nad touto muslimskou minoritou dokáže držet pevnou ruku. I proto, že sám aspoň na veřejnosti prohlašoval, že si přeje Ujgury kompletně vyhladit.
Ujgurové - ilustrační foto
Ujgurové - ilustrační foto | Foto: ČTK

Jenže sázka na úředníka Wanga Jung-č', který působil ve vedení jednoho z okresů v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, se komunistickému režimu v Pekingu nevyplatila. Muž postupně přestal tiše vykonávat pokyny a tajně propustil více než 7000 Ujgurů vězněných v internačních táborech. 

Peking zařízení pro muslimy provozuje v Sin-ťiangu a Ujgury do nich podle svých slov posílá na politickou převýchovu. Západ a humanitární organizace ale tábory označují za koncentrační tábory, ve kterých dochází k porušování lidských práv. 

Čínský úředník Wang Jung-č' o přísný dohled nad Ujgury naoko usiloval. Prosazoval třeba vyšší financování bezpečnostních opatření, mimo jiné sledovacích zařízení, která by muslimy monitorovala na každém kroku.

Současně se ale své spolupracovníky snažil přesvědčit, aby měli větší pochopení pro muslimskou víru. Tvrdil jim například, že je v pořádku, když mají Ujguři doma Korán, a že by si knihu měli sami také přečíst, aby lépe porozuměli islámským tradicím.

Předloni v září se Wang Jung-č' ztratil. Právě v tomto roce Čína spustila rozsáhlé vyšetřování zaměřené na "neposlušné" členy komunistické strany a on byl jedním z nich. 

"Nenapravitelně zkorumpovaný"

Jeho příběh je součástí přes 400 stránek dlouhého tajného čínského vládního dokumentu, který unikl do amerického deníku The New York Times. List ho poté podrobně analyzoval.

Dokument, popisující, jak Čína nakládá s ujgurskou minoritou, vynesl ven jeden z příslušníků čínské komunistické strany. Politik, který si přál zůstat v anonymitě, doufá, že díky jeho zveřejnění neunikne čínský prezident a další funkcionáři potrestání za hromadné zatýkání muslimů v zemi.

Spis se na několika stranách věnuje i vyšetřování Wanga Jung-č'. Podle režimu se při řízení v Sin-ťiangu neřídil strategií strany, což znamená "závažné neuposlechnutí", a byl také "nenapravitelně zkorumpovaný".

"Odmítl pozatýkat všechny, kdo pozatýkáni měli být," píše se ve složce o muži, jehož začali za jeho odmítavý postup k režimu oslavovat na internetu někteří obyvatelé Číny. Informoval o tom server Business Insider s tím, že část lidí tak zřejmě obešla přísná internetová pravidla v zemi, která mimo jiné nepovolují přístup na webové stránky listu The New York Times.

Přesný návod

Podle amerického listu se v uniklých materiálech hovoří také o tom, jak mají policisté a úřady přistupovat nejen k zadržovaným Ujgurům, ale hlavně k jejich rodinám, které požadují vysvětlení, kam příbuzní zmizeli. Existuje dokonce přesný návod, jak úřady s příbuznými mají mluvit.

"Nachází se ve výcvikové škole spravované vládou, kde podstupují společný systematický výcvik, studium a vyučování. Pro studium a život tam panují velmi dobré podmínky a nemáte se proč strachovat. (…) Jestli je chcete vidět, můžeme vám domluvit videohovor," zní například část odpovědi na otázku po příbuzných.

I na dotaz, proč tam musí být, má režim odpověď: Je potřeba zbavit je náboženského extremismu a nebezpečných úvah o terorismu. List The New York Times v souvislosti s tím podotkl, že čínská vláda pokládá za radikalismus často i jen to, když si muslimové nechají narůst plnovous nebo se modlí pětkrát denně.

Americký deník rozporuje také tvrzení, že by Ujgurové měli v detenčních centrech "velmi dobré podmínky". V minulosti se ke stavu internačních táborů vyjádřila řada bývalých vězňů. Ti vypověděli, že jsou přelidněné, hygiena v nich je nedostatečná a jídlo má velice špatnou kvalitu. Podle nich uvnitř dochází dokonce k mučení.

Dokumenty také ukazují, že se Peking bál nepokojů, které by mohli způsobit studenti po návratu ze škol na prázdniny, kdy by zjistili, že jejich rodiče zmizeli. Úřady měly znepokojeným studentům pohrozit, že jejich chování ovlivní délku pobytu rodičů v zařízení.

Z materiálů také podle The New York Times vyplývá, že nekompromisní zatýkání Ujgurů a jejich převýchovu odstartovala jediná návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v jejich regionu v dubnu 2014. Si oblast navštívil několik týdnů poté, co jí otřásl útok ujgurských radikálů.

Čínský režim únik přísně tajných dokumentů a jejich zveřejnění odsoudil. Internační centra, kde úřady zadržují zřejmě kolem milionu Ujgurů, podle něj slouží pouze k boji proti terorismu a extremismu.

Video: Čína v internačních táborech vymývá Ujgurům mozky, je to kulturní genocida, říká Klimeš

Lidé se v táborech musí nazpaměť učit čínské zákony, opěvovat komunistickou stranu a zříkat se islámu, popisuje situaci sinolog Ondřej Klimeš. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 17 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy