Nejen doma: Čínský režim sleduje Ujgury, kteří uprchli. Vyslýchá je přes telefonáty

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
11. 2. 2019 20:10
Mnoho Ujgurů, kteří prchají před krutým zacházením z rodné Číny, nenachází klid ani za hranicemi státu. Čínský režim sleduje tuto muslimskou menšinu i v Austrálii, kde podle odhadů žijí asi tři tisíce Ujgurů. Podle svědectví, která přinesl americký deník The Washington Post, je pekingské úřady vydírají třeba skrze telefonáty. "Začali mě vyslýchat," vzpomíná žena jménem Rashida Abdughufurová, jak se z obyčejného videohovoru, který měla vést se svou matkou, stal vyděračský telefonát.
Ujguři během protestů v autonomní oblasti Sin-ťiang. Snímek z roku 2009.
Ujguři během protestů v autonomní oblasti Sin-ťiang. Snímek z roku 2009. | Foto: Reuters

Když Abdughufurové loni na konci prosince zničehonic zavolala její matka, dcera neskrývala nadšení. Bylo to velmi dlouho od doby, kdy ty dvě spolu mluvily naposledy. Zatímco Abdughufurová v roce 2017 utekla do Austrálie do města Adelaide, její matka zůstala v Číně. Obě jsou Ujgurky

Jenže videohovor se záhy změnil v hrůzu, když Abdughufurová spatřila na mobilním displeji matku v poutech, jak sedí vedle čínského policisty. Ten Abdughufurové začal pokládat jeden dotaz za druhým. Žena mu musela sdělit citlivé osobní údaje, například včetně čísla svého australského řidičského průkazu.

Krátce po telefonátu obdržela Abdughufurová hlasovou zprávu od matky. "Ti lidé po tobě půjdou," dozvěděla se z ní.

Od té doby o matce neslyšela. Zbytek nejužší rodiny, tedy otec a bratr, se nachází v převýchovných táborech v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.

Před těmito tábory se mladé ženě podařilo utéct, klid ale nenašla ani v Austrálii. Stejně jako mnoho dalších Ujgurů tu čelí výhrůžným hovorům a zprávám z Číny. Nejčastěji se tak děje přes čínskou komunikační aplikaci WeChat.

Trik s balíčkem

Postup bývá podobný jako v případě Abdughufurové. Na druhé straně se objeví neznámý člověk, který se většinou představí jako čínský úředník. Často po Ujgurech chce prozradit třeba čísla cestovního pasu nebo informace ohledně víz.

Jindy zase Ujgurům po telefonu oznámí, že jim přišel balíček na čínskou ambasádu v Austrálii a mají si ho přijít vyzvednout. Deník The Washington Post, který svědectví Ujgurů přinesl, se na čínské velvyslanectví v Canbeře obrátil s prosbou o vyjádření, ale neúspěšně.

Když si Ujguři v Austrálii chtějí dopisovat s příbuznými v rodné zemi, často musí psát v kódech. Například místo slova "tábor" používají "nemocnice" nebo "škola", popsal pro britský deník The Guardian muž pod přezdívkou Alim. 

Neděje se to jen v Austrálii

Podle Ujgurů v Austrálii se tlak Číny zvýšil v posledních měsících ruku v ruce s tím, jak nabraly na síle demonstrace muslimské menšiny. Jeden z největších protestů, který vyjadřoval nesouhlas s tím, jak Čína nakládá s Ujgury, proběhl v Austrálii loni v březnu. "Po protestu v Canbeře dostávaly telefonáty i děti, které už se narodily tady," říká sedmatřicetiletý Ujgur Adam Turan.

Přesto není špehování a nátlak něco, co by toto turkické etnikum zažívalo poprvé. Jeden z Ujgurů, který do Austrálie uprchl už před několika lety, si vzpomíná na návštěvu Číny v roce 2005. Tehdy mu tam údajně nabídli, že pokud se stane špehem uvnitř australské komunity Ujgurů, zařídí mu čínské úřady plat ve výši průměrné mzdy v Austrálii.

Obdobnou nabídku měla dostat i jedna Ujgurka v roce 2011. Obě osoby si z bezpečnostních důvodů přály zůstat v anonymitě. 

Michael Clarke, který se v canberrské Národní bezpečností škole zabývá postavením menšiny Ujgurů, se domnívá, že se situace netýká jen Austrálie. Podle něj sleduje Peking i Ujgury v dalších zemích, například Kazachstánu nebo Turecku.

Ujguři, kteří žijí v Austrálii, se navíc obávají, že svým útěkem ještě zkomplikovali situaci zbytku rodiny v Číně. "Protože žijeme tady, tak oni trpí," myslí si Adam Turan, podle kterého hlasité protesty Ujgurů v Austrálii vedou k tomu, že jsou příbuzní těchto lidí v Číně zatýkání a v některých případech i zabíjeni. 

Austrálie už loni na podzim, podobně jako třeba Spojené státy, vyzvala Čínu, aby detenční tábory pro Ujgury zavřela. Čínské úřady však tvrdí, že muslimskou menšinu drží v táborech pod záminkou boje proti terorismu. Loni v říjnu vláda tyto kempy dokonce legalizovala. Ti, kterým se z táborů povedlo utéct, hovoří o drsných podmínkách, mučení i propagandistických praktikách. 

Video: Čína je jako sci-fi, mají neuvěřitelné technologie na špehování lidí, je to největší bratr, říká Přibáň

V Číně se potvrzují nejhorší noční můry, jsou tam tábory, do kterých vás strčí a nikdo nezjistí, co se stalo. Podle odhadů je tam až milion lidí | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 15 minutami

Odložení OH v Tokiu přijde organizátory na 1,9 miliardy dolarů

Odložení olympijských her v Tokiu kvůli koronavirové pandemii bude pro pořadatele představovat dodatečné náklady ve výši zhruba 1,9 miliardy dolarů (41,6 miliardy korun). Uvedla to japonská média s odkazem na své zdroje v organizačním výboru.

Pořadatelé už dříve sdělili, že upravený rozpočet olympijských her zveřejní v prosinci po sečtení dodatečných nákladů. Původně se počítalo s tím, že gigantická sportovní akce bude stát zhruba 13 miliard dolarů (284 miliard korun). Mezinárodní olympijský výbor a japonské vláda musely kvůli globální zdravotní situaci odložit OH plánované na letošní léto na 23. července až 8. srpna 2021.

Dodatečné náklady organizátorů zahrnují mimo jiné platby za zablokování stadionů a dalších sportovišť pro nový termín, náklady na dopravu či zaplacení pracovníků. Nejsou v nich však započítány prostředky na plánovaná opatření proti šíření koronaviru, která by měla uhradit japonská vláda.

Alespoň část dodatečných nákladů hodlají pořadatelé pokrýt úspornými opatřeními v 52 oblastech ve výši zhruba 283 milionů dolarů (6,5 miliardy korun), jež představili v říjnu. Organizátoři chtějí mimo jiné snížit počet funkcionářů na hrách, menší mají být výdaje na výzdobu sportovišť, nepočítá se s ceremoniály v olympijské vesnici a před slavnostním zahájením. Mělo by se ušetřit na dopravě využitím menšího počtu vozidel.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Koruna posiluje proti euru nejvíce od června 2008

Koruna posiluje proti euru nejvíce od června 2008. Od začátku listopadu posílila z 27,18 Kč/EUR na na 26,16 Kč za euro, což je nárůst o téměř čtyři procenta. Pokud si koruna udrží do konce měsíce své zisky, půjde o největší měsíční nárůst od června roku 2008, kdy posílila o 4,5 procenta. Uvedl to analytik Purple Trading Štěpán Hájek.

Listopad přinesl podle něj největší zklidnění do ekonomiky a na finanční trhy. Velmi slibné reporty od tří biotechnologických společností slibují brzký příchod vakcíny, který by mohl ukončit obavy o zdravotnický systém a zastavit zavádění plošných restrikcí. "Na trzích nastala zatím největší rotace z bezpečných aktiv do těch rizikovějších a jedním z největších vítězů je právě česká koruna," uvedl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy