reklama
 
 

Zatkli i duchovní, farářovi vyplenili dům. Čína přitvrdila v raziích proti křesťanům

16. 12. 2018 12:25
Byl právě předvečer mezinárodního Dne lidských práv, který se pravidelně slaví 10. prosince. Ve městě Čcheng-tu na jihozápadě Číny ale probíhala rozsáhlá razie namířená proti křesťanům. Policie zatkla kolem stovky lidí.

Přestože je svoboda vyznání zakotvena v čínské ústavě, pro členy protestantské církve Early Rain Covenant Church to zdaleka nebyla první razie. Byla ale neobvyklá. "Vypadá to, že úřady chtějí zavřít kostel nadobro," řekl pro deník South China Morning Post jeden z jejích představitelů Li Jing-čchiang.

K obavám ho vede způsob, jakým byla razie provedena. "Při předchozích zátazích nám nezablokovali naše účty na sociálních sítích. Tentokrát navíc mnoho našich členů skončilo ve vazbě," dodává.

Ve vazbě je i farář, jehož dům mezitím někdo údajně vyplenil, a řada duchovních a věřících.

Čínských křesťanů je okolo 60 milionů. I přes garantované právo na svobodné náboženské vyznání je ale stát pronásleduje. Podle zmíněného listu je úřady například nutí k podpisu dokumentu, kterým se zavazují, že se nebudou účastnit bohoslužeb a jiných náboženských setkávání.

Důvodem je pětiletý plán na počínštění křesťanství, který má za cíl upravit náboženství tak, aby věřící nebyli skrze něj ovlivněni cizími vlivy. Čínští křesťané jsou tak rozděleni na oficiální církev, která je podřízena všemocné komunistické straně, a na podzemní církev. Ta je v případě katolíků věrná Vatikánu a u protestantů je nezávislá.

Podle novozélandského deníku The New Zealand Herald čínská komunistická strana vnímá křesťanství jako koncept, který je plný nebezpečných západních myšlenek. "Jenom počínštěné kostely získají lásku od Boha," cituje deník text čínského úřadu pro náboženské záležitosti.

U toho se ale Peking nezastavil. Policie při raziích například zabavuje bible. Lidé mají totiž dovoleno vlastnit jen tu verzi, která byla upravena a schválena vládou. Obrazy s Ježíšem jsou pak údajně přelepovány plakáty s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Sami zadržení křesťané dostávají různě dlouhé tresty vězení anebo vysoké finanční pokuty. Úřady násilně zavírají nebo rovnou demolují kostely a jako v případě Tibeťanů či muslimské menšiny Ujgurů nesmí děti získávat vzdělání spojené s jejich vírou.

V září přitom Vatikán a Čína podepsaly dohodu o jmenování biskupů v této asijské zemi. O toto právo vedly obě strany mnoho let spor. Peking nejprve v roce 1951 přerušil s Vatikánem diplomatické styky a řada čínských katolíků se za vlády Mao Ce-tunga stáhla do podzemní církve. Veřejně začali praktikovat svou víru až v 80. letech, kdy začalo být náboženství v Číně znovu tolerováno.

Letošek je však považován za dosud nejhorší rok pro náboženskou svobodu v Číně, alespoň co se týče moderní historie. Už deset tisíc křesťanů skončilo zatčených, zatímco loni jich byly jen tři tisíce. Uvedl to Bob Fu, zakladatel a předseda organizace pro lidská práva ChinaAid.

Razie namířená proti protestantům, která začala minulou neděli a pokračovala v pondělí, podle něj ukazuje vládu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga jako "nepřítele univerzálních hodnot, jako jsou náboženské svobody".

Video: Bojíme se o rodiny, říkají čínské křesťanky

Kdybychom se musely vrátit do Číny, budeme zatčeny, čínské úřady nás hledají už dva roky, říkají čínské křesťanky, které nezískaly azyl v ČR | Video: Daniela Drtinová |  17:31

autoři: ČTK, Jana Václavíková | 16. 12. 2018 12:25

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama