V převýchovných táborech šijí boty a trička. Ujgurové v Číně pracují skoro zadarmo

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
Aktualizováno 18. 12. 2018 9:49
Oficiálně je Peking posílá do internačních táborů "na převýchovu". Vše ve jménu boje proti islamismu. Muslimská menšina Ujgurů tu ale ve skutečnosti pracuje v továrnách jako levná pracovní síla. Existenci továren dokazují podle amerického listu The New York Times satelitní snímky i svědectví lidí, jejichž příbuzní jsou v táborech drženi. 
Ujgurové v Sin-ťiangu míjí obrazovku s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Ujgurové v Sin-ťiangu míjí obrazovku s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. | Foto: Reuters

Podle deníku The New York Times vyrostly továrny v okolí převýchovných táborů nebo přímo v jejich areálech. Nacházejí se v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny.

Dva největší převýchovné tábory leží ve městě Kašgar a v okrese Jü-tchien. Podle deníku The Financial Times tu továrny fungují od letošního roku. Například detenční tábor v Jü-tchienu disponuje osmi továrnami, ve kterých Ujguři vyrábějí obuv a mobilní telefony nebo třeba balí čaje.

Čínská státní média uvádějí, že si tu Ujguři vydělají 1500 čínských juanů měsíčně (necelých 5000 korun). Svědkové ale hovoří jinak. "Tito zatčení lidé vykonávají nucené práce v továrnách zadarmo nebo za nízký plat," uvedl pro The New York Times Mehmet Volkan Kasikci, turecký výzkumník, který o Ujgurech nashromáždil řadu svědectví.

Kasikci měl možnost mluvit s mnoha členy muslimské menšiny, kteří z Číny utekli.

Získat výpovědi Ujgurů, kteří v továrnách stále pracují, je ale obtížné. Policie okolí táborů hlídá a blokuje. Přísně také monitoruje každého zahraničního novináře, který do oblasti Sin-ťiang přicestuje.

Ti Ujgurové, kteří z regionu uprchli, tak učinili většinou ještě předtím, než úřady začaly vězně do továren posílat. 

Výrobky putují hlavně na domácí trh

List The New York Times píše, že továrny spustily provoz v několika posledních měsících. Důvodem bylo mimo jiné to, že pro úřady začalo být stále náročnější financovat provoz táborů včetně jejich výstavby. Podle deníku se v továrnách vyrábí hlavně oblečení, například trička nebo obuv, z nichž většina skončí na domácím trhu nebo ve Střední Asii. Některé zboží ale míří i do USA a Evropy.

V úterý například agentura AP zveřejnila, že výrobky z těchto táborů dosledovala až k americkému dodavateli oblečení Badger Sportswear, který zásobuje obchody ve státě Severní Karolína.

"Tohle není dobrovolná práce," má jasno Omirbek Nurmukamet, jehož manželka Zhainbar Dauletová byla zatčena a poslána do tábora loni v červenci.

Dauletová od letošního září údajně vykonává nucené práce v jedné z továren. "Pracuje v textilní továrně. Ve volném čase se učí mandarínskou čínštinu (úřední jazyk v Číně - pozn. red.) a komunistickou propagandu," popsal Nurmukamet pro deník Financial Times.

Výuka čínštiny je součástí "převýchovy" Ujgurů. Čínský režim tvrdí, že chce etnickou menšinu naučit také loajalitě k vládnoucí komunistické straně a zabránit jí v příklonu k radikálnímu islámu. Práce v továrnách nabízí podle čínské vlády Ujgurům šanci dostat se z chudoby i zaostalosti. Peking označuje internační tábory za "vzdělávací centra". 

Práce v továrně jako povýšení 

List Financial Times uvádí, že na lidi, kteří pracují v továrnách, se vztahuje méně striktní režim než na zbytek vězňů v táborech. Například mohou mít každý měsíc návštěvy, i když přísně hlídané, a je jim dovoleno krátce telefonovat s rodinou. Výpovědi také naznačují, že je práce v továrnách "za odměnu". 

"Jeho ‘učitel‘ v táboře řekl, že mu studium politických věd jde velmi dobře a i jeho čínština je moc dobrá, což byl důvod, proč mohl ‘povýšit‘ na pracovníka oděvní továrny," citují Financial Times bratra jednoho ze zadržovaných Ujgurů, který kvůli obavám o bezpečnost odmítl sdělit své jméno.

Jeho bratr se dříve živil jako zubař. Nyní pracuje v továrně za šicím strojem a tato práce ho čeká ještě tři roky.

Ujgurové jsou turkické etnikum, které žije převážně v provincii Sin-ťiang. Tvoří asi 45 procent tamní populace a pociťují kulturní blízkost k jiným středoasijským národům. Ujguři si dlouhodobě stěžují na kulturní a náboženský útlak ze strany Pekingu a na masivní přistěhovalectví etnických Chanů (Číňanů) do oblasti.

Čína převýchovné tábory, ve kterých jsou Ujgurové podle lidskoprávních organizací vystavováni nelidským podmínkám, nezavřela ani po ostré kritice ze strany OSN nebo Spojených států. Čínská vláda podle OSN do převýchovných zařízení internovala až milion příslušníků této muslimské menšiny.

Video: Snadný život nemají v Číně ani křesťané 

Kdybychom se musely vrátit do Číny, budeme zatčeny, čínské úřady nás hledají už dva roky, říkají čínské křesťanky, které nezískaly azyl v ČR | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Obama kritizoval na mítinku Trumpa kvůli "zpackanému" boji s pandemií

Bývalý americký prezident Barack Obama na mítinku na Floridě ostře kritizoval svého nástupce Donalda Trumpa kvůli "zpackanému" boji s epidemií covidu-19. Lepší strategie podle něj mohla zachránit tisíce lidských životů. Informovala o tom dnes stanice CNN.

Obama vystoupil na mítinku v Orlandu na Floridě, na který lidé kvůli epidemii covidu-19 mohli přijet jen v autech a z nich si projev vyslechnout.

Na podporu demokratického kandidáta na prezidenta a svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena vystoupil Obama už minulý týden v Pensylvánii. Florida i Pensylvánie patří ke klíčovým státům, jejichž voliče chtějí demokraté i republikáni dostat na svou stranu.

Podle bývalého prezidenta Trump pandemii ignoroval a nyní se zdráhá přijmout zodpovědnost za následky svých činů. "Ale tenhle úřad tak nefunguje. Jste zodpovědní nonstop," dodal. Současný šéf Bílého domu se podle Obamy zajímá víc než o blaho lidí o svůj mediální obraz. "Žárlí na covid kvůli mediální pozornosti, které se mu dostává," řekl.

Nadcházející volby označil Obama za "nejdůležitější za našich životů". Shromážděné vyzval, aby dali svůj hlas Bidenovi, neboť ten má podle něj "konkrétní plán", jak učinit z USA zdravější, spravedlivější a silnější zemi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy