Zatím použití chlorinu či sarinu není potvrzené. Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že podezření prověřuje a že se možná jednalo o použití fosforové munice. Ta způsobuje popáleniny těžkého stupně a Ženevské konvence zakazují její použití v obydlených oblastech.
Ruský útok cílil na komplex mariupolských hutí Azovstal, kde se ukrajinští ozbrojenci z pluku Azov opevnili. Jeden z armádních představitelů doněckých proruských separatistů Eduard Basurin ve stejný den ve vysílání ruské televize prohlásil, že bojovníky Azovu je třeba "vykouřit" chemickými zbraněmi. To přiživilo tvrzení, že bezpilotní letoun v pondělí skutečně na Mariupol svrhl právě chemické látky.
Today Basurin came up with a proposal to turn to the chemical troops in order to “smoke out” the Ukrainians from Mariupol.
— Oleksandra Matviichuk (@avalaina) April 11, 2022
City is completely isolated, only some Ukrainian soldiers have unstable connection, so Russians can do what they want with people without any confirmation pic.twitter.com/HIoqJrGwFe
"Nemůžeme ocelárnu vzít pozemním útokem, protože je tam mnoho podzemních chodeb a úkrytů. Přišli bychom o velký počet mužů. Musíme továrnu zablokovat, utěsnit všechny východy a pak požádat chemické specialisty, aby vykouřili krtky z jejich děr," řekl Basurin.
Chlorin používala ve válce v Sýrii armáda prezidenta Bašára Asada, kterou podporuje Rusko. Nasadila jej například v srpnu 2013 na damašském předměstí Ghúta, které v té době ovládali protivládní povstalci. Americký prezident Barack Obama předtím použití chemických zbraní označil za červenou čáru, po jejímž překročení USA zasáhnou. Nakonec to ale neudělal.
Chemické zbraně jsou zakázané od roku 1997, příslušnou konvenci nepodepsaly pouze Egypt, Severní Korea a Jižní Súdán. Mariupolská radnice uvedla, že zatím nelze zjistit, o jakou látku se jednalo, protože v místě se tvrdě bojuje. Civilisté s ní ale nepřišli do kontaktu, protože v této oblasti žádní nejsou.
V Mariupolu zůstává z původních 400 tisíc obyvatel asi čtvrtina. Většinu města už Rusové dobyli, Ukrajinci se brání v některých čtvrtích a ve zmiňované ocelárně. Proruský separatista Basurin v ruské televizi uvedl, že vojáků Azovu jsou v komplexu ocelárny asi tři až čtyři tisíce.
Předpoklad, že ruská armáda v Mariupolu i na dalších místech na východě země sáhne k ještě brutálnějšímu způsobu boje, zesílil po jmenování generála Alexandra Dvornikova velitelem ruských operací na Ukrajině.
Šedesátiletý důstojník si "vysloužil ostruhy" hlavně v Sýrii. Ruské letectvo a dělostřelectvo tam pod jeho vedením decimovalo a ničilo obytné čtvrti velkých měst, když pomáhalo syrskému režimu prezidenta Bašára Asada porazit povstalce. V prosinci 2016 syrská a ruská armáda dobyly východní Aleppo, ze kterého ale zbyly jen ruiny a stěny zničených domů.
Rusové bombardovali veškerou infrastrukturu včetně nemocnic, škol či pekáren v souladu s ruskou taktikou, že velké oběti mezi civilisty uspíší porážku a kapitulaci nepřítele. Chemické zbraně ale podle dostupných informací nasazovala jen syrská armáda.
Dvornikov sloužil také jako velitel divize ve válce v Čečensku v letech 1999 až 2004, na konci sovětské éry patřil k vojskům rozmístěným ve východním Německu.
