Američtí vědci z Kalifornie a Texasu sbírali do studie data od více než 780 tisíc amerických veteránů od začátku února do konce září. Téměř půl milionu z nich získalo v počátcích výzkumného období vakcínu proti covidu-19 - a to buď od firem Pfizer/BioNTech, Moderna, nebo Johnson & Johnson. Necelých 300 tisíc z nich se očkovat nenechalo.

Podle výsledků studie, kterou publikoval minulý čtvrtek prestižní časopis Science, se v prvních týdnech po aplikaci účinnost všech tří vakcín téměř rovnala - pohybovala se kolem necelých 90 procent. O přibližně šest měsíců později se ale toto číslo dramaticky změnilo.

V březnu byla podle vědců průměrná účinnost dvou dávek vakcíny Moderna přibližně 89 procent. Do konce září však klesla na 58 procent. U vakcíny Pfizer/BioNTech byl pokles ještě výraznější - z účinnosti kolem 87 procent až na 45 procent. Nejdramatičtější snížení účinnosti ale nastalo u jednodávkové vakcíny od společnosti Johnson & Johnson. Za stejné období její účinnost klesla na pouhých 13 procent.

I přes pokles účinnosti ale podle výsledků studie vakcíny stále slouží jako ochrana proti těžkému průběhu covidu-19 a snižují riziko úmrtí. Veteráni nad 65 let s vakcínou Moderna, kteří onemocněli v daných měsících covidem-19, měli o 76 procent nižší pravděpodobnost úmrtí než jejich neočkovaní vrstevníci.

U veteránů ve stejném věku s vakcínou Pfizer/BioNTech se toto číslo pohybovalo kolem 70 procent. Nejmenší ochrana se i v tomto případě ukázala u vakcíny od firmy Johnson & Johnson - očkovaní měli pouze o 52 procent nižší pravděpodobnost úmrtí než neočkovaní jedinci.

Výsledky studie podle vědců dokazují, že i při rozšíření nakažlivější varianty delta zůstává ochrana vakcín proti úmrtí na covid-19 "stále vysoká". "Naše zjištění podporují pokračující snahy o zvýšení proočkovanosti i kampaně za přeočkování," uvádějí ve studii.

Podle vědců je ale nutné brát při interpretaci výsledků v potaz i to, že jejich skupina respondentů nepředstavuje reprezentativní vzorek populace Spojených států. Mezi 780 tisíci veterány se vyskytovalo až šestkrát více mužů než žen. Téměř polovina z nich byla starší 65 let, pouhá pětina se pohybovala ve věku pod 50 let.

S odvoláním na studii by podle imunologa Zdeňka Hela, profesora na lékařské fakultě Univerzity v Alabamě, měla být minimální doba mezi druhou a třetí dávkou vakcíny zkrácena ze současných šesti na pět měsíců. A to "pro všechny zájemce nad 60 let, pro zdravotnické pracovníky a další pracovníky v první linii a pro rizikové kategorie pacientů", uvádí Hel na Twitteru.

Posilující dávku vakcín proti covidu-19 v Česku podle dat ministerstva zdravotnictví dostalo přes 415 tisíc obyvatel. Na přeočkování se může hlásit každý, kdo o něj má zájem a u koho uběhlo šest měsíců od aplikace poslední dávky vakcíny.