Istanbul/Washington - Turecký premiér Tayyip Erdogan dnes prohlásil, že vztahy mezi jeho zemí a Spojenými státy se nacházejí v kritickém bodě. Může za to téměř sto let stará nepřiznaná genocida, která dodnes neztratila politický náboj.
"Když se provaz hodně napíná, může se i přetrhnout," vypomohl si dnes Erdogan tureckým idiomem, aniž by věc blíže vysvětlil. Nebylo třeba - dav příznivců, k němuž promlouval, okamžitě propukl v potlesk.
Na tom, že turecko-americké vztahy procházejí v těchto dnech jednou z dosud nejtěžších zkoušek, ale tentokrát narozdíl od mnoha jiných případů administrativa prezidenta Bushe žádnou vinu nenese.
ČTĚTE VÍCE: Turecko odvolalo velvyslance z USA
Zahraniční výbor Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu tento týden šéfa Bílého domu vyzval, aby vyvraždění půldruhého miliónu Arménů za vlády Osmanské říše během let 1915-1923 nazval genocidou.
Prezident Bush v každoročním dubnovém projevu k Arménům, jejichž početná menšina žije také ve Spojených státech, slovo genocida nikdy nepoužil.
Obával se totiž následků ze strany Turecka. To je významným spojencem Američanů během operací v Iráku a hrozí, že pokud americký prezident vyvraždění Arménů za genocidu označí, mohou USA o tuto podporu přijít. Například přes základnu v Incirliku se dopravuje materiál nejen pro operace v Iráku, ale také v Afghánistánu.
Bush: Potřebujeme Turecko kvůli Íránu
Arménský prezident Robert Kočarjan rezoluci, za kterou intenzivně a dlouhodobě lobbovali snad všichni Arméni žijící v USA, přivítal a rázně odmítl možnost, že by rezoluce mohla poškodit vztahy USA s Tureckem.
Prezident Bush je však opačného názoru a varoval, že přijetí rezoluce může vážně poškodit vztahy obou zemí v době, kdy Američané hledají podporu u Turecka v souvislosti s nátlakem na Írán a dalšími blízkovýchodními zájmy USA.
Rezoluci, kterou zahraniční výbor Kongresu schválil v poměru 27 ku 21, nyní musí schválit obě komory.
Očekává se, že se tak stane, protože v obou komorách mají převahu Demokraté, z nichž většina rezoluci podporuje.
Rezoluce však pro prezidenta není závazná, záleží proto jen na něm, jestli se podle ní bude řídit, nebo ne. Arméni sice netvoří ve Spojených státech početnou menšinu - je jich jen asi 1,5 miliónu, ale stojí za nimi silné lobbystické skupiny a také jich většina žije v politicky důležitých státech, jako je Kalifornie, Michigan nebo Massachusetts.
Znění rezoluce:
(1) Arménská genocida byla provedena Osmanskou říší mezi léty 1915 a 1923, kdy bylo deportováno na 2 000 000 Arménů, z nichž 1 500 000 mužů, žen a dětí bylo zabito a 500 000 přežilo, ale bylo vyhnáno z domovů. Tyto události vedly k odstranění více než 2500leté přítomnosti Arménů v jejich historické domovské zemi.
(2) 24. května 1915 spojené jednotky Anglie, Francie a Ruska vydaly společné prohlášení, které poprvé v dějinách odsuzuje jinou vládu za spáchání "zločinů proti lidskosti"
(3) Toto prohlášení spojenci veřejně doručili soudnímu tribunálu sultána (Sublima Porta) v čele s Velkovezírem. Aby ten převzal osobní zodpovědnost za vyšetření zločinů všech členů vlády Osmanské říše, stejně jako těch, jejichž agenti byli do masakru zapojeni.
(4) Turecká poválečná vláda obvinila vůdce zapletené do "organizování a poprav" během arménské genocidy a do "masakrů a likvidování Arménů."
(5) V mnoha materiálech soudu byli oficiální představitelé mladotureckého režimu souzeni a usvědčeni z organizování a vykonávání masakru na arménském lidu.
(6) Hlavní organizátor arménské genocidy, ministr války Ismail Enver, ministr vnitra Mehmed Talát a ministr námořnictva Ahmed Jemal byli za tyto zločiny odsouzeni k smrti, ačkoliv verdikt soudu nebyl nikdy vykonán.
(7) Arménská genocida stejně jako tato pochybení soudu byla dokumentována ohromným množstvím důkazů v národních archivech Rakouska, Francie, Německa, Velké Británie, Ruska, Spojených států, Vatikánu a mnoha dalších zemí, a tato ohromná množství důkazů dosvědčují ta samá fakta, ty samé události a ty samé souvislosti.
Sněmovna reprezentantů:
(1) Vyzývá prezidenta, aby zajistil, že zahraniční politika Spojených států bude odrážet porozumění a citlivost k tématům vztahujícím se k lidským právům, etnickým čistkám a genocidě, zaznamenané v archivech Spojených států a vztahujících se k arménské genocidě
(2) Dále vyzývá prezidenta, aby v každoročním vzkazu připomínajícím arménskou genocidu 24. dubna přesně charakterizoval vyvraždění 1 500 000 Arménů jako genocidu a připomenul hrdou historii zásahů Spojených států proti arménské genocidě.
Zkráceno
Rezoluci o arménské genocidě schválilo také například Slovensko, Švýcarsko, Litva, Kypr nebo Evropský parlament. Ve Francii je dokonce popírání arménské genocidy trestné.
I v České republice existovaly snahy o uznání této genocidy, postupem času ale "vyšuměly" do ztracena.
Kurdský problém
Rozruch kolem rezoluce znamená další zátěž pro americko-turecké vztahy, které se už tak dostaly do složité fáze poté, co Turecko oznámilo, že hodlá zaútočit na kurdské povstalce na severu Iráku.
Premiér Tayyip Erdogan v pátek v této souvislosti uvedl, že jeho země je v souvislosti s tím připravena čelit celosvětové kritice.
Proti útoku protestuje také Evropská unie, kam chce Turecko vstoupit. Erdogan uvedl, že respektuje celistvost Iráku, ale že irácká strana neudělala nic proti tomu, aby zastavila povstalce ze Strany kurdských pracujících (PKK).
Více informací: Turecko hrozí vpádem do Iráku
Podle Ankary má v severním Iráku základnu až 3000 bojovníků PKK, které turecká vláda označuje za teroristy. Kurdové však tvrdí, že jsou tureckou stranou dlouhodobě diskriminováni a chtějí větší autonomii v oblastech na východě země, kde tvoří většinu obyvatelstva.
Přečtěte si reportáže z Arménie a Turecka:
Redaktor Aktuálně.cz se vydal do Arménie a na východ Turecka, aby zjistil, jaké jsou vztahy mezi těmito zeměmi 92 let po arménské genocidě. Při té zahynulo přes milion lidí a je dodnes živým problémem ve vztazích mezi Tureckem a Západem a také jednou z překážek vstupu Turecka do Evropské unie.
Pokud kliknete na infokolečko v mapě, objeví se vám informace o místě, o kterém si můžete přečíst reportáž. Stačí kliknout na následující seznam a budete přesměrováni na příslušný článek:
