Turecký film: obvinění z antisemitismu

3. 3. 2006 10:02
Berlín - Tvůrci tureckého akčního filmu Údolí vlků - Irák, který v Německu vyvolal silné kontroverze, se rozhodli ozvat proti nařčení z antisemitismu a šíření protiamerických nálad.
Turecký film Údolí vlků - Irák trhá v tamních kinech rekordy, zvláště mezi protiamericky naladěnými Turky
Turecký film Údolí vlků - Irák trhá v tamních kinech rekordy, zvláště mezi protiamericky naladěnými Turky | Foto: Webové stránky filmu

Dva třicátníci, turecký producent a scénárista snímku, mezi jehož  prominentní kritiky patří třeba bavorský premiér Edmund Stoiber, dnes v Berlíně tvrdili, že chtěli natočit film proti válce, proti obsazení Iráku a proti porušování lidských práv.

"Nechtěli jsme natočit film jako Rambo. Šlo nám o to, ukázat, co se děje v Iráku. Je to fikce," přesvědčoval producent Raci Şaşmaz. "Chtěli jsme se vyjádřit proti válce," dodal.

Akční bojůvka, kterou v Turecku viděly čtyři miliony diváků, se odehrává v Iráku a americké vojáky líčí jako zloduchy, kteří popravují nevinné Iráčany. S rozpočtem deset milionů dolarů jde o zatím nejdražší tureckou produkci.

Snímek vychází ze skutečné události, zajetí turecké jednotky Američany v červnu 2003. Z tureckého pohledu se vojákům dostalo stejného zacházení jako zajatcům v americkém táboře Guantánamo. Hlavní hrdina, agent tureckých tajných služeb při osobní misi jako mstitel pronásleduje brutálního a fanaticky křesťanského důstojníka USA, jehož nakonec skutečně zabije.

Kritici filmu vyčítají, že šíří nenávist proti Západu a antisemitismus - například postavou židovského lékaře, který působí ve věznici Abú Ghrajb, odkud prodává do světa orgány umírajících vězňů. "Ve vězení Abú Ghrajb existuje obchod s orgány, četli jsme o něm," prohlásil scénárista Bahadir Özdener, který čelil dotazům novinářů, proč jsou cílovými stanicemi chladících schránek s čerstvými orgány právě Tel Aviv, Londýn a New York.

"Kdyby tam bylo napsáno Káráčí, je otázka, proč Káráčí - myslím, že problém je jinde," prohlásil Özdener a pozastavil se nad tím, že snímkům nebo postojům z Východu jsou na rozdíl od západních filmů podsouvány různé úmysly a významy. 

"Existuje spousta filmů, v nichž jsou Asiaté zpodobněni jako potenciální teroristé," podotkl. "Chtěli jsme ukázat události na Blízkém východě, v Iráku, okupaci, mluvit o lidských právech."     

Film lze vidět zatím v devíti evropských zemích. V Německu jej přijímá velmi nadšeně hlavně turecká mládež. 

V pátek má dobrovolná komise filmového průmyslu rozhodnout, zda zvýší věkovou hranici přístupnosti snímku ze 16 na 18 let.

 

Právě se děje

Další zprávy