Vyplývá to z výsledků průzkumu, který provedl ústav Zogby International mezi 944 vojáky v různých částech Iráku v období od 18. ledna do poloviny února.

Mezi dotázanými si 29 procent přeje okamžitý odchod amerických jednotek z blízkovýchodní země, 22 procent do šesti měsíců a 21 procent od šesti měsíců do jednoho roku. Nicméně 23 procent se vyjádřilo, že USA by měly v Iráku zůstat "tak dlouho, jak dlouho jich bude v Iráku potřeba".

Rychlé stažení je nepravděpodobné

USA mají nyní v Iráku přes 140 tisíc vojáků, během příštího roku chce Pentagon jejich počet výrazně snížit. Předběžné odhady počítají s pobytem amerických jednotek v zemi minimálně do roku 2010.

Vše se ale může změnit, pokud se bezpečnostní situace v Iráku zlepší či napak pokud dojde k ozbrojenému konfliktu s Íránem.

Kolem 85 procent vojáků je přesvědčeno, že cílem americké mise byla hlavně "pomsta za úlohu Saddáma Husajna, kterou sehrál v atentátech z 11. září. A 77 procent soudí, že šlo také o to, "aby Saddám nadále nemohl poskytovat ochranu al-Káidě v Iráku".

Spojení Saddáma s Usámou se neprokázalo

Zvláštní komise sestavená americkým Senátem však po dlouhém vyšetřování konstatovala, že neexistují důkazy o spojení Saddáma s al-Káidou ani o zapojení Iráku do útoků 11. září.

Kritici teorie o spojení Saddáma a al-Káidy od počátku namítali, že irácký diktátor byl sekulárním vládcem a nesympatizoval s islámským fundamentalismem, reprezentovaným Usámou bin Ládinem. Není známo, že by oba muži někdy spolupracovali nebo mezi sebou komunikovali.