Ankara - Turecký parlament dnes odhlasoval, že se 22. července budou konat předčasné volby. Jde o pokus najít cestu z politické krize, do níž se země dostala v souvislosti s neúspěšnou volbou nového prezidenta.
Vláda premiéra Recepa Tayyipa Erdogana původně navrhovala, aby se volby konaly už 24.června, to by ale podle názoru poslanců neumožnilo organizátorům hlasování důkladně připravit.
Premiér zároveň chce změnit způsob volby prezidenta: Aby jej místo parlamentu vybírali občané.
Statisíce Turků v ulicích: Nechceme islamismus! - ČTĚTE ZDE
Kromě toho vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) usiluje o to, aby se zkrátila působnost parlamentu z pěti na čtyři roky. Prezidentský mandát by se rovněž měl zkrátit ze sedmi let na pět.
Vláda: Navrhneme změnu ústavy
Tyto kroky však vyžadují značné změny ústavy. Návrh ústavní reformy chce vláda předložit ještě nynějšímu parlamentu.
AKP chce také prosadit, aby se věková hranice volitelnosti poslanců snížila z 30 let na 25, od čehož si podle pozorovatelů slibuje rozsáhlé volební vítězství.
Přijetí této změny je pro AKP také nezbytnou podmínkou pro to, aby souhlasila s konáním předčasných voleb.
"Termín předčasných voleb je schůdný. Vláda jej konzultovala s nejvyšší volební komisí," sdělil Erdogan.
Opoziční bojkot prezidentských voleb
Politickou krizi v Turecku vyvolaly přiostřující se spory mezi vládním proislámským táborem a stoupenci odluky církve od státu, kterou v zemi ve 20. a 30. letech prosadil Mustafa Kemal Atatürk, zakladatel moderního Turecka.
Proislámská Strana spravedlnosti a rozvoje je tak již od pátku v hlubokém sporu se sekulární opozicí. Právě v pátek se obě skupiny střetly v prvním kole prezidentských voleb.
Opozice hlasování bojkotovala a kandidát proislámské vlády Abdullah Gül neuspěl.
Ústavní soud následně prohlásil páteční kolo voleb za neplatné.
Opozice se snaží zabránit tomu, aby křeslo prezidenta získal kandidát vlády, a nejdůležitější funkce v zemi tak ovládl proislámský tábor. To by podle nich mohlo ohrozit sekulární charakter státu.
