Turecko vydalo zatykače na desítky lidí, včetně vůdce syrských Kurdů

ČTK ČTK
22. 11. 2016 13:39
Turecko vydalo zatykače na několik lidí včetně vůdce syrských Kurdů Sáliha Muslima. Stranu demokratické unie, kde je spolupředsedou, Turci považují za teroristické uskupení. USA ji naopak označují za spojence v boji s tzv. Islámským státem. Úřady zatykače vydaly v rámci vyšetřování pumového atentátu ze 17. února v Ankaře. Tehdejší útok si vyžádal 29 mrtvých a na 60 zraněných.
Foto: Reuters

Istanbul – Turecké úřady vydaly zatykač na desítky osob včetně spolupředsedy kurdské Strany demokratické unie (PYD), která zastupuje zájmy syrských Kurdů.

Turecko ji považuje za teroristickou organizaci, Spojené státy naopak za spojence v boji proti hnutí Islámský stát.

Úřady zatykače vydaly v rámci vyšetřování pumového atentátu ze 17. února v Ankaře, oznámila agentura Anadolu.

Tehdejší atentát si vyžádal 29 mrtvých a na 60 zraněných. Turecká vláda hned po atentátu uvedla, že útočník byl napojen na PYD. Ta i se svým ozbrojeným křídlem YPG vinu popřely.

K útoku se pak přihlásilo uskupení, které vzniklo z radikální odnože turecké Strany kurdských pracujících (PKK). Tu Ankara považuje také za teroristickou. Kurdské milice přitom západní spojenci přes kritiku Turecka zahrnuli do koalice proti Islámskému státu.

Turecká justice vyzvala k zatčení celkem 48 přívrženců a vedoucích představitelů PYD, YPG a PKK. Právě mezi nimi je i spolupředseda PYD Sálih Muslim. Obvinění kurdští lídři a velitelé ale podle provládní agentury Anadolu žijí často v exilu někde v Evropě nebo v Iráku.

Postoj ke kurdským milicím YPG vytváří napětí mezi členy NATO, jako jsou Turecko a Spojené státy. Washington považuje ozbrojence YPG za účinnou sílu proti džihádistům v Sýrii. Ankara ale příslušníky těchto milicí označuje za teroristy a trvá na tom, že s nimi nelze spolupracovat.

Pozice YPG proto Ankara bombarduje. Turecko se obává, že by se na jeho hranici se Sýrií mohla vytvořit autonomní kurdská oblast.

Za autonomní Kurdistán a za práva Kurdů v Turecku bojuje s tureckou vládou od roku 1984 hlavně PKK. Boje, při kterých už zahynulo více než 45 tisíc lidí, se soustřeďují na jihovýchodě Turecka, obývaném převážně etnickými Kurdy.

 

Právě se děje

Další zprávy