Damašek, Ankara - Syrské opozici usilující o svržení režimu prezidenta Bašára Asada umožnil turecký premiér Recep Tayyip Erdogan již loni v létě, aby ozbrojený odpor proti Damašku řídila z Istanbulu.
Když Asadovi stoupenci loni v listopadu napadli turecká zastupitelství na syrském území, pohrozil zřízením bezpečnostních zón na hranicích obou zemí, kam by se mohli uchýlit běženci prchající z míst nejhorších bojů.
Teď společně se Spojenými státy hovoří o tom, že Svobodné syrské armádě bojující s Asadovými jednatkami poskytne "nevojenskou pomoc". Ta by se mimo jiné měla sestávat z prostředků pro komunikaci a zdravotnických potřeb. Zbraně, jak o tom uvažují někteří poradci Bílého domu, zatím protiasadovské opozici poskytnout nechce, byť trvá na tom, že konflikt je nutné ukončit co nejrychleji.
"Přihlížení a vyčkávání je nepřijatelnou strategií," citovala Erdogana po jeho setkání s americkým prezidentem Barackem Obamou, uskutečněném na okraj summitu o jaderném odzbrojení v jihokorejském Soulu, agentura Anadolu.
Od počátku povstání proti Asadovi se na turecké území uchýlilo na 17 tisíc Syřanů. Syrská armáda pravidelně bombarduje pohraniční oblasti a hrozí, že do konfliktu bude nakonec zatažena také Ankara, která poskytuje útočiště armádním dezertérům včetně vysokých důstojníků.
"Bašár Asad by měl mít na zřeteli tragický osud těch, kdo vlastnímu lidu vyhlásili válku," upozornil Erdogan Asada již před časem v narážce na smrt libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.
V pondělí se Turecko rozhodlo uzavřít po vzoru USA, Británie, Francie a dalších západních zemí svou diplomatickou misi v Damašku.
Annanova mise
Syrská opozice se organizuje čím dál intenzivněji a sází právě na pomoc Ankary. Tamní Muslimské bratrstvo Turecko vyzvalo, aby nad Sýrií vytvořilo bezletové zóny, které by civilní obyvatelstvo chránily před útoky vládních vojsk. Mluvčí Muslimského bratrstva Mohamed Rijád Šakfá hovořil i o útocích proti Asadovým pozemním jednotkám.
Turecké letectvo je třetím nejsilnějším v rámci NATO, k dispozici má dvě stě letounů typu F-16. Sýrie může využít stovku ruských strojů MiG 29.
Tlak na Asada narůstá ovšem i ze strany Ruska, které společně s Čínou až doposud bojkotovalo v Radě bezpečnosti OSN všechny iniciativy směřující k uvalení sankcí na Damašek.
Moskva sází v tomto ohledu na misi zvláštního vyslance OSN Kofiho Annana, který požaduje uzavření oboustranného příměří a umožnění humanitární pomoci. Annan ale na rozdíl od Západu nenaléhá na Asadův odchod.
Náměstek ruského ministra zahraničí Gennadij Gatilov trvá na tom, aby Annanova mise spolupracovala jak se syrskou vládou, tak i s opozicí. Kreml ovšem stále hovoří o výhradně "politickém řešení konfliktu".
To syrská opozice nevylučuje, je jí však zřejmé, že Asad se moci dobrovolně nevzdá a proto nakupuje v zahraničí zbraně.
Ty proudí do rukou Asadových odpůrců hlavně přes hranice s Libanonem a Saúdskou Arábií. O potřebě vyzbrojit Svobodnou syrskou armádu hovoří zcela nepokrytě Katar.
Ačkoliv syrská armáda nyní povstalce vytlačila z Homsu, Hamá a dalších měst, boje s neměnnou pravidelností vzplanou vždy na dalších místech. Také o víkendu zahynulo v zemi podle agentury Reuters na sto lidí.
Organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch zveřejnila nyní video dokazující, že vládní jednotky používají při bojích s povstalci lidské štíty. Na videu je vidět, jak vojáci ženou před obrněnou kolonou skupinu civilistů.
Podle OSN opustilo zemi na 100 000 běženců. Světová organizace počítá v brzké době s další stovkou tisíc syrských uprchlíků.
