Od zvláštní zpravodajky - Nejstarší krytá tržnice na světě je oblíbená hlavně mezi turisty. Místní prodejci se překřikují a kolemjdoucím cizincům nabízejí koření, lampy, boty nebo magnety. I tady je ale mezi místními patrné napětí. U malých stolků po stranách sedí postarší muži a nad sklenicemi s čajem debatují o politice.
I přes neustálý šum bazaru je možné občas zaslechnout jména dvou hlavních kandidátů na prezidenta, kteří se spolu tuto neděli utkají. Proti Erdoganovi, který je u moci už dvě dekády, stojí jako hlavní kandidát sjednocené opozice Kemal Kiliçdaroglu. Většina mužů, kteří své zboží nabízejí na tržnici, plánuje podpořit opozici, tvrdí Mohamed.
O post prezidenta se původně ucházeli čtyři kandidáti, ačkoliv jen Erdogan a Kiliçdaroglu mají reálnou šanci uspět. Ve čtvrtek ale odstoupil Muharrem Ince, kterému průzkumy přisuzovaly asi tři procenta hlasů, s vysvětlením, že nechce zbytečně tříštit hlasy opozice. Třetím kandidátem na hlavu státu zůstává krajně pravicový a nacionalistický Sinan Ogan.
"Většina těch, kterým jsem volal a ptal se jich, chce změnu," říká Mohamed. Přiznává ale, že Istanbul je malá bublina a že bude záležet na tom, jak budou hlasovat lidé na venkově na východě země.
Erdoganova strana AKP cílí hlavně na konzervativní obyvatelstvo, starší generaci a věřící muslimy. Prezident například zrušil zákaz nošení šátků na univerzitách nebo ve státní správě, čímž otevřel silně věřícím ženám cestu do veřejného prostoru. I v ulicích relativně liberálního Istanbulu je změna patrná. Mnoho žen si zakrývá vlasy, ale okolo procházejí i dívky v černém čádoru, tedy šátku, který zahaluje vlasy, ramena, krk a někdy také spodní část obličeje.
Erdogan je jistota
"Budeme volit Erdogana," říkají nadšeně dvě starší ženy s barevnými šátky na hlavách. Na dotaz proč jen rozhodí rukama. "Je prostě nejlepší," řeknou nakonec s tím, že víc není potřeba vysvětlovat.
Stát momentálně kontroluje 90 procent tureckých médií a naprostá většina obyvatel se nedomluví cizím jazykem, a tak se k nim často nedostanou ani jiné informace. Erdoganova strana po nepodařeném puči v roce 2016 získala kontrolu nad všemi státními institucemi i armádou a prezident nechal pozatýkat podstatnou část opozice.
Na náměstí ve studentské čtvrti Kadıköy ale stojí i jeden z volebních stánků Republikánské lidové strany s velkou fotkou Kiliçdaroglua na modrém pozadí. "Tady si na nás nedovolí, tohle je naše město," vysvětluje Arif Demir, zatímco lidem podává letáky. Naráží tak na pár dní starý incident ve městě Erzurum, kde vládní příznivci házeli kameny na opozičního kandidáta, zatímco policie nečinně přihlížela. Sedm lidí bylo zraněno.
Demir ale přiznává, že letošní volební kampaň je vyhrocenější, než bývá v Turecku zvykem. "V těchto volbách nám jde o všechno. Teď nemáme demokracii, vládnou nám teokraté. Změna je na dosah, chceme se vrátit k odkazu Atatürka." Zatímco mluví s reportérkou Aktuálně.cz, přistoupí k němu muž oděný celý v černém a odvede ho stranou. Další z aktivistek jen vysvětlí, že muž nepatří k jejich týmu a zjišťuje, co Demir novinářce říkal. Po chvíli ho nechá jít.
Poslední šance
Autoritářské sklony politika, které jeho kritikům vadí, ale pro mnohé představují jistotu a stabilitu. Volit se ho chystá i Zehra Demirová, která jde letos k urnám poprvé. S kamarádkou se fotí před agitačním stánkem AKP hned na druhé straně náměstí.
Hned ale přiznává, že ji k rozhodnutí donutila matka. "Předtím zažila špatné věci. Erdoganovi ale může věřit," vysvětluje dívka, která s dlouhými rozpuštěnými vlasy vypadá v davu starších a zahalených žen skoro nepatřičně.
Obě mladé dívky ale patří spíš k výjimkám. Největší turecké město se svými více než patnácti miliony obyvatel se kloní k opozici, a to i přesto, že tu před 20 lety Erdogan působil jako starosta. V místních volbách v roce 2019 si ale lidé zcela jednoznačně zvolili starostou opozičního kandidáta Ekrema Imamoglua.
"Lidé cítí, že se Turecko odklání od demokracie. Jako žena to na sobě cítím velmi živě, ale týká se to i práv menšin a lidských práv obecně. Na druhou stranu si myslím, že ten strach lidi, kteří sympatizují s opozicí, motivuje," popisuje doktorandka politologie Mine Ceninová.
Potvrzuje to i mladá studentka Selin, která bude letos volit poprvé. Během kampaně chvíli pomáhala rozdávat opoziční letáky, po několika incidentech se ale začala víc bát a raději s aktivní agitací přestala. "Tyhle volby nám změní život," říká zcela vážně. Podle ní je to poslední možnost, jak Erdogana porazit.
Zemětřesení jako naděje
Opozici dává naději také únorové masivní zemětřesení, při kterém přišlo o život nejméně 50 tisíc lidí. Z postižené oblasti pochází i rodina manžela Jany Inanc, která v Turecku žije od roku 2008. Během katastrofy přišla o život teta a sestřenice jejího muže. "Bylo to dost těžké, protože se jejich těla našla až po několika dnech," vypráví.
Situace na místě je podle ní stále špatná, města se změnila k nepoznání. Vláda je obviňována z toho, že na neštěstí reagovala příliš pomalu a před tragédií umožnila stavebním společnostem stavět nekvalitní domy. Jedná se přitom o region, kde by měl Erdogan jinak tradičně silnou podporu.
"Upřímně doufám, že to bude mít dopad na volby. Že lidé v regionech, kteří při minulých volbách podpořili Erdogana, se rozhodnou ho tentokrát nevolit," říká. Její manžel je přesvědčen, že by Erdogan mohl prohrát už v prvním kole.
K moci se původně dostal jako premiér v roce 2003, kdy se Turecko vzpamatovávalo z ekonomické krize. Od té doby země po hospodářské stránce rostla a Erdogan žádné volby neprohrál. Nyní ale poprvé čelí silné opozici v době, kdy je na tom země ekonomicky špatně a potýká se s obrovskou inflací, která loni dosahovala až 85 procent.
"Většina voličů se bude nakonec rozhodovat podle ekonomické situace, protože ta ovlivňuje úplně všechno," myslí si Mina Cetinová. "Já pracuji ve státní sféře na plný úvazek a mám na místní poměry docela dobrý plat, ale na konci měsíce se stejně bojím, jestli s penězi vyjdu. Dům nebo auto si koupit rozhodně nemohu."
Volební souboj je vyrovnaný i v průzkumech - podle těch posledních by nakonec mohl těsně vyhrát Kiliçdaroglu. Pokud ani jeden z kandidátů v neděli nezíská více než 50 procent hlasů, proběhne za dva týdny druhé kolo.
V Istanbulu žije asi 2x víc lidí než v celé České republice. Takže hluk a davy lidí patří k běžnému životu. Předvolební kampaně to ale posouvají na zcela novou úroveň. @Aktualnecz pic.twitter.com/G72EQuHY1h
— Dominika Perlinova (@dperlinova) May 10, 2023
