Yilmaz uprchl z Turecka dva týdny po nezdařeném pokusu o státní převrat 15. července 2016. Na konci července mu jednoho dne brzo ráno zavolal soused, aby ho upozornil, že před jeho domem v Istanbulu postává 20 policistů.
Yilmaz tehdy správně odhadl, že nastoupená garda bude zřejmě souviset s dva týdny starou událostí.
"Spustili hon na čarodějnice proti lidem, kteří podporují Fethullaha Gülena. Zní to neuvěřitelně, ale stovky tisíc lidí byly přes noc prohlášeny za teroristy," popisuje pro španělský deník El País Yilmaz, co se v Turecku začalo po 15. červenci dít.
Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana měl za nepovedeným pokusem o puč stát právě islámský duchovní Gülen. A tak nechává masově zatýkat lidi, kteří jsou podle něj na klerikovo hnutí Hizmet napojeni. Naposledy v úterý Ankara vydala zatykače na 1112 osob.
Často jde o učitele, vysokoškolské profesory, soudce, pracovníky bezpečnostních složek, novináře nebo obhájce lidských práv. Vláda tvrdí, že se řada Gülenových příznivců podvodně infiltrovala do státních struktur. Hnutí Hizmet podle ní vytvořilo stát ve státě. Gülen, který dlouhodobě žije v exilu ve Spojených státech, ale všechna obvinění odmítá.
Lidskoprávní organizace tvrdí, že Erdogan využívá dva a půl roku starý pokus o puč k pronásledování svých odpůrců. Ten to popírá s tím, že jde o nezbytná bezpečnostní opatření.
Mustafa Yilmaz čistkám včas utekl. Uprchl do Kolumbie, protože turečtí občané mohou v této jihoamerické zemi pobývat až 90 dnů bez potřeby víz. O tři dny později za ním do metropole Bogoty přijely manželka a dvě děti. Následně Yilmaz získal azyl ve Španělsku.
Podle listu El País pracoval Mustafa v Turecku v nakladatelství nejmenovaného islámského sdružení, které bylo v určitých směrech podobné Gülenovu hnutí. Mustafa nepopírá, že má k některým myšlenkám tohoto duchovního blízko, už v patnácti letech například četl jeho knihy. Vyvrací ale, že by byl terorista a jakkoliv se podílel na převratu.
Dříve učitel angličtiny, dnes uklízeč
"Erdogan se nechce vzdát svého trůnu. V Turecku neexistuje žádná opozice ani svobodný tisk, takže nemám žádnou naději, že se věci změní. Kdybych se teď vrátil, zatkli by mě už na letišti v Istanbulu a pak by mě mučili jako mnoho dalších lidí, které znám," říká Mustafa.
Pocit bezpečí pocítil až ve Španělsku, ještě v kolumbijské metropoli Bogotě ho svírala nejistota. "I když jsme byli více než 10 tisíc kilometrů daleko, báli jsme se, že nás Erdoganovy dlouhé pařáty dostihnou i tam," vzpomíná Yilmaz.
Nedostihly, zato se v Turecku čistky Erdoganova režimu dotkly obrovského množství lidí. Kvůli podezření z napojení na hnutí Hizmet přišlo od léta 2016 o práci na 160 tisíc lidí.
"Byly tři hodiny ráno, když jsem zjistil, že jsem přišel o práci. Venku bylo velké vedro, ale já jsem cítil mráz. Hodně jsem brečel," pamatuje si nyní už bývalý učitel angličtiny Mehmet Erol na chvíli, kdy se dozvěděl, že je nezaměstnaný.
Osm let vyučoval angličtinu ve škole v tureckém městě Sanliurfa. Šest dní po pokusu o státní převrat zjistil, že ho režim vyšetřuje, a o několik týdnů později ho ze zaměstnání propustili.
Ve stejný čas se bez příjmů ocitla i jeho žena Gul Erolová, která na stejné škole učila výtvarné umění. Dvojice musela pronajmout svůj dům a spolu se třemi dětmi se odstěhovat k rodičům Mehmeta, který se začal živit jako uklízeč.
Místo zkušených soudců čerství absolventi
Kromě velkého počtu osob, které musely opustit práci, skončilo dalších asi 77 tisíc lidí za mřížemi. Mnoho ze zadržených lidí přitom nemá naději na spravedlivý soudní proces. Sami soudci jsou pod tlakem a čistky se dotýkají i jich. Režim navíc na jejich pracovní pozice často dosazuje mladé lidi, kteří právě dokončili vysokou školu.
"Je to krize soudnictví," komentuje situaci pro americký deník The New York Times bývalý předseda tureckého parlamentu a někdejší právník Husamettin Cindoruk. Mluví o atmosféře strachu. Turecký soudce Orhan Gazi Ertekin zase ukazuje na mnoho údajně vykonstruovaných procesů.
"Neexistují žádné důkazy, že by měl u sebe zbraň, nejsou žádní svědci, žádný kamerový záznam. Jediné nepodložené obvinění přišlo od žalobce," vypráví právnička Sibel Polatová, která zastupuje v jednom procesu nejmenovaného tureckého poddůstojníka. I jeho režim viní z účasti na puči. Jak ale podotýká Polatová, podle ní chybí jakýkoliv přímý důkaz.
I v tureckých bezpečnostních složkách, které se o převrat v roce 2016 pokusily, probíhají rozsáhlé čistky. Od nejvýše postavených lidí přes kadety až po řadové policisty.
Nedůvěra roste. Jedna žena, se kterou mluvil deník The New York Times, prodala dům, v němž žila. Z peněz chce manželovi, který taktéž kvůli puči skončil před soudem, zaplatit opravdu dobrého právníka. Jenže muž je vůči tomu skeptický. Domnívá se, že ani ti, kdo si mohou dovolit drahé právníky, nemají o moc větší šanci na osvobození.
