reklama
 
 

Z Turecka je Erdoganistán. Staronový prezident přitvrdí, opozice je pro něj nepřítel demokracie

Aktualizováno 25. 6. 2018 14:02
Opoziční prezidentský kandidát Muharram Ince přiznal porážku. Recep Erdogan neprohrál žádné parlamentní ani prezidentské volby od roku 2002. Jede dál, a tentokrát s mnohem většími pravomocemi než dříve.

Analýza - Nejpopulárnější, ale také nejvíce rozdělující politik.

Tak charakterizuje agentura Reuters Recepa Tayyipa Erdogana, který v neděli slovníkem kasín a heren bral všechno. Vyhrál už v prvním kole prezidentských voleb a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje zvítězila ve volbách parlamentních.

Turecko tak vstupuje do prezidentského systému. Funkce premiéra bude zrušená, vládu povede prezident. Sám může podle nové ústavy nejen jmenovat a odvolávat ministry, ale i soudce, státní úředníky, šéfy armády a policie.

Stane se Erdogan diktátorem? Naplní přezdívku sultán, kterou ho častují jeho kritici?

Vývoj v posledních dvou letech naznačuje, že čtyřiašedesátiletý politik jde tímto směrem. Po pokusu o převrat v létě 2016 policie zatkla na 160 tisíc lidí. Zatýkáni a zastrašováni jsou novináři: Předvolební kampaň poznamenal fakt, že opoziční kandidáti měli na rozdíl od Erdogana minimální prostor v médiích.

V prvním povolebním vystoupení staronový prezident nenabídl žádné usmíření těm, kteří ho nevolili. Nepronesl obvyklé klišé, že chce být prezidentem všech Turků.

"Nezastavíme se, dokud nedostaneme Turecko do deseti největších ekonomik světa. Zachránili jsme ho od pučistů, politických a ekonomických nájemných střelců, pouličních gangů a teroristických organizací," prohlásil Erdogan ke svým příznivcům. Opozici nazval "nepřáteli demokracie".

Vyhrál vše

Ekonomika země však má po dlouhodobém růstu problémy. Turecká lira se letos vůči dolaru propadla o pětinu. Investoři také reagovali s nevolí na Erdoganova slova, že je proti zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Nedávno nazval vysoké úrokové míry "příčinou všeho zla".

Ještě loni turecká ekonomika rostla o 7,4 procenta, letos to bude zhruba o čtyři procenta, předpokládá Mezinárodní měnový fond. Kvůli ekonomice bude muset Erdogan spolupracovat s Evropou, přestože na evropské politiky často slovně útočí.

Bez obchodu se zeměmi EU se turecké hospodářství neobejde. Evropané na druhé straně chtějí, aby Turecko pokračovalo v dohodě o zadržování uprchlíků na svém západním pobřeží. Na obou stranách tak zřejmě zvítězí pragmatismus: Evropa přivře oči nad autoritářstvím Erdoganova režimu a ten bude z finančních důvodů dál spolupracovat se Západem.

Erdogan je u moci už od roku 2002, teda o dva roky méně než Vladimir Putin. Nejprve jako premiér, od roku 2014 je hlavou státu. Za posledních šestnáct let vyhrál všechny volby, ve kterých kandidoval.

Jeho voliči v něm vidí stabilitu a tvrdí, že Turecko potřebuje vládu pevné ruky. Odpůrci plán přechodu na prezidentský systém a posílení pravomocí prezidenta odmítají jako nástup diktatury.

I při vysoké volební účasti 87 procent v neděli převážili ti, kteří Erdogana se vším, co nabízí a přinese, chtějí.

V prezidentském hlasování dostal 52,5 procenta hlasů, Strana prosperity v parlamentním 42,5 procenta. Jeho protikandidát Muharrem Ince v pondělí dopoledne uznal porážku. Na dalších několik let je z Turecka Erdoganovo.

Podívejte se na Erdoganův vítězný projev: Nadchází éra prezidentského systému

Volební komise označila současnou hlavu státu Recepa Tayyipa Erdogana za vítěze prezidentských voleb v Turecku. | Video: Reuters |  01:31

autor: Martin Novák | 25. 6. 2018 13:24

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama