Washington - Za velkého zájmu médií a v napjaté atmosféře začalo v Senátu amerického Kongresu slyšení kandidátů na ministerské funkce ve vládě prezidenta Donalda Trumpa. Jako první v úterý před senátory předstoupil uchazeč o křeslo ministra spravedlnosti Jeff Sessions, jehož v zasedací síni právního výboru uvítali demonstranti v bílých kápích rasistické organizace Ku Klux Klan. K jejím názorům neměl Sessions podle kritiků v minulosti daleko. Podle televizní stanice CNN ovšem jeho nominace nejspíš projde.
Sessions je považován za muže mimořádně oddaného prezidentu Trumpovi a o jeho odolnosti vůči možným budoucím tlakům Bílého domu panují vážné pochyby. "Tento úřad si žádá službu národu a právu, nikoli prezidentovi," upozornila kandidáta demokratická senátorka Diane Feinsteinová.
Ministr spravedlnosti má v USA zvláštní postavení, je zároveň nejvyšším žalobcem a právním poradcem hlavy státu. Hlavní slovo má také v přistěhovaleckém soudním systému, v němž se rozhoduje o případných deportacích či naopak o azylu migrantů.
Právě krajně konzervativní názory sedmdesátiletého Sessionse v otázkách migrace vyvolávají mezi americkými liberály velké obavy. Nehodlá přistěhovalcům udělovat občanství USA a chce omezit vydávání víz pro zahraniční zaměstnance amerických firem. Podle Feinsteinové právní výbor dostal petice 400 amerických organizací na ochranu lidských práv s výzvou odmítnout Sessionsovu kandidaturu.
V Kongresu ale převládá názor, že nominace projde. Republikáni mají ve stočlenném Senátu převahu 52 mandátů a podle televize CNN budou všichni straníci loajální. Stane se tak i přesto, že Sessions má podle svých kritiků šrámy z minulosti: v roce 1986 údajně kvůli rasistickým názorům nebyl zvolen federálním soudcem, jako alabamský senátor se stavěl proti legislativě trestající rasovou nesnášenlivost, promlouval na srazech protimuslimských a protiimigračních spolků.
Na začátku slyšení se v úterý Sessions snažil těmto výtkám předejít. Prohlásil, že chápe, "jak děsivý dopad měla trvalá a systematická diskriminace a popírání volebního práva na naše afroamerické bratry a sestry".
Pokud jde o osud Trumpovy protikandidátky Hillary Clintonové, které budoucí prezident během kampaně hrozil vězením za neodpovědné nakládání s úřední elektronickou poštou, zaujal v úterý Sessions neutrální postoj. Připustil, že kritické výroky, jimiž v minulosti skutky Clintonové komentoval, by mohly zpochybňovat jeho objektivitu. Účasti na vyšetřování se prý proto zřekne.
Slyšení Sessionse má skončit ve středu, kdy obdobná procedura v Senátu čeká i kandidáta na post šéfa americké diplomacie Rexe Tillersona.
