"Jedna věc je jistá. Trumpismus bude žít dál,"napsala ještě před vyhlášením výsledků voleb v krátké analýze agentura AFP. Pro stávajícího republikánského prezidenta hlasoval ve volbách třetí nejvyšší počet lidí v americké historii a jeho konečný výsledek výrazně přesáhl odhady expertů.
Po ohlášení výsledků americkými médii propukli obyvatelé zejména velkých měst ve spontánní pouliční oslavy. Čtyři Trumpovy roky v úřadu provázela prakticky neustála kritika od jeho politických oponentů za to, že je podle nich nekompetentní a nebezpečný. Výsledek voleb ale naznačuje i to, že Trump bude v úřadu končit jako poměrně oblíbený politik.
Hlasovalo pro něj nejméně 70 milionů lidí, o sedm milionů více než před čtyřmi lety. Celostátně získal přes 47 procent všech hlasů a přesvědčil 93 procent podporovatelů Republikánské strany.
"Jeho způsob řešení koronaviru, který stál zatím život 240 tisíc Američanů, jeho drzý styl ani jeho přísná imigrační politika podporovatele neodradily. Jeho hnutí žije, je silnější a větší než kdy dřív," pokračuje AFP. Pro republikánského kandidáta například ve volbách navzdory očekáváním a jeho často rasistickým poznámkám hlasovaly miliony lidí původně z Kuby nebo Venezuely. A oproti posledním volbám posílil také u Afroameričanů. "Jeho zastánci ho milují. Protože staví Ameriku a Američany na první místo. Uvědomují si, že bojuje za ně," míní Jim Worthington, zakladatel hnutí People4Trump (Lidé za Trumpa).
S tím souhlasí také analytik Matěj Schneider, který se na politiku Spojených států zaměřuje. "Trump sice bude prvním prezidentem po 28 letech, co skončí po jednom období, ale už teď je jasné, že ty volby nejsou jednoznačným odmítnutím trumpismu. On nikam nezmizí a klidně může za čtyři roky kandidovat znovu," míní. To Trump podle amerických médií v okruhu svých nejbližších spolupracovníků skutečně naznačuje.
Řada analytiků předvídá rovněž scénář, podle kterého si Trump zachová vliv ve straně. Republikáni v souběžně probíhajících volbách potvrdili i svou většinu v Senátu a prezident Biden s nimi bude muset soupeřit o politickou moc. "Za takových okolností je pravděpodobnější, že strana bude dál směřovat v nastaveném kurzu. A Trump ho bude nejspíš dál ovlivňovat, až trochu zmizí z televizních obrazovek. Pro stranu, kterou vedl, to vlastně dopadlo celkem dobře," míní politolog Daniel Schlozman z Univerzity Johnse Hopkinse.
Analytik John Feehery, který má blízko k republikánským zákonodárcům, se Trumpově popularitě nediví. "Lidé ho mají rádi navzdory jeho chybám, nebo naopak kvůli nim. Myslím, že částečně proto, že je velmi autentický. Řekne, co si myslí, a to se lidem líbí," řekl agentuře AFP. Podle Schneidera i proto volby vlastně dopadly do určité míry předvídatelným způsobem. "Je teď trochu módní přehnaně se posmívat nepřesným průzkumům, ale v tom, které státy jsou jasně republikánské, které demokratické a ve kterých jsou výsledky těsnější, se rozhodně nepletly," říká analytik.
Za Trumpa se postavily hlavně vnitřní oblasti USA, měl navrch mezi méně vzdělanými bílými Američany. "Jeho agenda je relativně tradiční a republikánská a pro konzervativního voliče přitažlivost agendy přebije Trumpovu osobnost," dodává také Jan Hornát, amerikanista z pražské Karlovy univerzity.
Krize nekončí
Sociolog Barry Eidlin z kanadské McGill University letošní volby považuje především za projev hlubší krize, která svírá celý americký politický systém a která bude pokračovat i po nich. "Trump svou stranu proměnil v nástroj určený k vlastnímu obohacení, zatímco podporoval bílý nacionalismus a absurdní konspirační teorie," říká Eidlin.
Problém mají podle něj ale i demokraté. "Je značně vypovídající, že v době, kdy posiluje (antirasistické) hnutí Black Lives Matter a objevují se mladí demokratičtí lídři, kteří volají po sociální spravedlnosti, si strana do svého čela vybere sedmdesátníka (Biden by v 77 letech byl nejstarším americkým prezidentem v historii, pozn. red.) se sklony k rasistickým trapasům, který historicky nadržuje velkým korporacím," dodává Eidlin. Velmi nejisté a zároveň velmi důležité pro další vývoj podle něj proto budou hned nejbližší měsíce.
Analytik Schneider s Bidenem v Bílém domě očekává obstrukce a hádky o rozpočet ze strany republikánského Senátu. Biden podle něj má přesto předpoklady pro, to s horní komorou amerického Kongresu umět spolupracovat. "Byl přece jenom dlouhé dekády sám senátorem, to prostředí zná, a navíc byl vždy velmi centristický. Opravdu se ale obávám, že republikáni mu nebudou chtít s ničím pomáhat," dodává Matěj Schneider.
Podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jejíž pozorovatelé na průběh voleb v USA dohlíželi, nyní také hrozí, že v zemi propuknou násilné incidenty. Těsně po vyhlášení výsledků tomu nic nenasvědčovalo. Pozorovatelé OBSE také odmítli, že by během voleb docházelo k jakýmkoliv "systémovým nedostatkům", jak v posledních dnech opakuje Trump. Znepokojil je ale fakt, že prezident před volbami odmítl slíbit, že jako poražený mírumilovně předá moc svému nástupci.
Hlasování bylo v řadě věcí neobvyklé: kvůli pandemii koronaviru volila většina Američanů předem, převážně poštou. A celková volební účast překonala historický rekord. Protesty pak provázely sčítání hlasů hlavně ve velkých městech a také klíčových okrscích rozhodujících států, jako byly Arizona nebo Pensylvánie. Zatímco v prvním z nich, kde v posledních dvou dnech stávající prezident doháněl svého vyzyvatele Bidena, demonstranti sympatizující s Trumpem volali po pokračování ve sčítání hlasů. V Pensylvánii, kde republikán postupně ztrácel, až o tento lidnatý stát přišel, což vedlo k vyhlášení výsledků celých voleb, žádali opak.
Trump supporters: "Stop the vote!"
— The Recount (@therecount) November 5, 2020
Also Trump supporters: "Count that vote!"#election2020 pic.twitter.com/ctyIop97gf
"Může se pomstít"
Řada prominentních republikánů v posledních dnech veřejně odmítla žádosti prezidenta o zastavení počítání hlasů. I členové jeho volebního týmu proto nakonec začali prosazovat dodatečné přepočítání hlasů nebo soudní přezkum volebního systému jako takového. K tomu také dojde, oficiální stížnost už Trumpovi lidé podali v několika státech.
Střídání v Bílém domě nastane 20. ledna, a Trump má tak před sebou posledních 74 dní v úřadu. "Může ještě využít svou moc a pomstít se některým ze svých údajných nepřátel, včetně šéfa FBI (Federální úřad pro vyšetřování) Christopha Wraye nebo Anthonyho Fauciho, vrchního epidemiologa," varuje list New York Times.
Spekuluje se, že až Trump skončí, mohl by si například založit vlastní televizní stanici, jak v minulosti naznačoval. I kdyby to neudělal, má dost způsobů, jak veřejné mínění - a tím zprostředkovaně i pozici Republikánské strany - ovlivňovat pomocí sociálních sítí. Jen na Twitteru, jeho nejoblíbenější platformě, ho sleduje skoro 90 milionů lidí.
"Dokud se neprojeví nová generace republikánů, může Trump vystupovat jako faktický lídr strany," píše list New York Times. Zároveň ale deník připomíná, že prezidenti, kteří mandát po prvním volebním období neobhájili - naposledy to byl George Bush starší v roce 1992 - z politického jeviště spíš zmizeli.
