Washington - Úplně ve stínu zpráv o raketovém útoku na syrský režim se prezident Donald Trump dočkal prvního velkého vnitropolitického vítězství.
Americký Senát potvrdil jeho kandidáta - soudce Neila Gorsuche - jako nového člena Nejvyššího soudu USA.
Sedmačtyřicetiletý Gorsuch, který dosud působil na federálním odvolacím soudu v Denveru, nastupuje do pozice, která se uvolnila v únoru 2016 po úmrtí soudce Antonina Scalii.
Výhoda pro Trumpa
Prezidentu Trumpovi by to mohlo nabídnout jednu důležitou výhodu.
Předpokládá se totiž, že jeho protiimigrační výnos, který měl zakázat vstup do USA lidem ze šesti převážně muslimských zemí, ale byl zastaven nižšími soudy, dojde v konečné instanci až před Nejvyšší soud USA.
Právě názor Neila Gorsuche by se mohl stát tím klíčovým hlasem, který by pak verdikt soudu převážil ve prospěch Bílého domu.
I kdyby tento konkrétní scénář nenastal, už jen vyjmenování zvoleného kandidáta do Nejvyššího soudu je pro každého prezidenta velkým úspěchem.
Soudci jsou jmenováni doživotně a američtí prezidenti tak můžou ovlivnit podobu vrcholné soudní instituce USA daleko do budoucnosti, kdy už sami dávno nebudou v Bílém domě.
Například zmíněného konzervativního soudce Scaliu, jehož teď Gorsuch nahradí, jmenoval v roce 1986 prezident Ronald Reagan.
Zásadní kauzy
Nejvyšší soud USA při tom často rozhoduje o zásadních kauzách, jeho výnosy ovlivňují americkou politiku a společnost.
Jak to vystihl i sám Donald Trump, když v loňské prezidentské kampani čelil nedůvěře části konzervativních republikánů.
Vzkázal jim, že ve výběru mezi demokratkou Hillary Clintonovou a ním beztak nemají jinou možnost, než hlasovat pro něj.
"A víte proč? Soudci Nejvyššího soudu," upozornil je Trump, že zatímco on by vybíral konzervativní soudce, Clintonová by přicházela s liberálními nominanty.
Dnešnímu pravděpodobnému potvrzení Gorsucha do Nejvyššího soudu, předcházela tvrdá politická bitva mezi demokraty a republikány v Senátu.
Po úmrtí Antonina Scalii tehdejší prezident Barack Obama loni v březnu vybral svého kandidáta do uvolněné pozice, soudce Merricka Garlanda.
Do prezidentských a kongresových voleb zbývalo v té chvíli devět měsíců, ale republikáni se ale odmítli Garlandovou nominací zabývat.
Tvrdý souboj nakonec
Demokraty to zatvrdilo a teď byli odhodláni blokovat nominaci Neila Gorsuche.
Šanci jim dával dosavadní zákonný požadavek, podle kterého musí kandidát do Nejvyššího soudu dostat v Senátu, který má 100 členů, dostat nejméně 60 hlasů.
Na tuto hranici by republikáni, kteří mají v americkém Senátu většinu v poměru 52:48, nedosáhli. Ve čtvrtečním hlasování ale dosavadní pravidla změnili, k potvrzení kandidáta už jim proto stačila prostá většina hlasů.
Pro Gorsucha je zvolení do nejvyššího soudu USA vrcholem profesní kariéry. A pro prezidenta Trumpa je to velký politický úspěch.
Pro systém americké demokracie, v které má Senát plnit pojistku proti čistě stranickému politickému rozpolcení, je to ale špatná zpráva.
V současném politicky toxickém prostředí Washingtonu, se totiž už i Senát ostře politicky rozdělil.
"Je to velmi černý den v historii USA," uvedl republikánský senátor John McCain po čtvrtečním hlasování, které zrušilo požadavek na většinu šedesáti hlasů.
Sám ale - v rámci stranické disciplíny - taky hlasoval pro.
