V Iowě budou republikánští voliči vybírat svého stranického kandidáta na prezidenta už 15. ledna, v New Hampshire pak jen o několik dnů později. I když jsou první primárky důležité a mohou ukázat, kteří kandidáti se mohou o hlasy voličů dál ucházet, klíčovým dnem je až takzvané Super Tuesday neboli superúterý, kdy se hlasuje v několika státech najednou. To letos padne na 5. března.
Právě v té době ale mohou naplno začít soudní spory, které by republikánské voliče mohly ještě ovlivnit. Ačkoliv má nyní Trump na národní úrovni podporu přes 60 procent a vede i v jednotlivých státech, téměř čtvrtina jeho voličů si nepřeje, aby se stal prezidentem, pokud by byl odsouzen. Vyplývá to z prosincového průzkumu, který si nechal zpracovat americký deník The New York Times, stejný postoj voliči vyjádřili i při jiných šetřeních v minulosti.
Trump si je toho vědom a se svými právníky tak dělá vše pro to, aby se soudy odsunuly, a rozhodnutí o jeho vině padlo co nejpozději. Zejména v případě soudu ve Washingtonu. Tady je souzen za federální volební podvod kvůli snahám zvrátit výsledky prezidentských voleb v roce 2020, v nichž prohrál. Tento proces by měl začít na začátku března a jako první ze čtveřice případů by mohl skončit před velkou porotou, připomíná list The New York Times. Další obvinění se týkají údajného nezákonného držení přísně tajných dokumentů po odchodu z prezidentské funkce a údajného falšování obchodních záznamů.
"Pro Trumpa by soudy mohly být opravdu nepříjemné, protože by během slyšení mohly vyplavat na povrch například některé jeho e-maily nebo telefonáty, které chce před voliči utajit. Navíc by ho také viděli svědčit pod přísahou," vysvětluje po Aktuálně.cz amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Kryštof Kozák.
"Oběť" soudů
Jeho kolega Jan Beneš z Ostravské univerzity s ním souhlasí. "Pro Trumpa je určitě výhodnější ty soudy co nejvíce odsouvat. A víme, že v tom má velké zkušenosti a je v tom velmi dobrý," říká. Připomíná ale, že dokud soudy nerozhodnou, situace hraje Trumpovi do karet.
Exprezident se podle něj staví do role outsidera stejně jako ve volební kampani v roce 2016 a vytváří ve voličích pocit, že se stal obětí nynější hlavy státu Joea Bidena a demokratů, kteří mu chtějí pomocí soudů zabránit kandidovat. Biden chce v letošních volbách funkci obhajovat a jakožto úřadující prezident nemá v demokratické straně žádné vážné oponenty.
Steven Sadow, hlavní právník Trumpa v Georgii, například u soudu prohlásil, že postavit jeho klienta před soud v závěrečné fázi prezidentského klání v roce 2024 by bylo "nejefektivnějším vměšováním do voleb v dějinách Spojených států".
Za Trumpem navíc evidentně stojí většina republikánské strany. Možnosti kritizovat ho kvůli trestnímu stíhání nevyužívají například ani jeho straničtí protikandidáti Nikki Haleyová nebo Ron DeSantis, připomíná Kozák.
Nová pravidla hry
"Oni si uvědomují, že Trump kontroluje velkou část voličů, a kdyby ho naplno kritizovali, tak by nejen neměli šanci vyhrát, ale ani získat například pozici viceprezidenta nebo jinou roli v jeho potenciální vládě," vysvětluje amerikanista Beneš.
Trumpovi se snaží umést cestu i některé státy, kde vedení republikánské strany lehce upravilo pravidla primárek tak, aby měl výhodu právě exprezident. Například v Nevadě v podstatě zakázali velkým organizacím známým jako politické akční výbory (v originále super PAC), aby se účastnily volebního boje. Tyto typy organizací většinou kandidátovi přispívají tisíce dolarů a vedou kampaň i nezávisle na něm. Obchází voliče a vysílají vlastní reklamy na podporu daného kandidáta.
Tím Nevada v podstatě vyřadila ze hry DeSantise, který se na podporu těchto organizací spoléhal a ve státě nyní téměř neprobíhá republikánská kampaň. Ke změně došlo poté, co šéf nevadské republikánské strany povečeřel s Trumpem v jeho floridské rezidenci v Mar-a-Lago, připomíná podcast The Daily.
Největší změny ale udělala Kalifornie, kde pro stranické hlasování mohou kandidáti získat až 120 delegátů, tedy zcela zásadní podíl. Dřív se hlasy rozdělovaly poměrově mezi kandidáty, kteří vyhráli jednotlivé okrsky. Kandidát, kterému v primárkách připadne přes 50 procent hlasů voličů, ale nově automaticky dostane hlasy všech delegátů. To je opět pravidlo, které nahrává Trumpovi.
Ukradená strana
"Pro Trumpa probíhající soudy rozhodně nejsou signálem, že by měl odstoupit," zdůrazňuje Kozák. Naopak se podle amerikanisty exprezidentova rétorika bude postupně jen stále více vyhrocovat. Kdyby k případnému Trumpovu odsouzení došlo až po většině kol primárek, republikánská strana by nominaci již nemohla a zřejmě asi ani nechtěla zastavit.
"O tom, že by delegáti na stranickém sjezdu vybrali někoho jiného, se silně spekulovalo v roce 2016, ale ani tehdy to neudělali. Dnes má Trump mnohem silnější pozici," domnívá se Beneš.
Kozák jde s hodnocením stranické politiky ještě dál. Trumpovi se podle něj podařilo republikánskou stranu ukrást pomocí voličů a teď už bude záležet jen na nich.
Trumpovu prezidentskou kandidaturu může vedle čtveřice trestních řízení, v nichž figuruje jeho jméno, ovlivnit také rozhodnutí soudu v Coloradu. Ten koncem prosince exprezidentovi zakázal účastnit se v tomto státě republikánských primárek kvůli jeho podílu na násilnostech v Kapitolu z 6. ledna 2021. Trump se odvolal a Spojené státy čekají, jak se s věcí vypořádá Nejvyšší soud USA.
