Washington - Američtí politici se kdysi chlubili, že jejich domácí rozpory končí na pobřeží USA. Chtěli tím vyjádřit, že bezpečnost jejich země je věcí všech a v americké zahraniční politice panuje nadstranická shoda.
V praxi tomu tak ovšem už dávno není, jak ukazuje domácí americká reakce na summit Donalda Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Singapuru.
"Jaderná hrozba ze strany Severní Koreje skončila. Každý se teď může cítit mnohem bezpečněji než v den, kdy jsem převzal úřad. Dnes v noci spěte klidně," oznámil prezident Trump po středečním příletu zpět do USA.
Podle Chucka Schumera, šéfa demokratů v americkém Senátu, prý ale Trump spadl "odněkud z vesmíru". "Na jaké planetě prezident žije? Severní Korea má stále jaderné zbraně. Stále má mezikontinentální balistické rakety, stále ohrožuje Spojené státy," reagoval Schumer na Trumpova slova.
Bezjaderné sny, Ameriko!
Podle Schumera si prezident nejspíš myslí, že když něco tvrdí, tak se to stane realitou. "Kéž by to ale bylo tak snadné, tak jednoduché," rýpl si demokratický senátor do hlavy státu.
Z demokratů nebyl kritický zdaleka jen on. Senátor Chris Van Hollen na Twitteru napsal, že Trump "žije v naprostém bludu". "Severní Korea má stále ten samý arzenál teď, jako měla před 48 hodinami," doplnil.
I demokratický kongresman Adam Schiff si na sociální síti přisadil: "Jeden výlet a mise splněna, pane prezidente?" zeptal se ironicky v odkazu na slogan "mission accomplished", kterým tehdejší prezident George Bush v roce 2003 oznámil konec vojenských operací v Iráku. Velmi předčasně, jak se následně ukázalo.
Podle demokratických politiků nemá nyní ani prezident Trump důvod slavit. "Severní Korea je reálné, trvající nebezpečí. Stejně jako je nebezpečně naivní prezident," uvedl kongresman Schiff.
Pojistka pro přežití
Reakce z Trumpovy Republikánské strany má opačný tón. "Summit v Singapuru byl pozitivní krok. Jistě, je to jen první krok v několik měsíců dlouhém procesu, ale je to dobrý krok," uvedl senátor Tom Cotton.
Šéf republikánů v Senátu Mitch McConnel summit obdobně označil za "obrovský krok, který může vést k historickému míru". Jeho kolega, republikánský senátor Mike Rounds, pak věří, že "svět je dnes o něco bezpečnější místo, než jakým byl včera".
Reakce bezpečnostních expertů je pak buď neutrální, nebo tíhne ke skepsi. Vyloženě optimistické předpovědi prakticky nezaznívají. Základní problém přitom analytici vidí v obecnosti a neurčitosti závazku, že se KLDR zbaví jaderných zbraní.
"O jaderné nule nelze mluvit, dokud Kimova rodina vládne v Pchjongjangu," je přesvědčen Robert Litwak z washingtonského think-tanku Woodrow Wilson Center, kde se dlouhodobě zabývá Severní Koreou. Podle něj současná vládnoucí klika KLDR své jaderné zbraně nikdy neodevzdá. Litwak pro Washington Post uvedl, že Kim vidí v jaderném arzenálu pojistku pro přežití svého režimu.
Někteří analytici jsou k výsledku summitu a k tomu, jak to prezident Trump prezentuje, ještě zdaleka kritičtější. Podle Richarda Haasse, který pracoval v několika amerických administrativách a nyní vede think-tank Council on Foreign Relations, "summit vůbec nic nezměnil".
"A ještě horší je, když je teď (Trumpem) přeceňován. Bude totiž těžší udržet sankce, udržet tlak na Severní Koreu a skutečně omezit, spíše než odevzdat, její jaderné zbraně a rakety," řekl Haass pro New York Times.
Dvě verze reality
Právě v souvislosti se sankcemi si pak americká média všímají i toho, jak rozdílně jsou výsledky summitu reprodukovány Trumpovým týmem a na druhé straně severokorejským režimem.
Severokorejská státní tisková agentura KCNA například informovala, že prezident Trump na summitu souhlasil s uvolňováním sankcí. Což je v rozporu s výroky amerického prezidenta na tiskové konferenci těsně po setkání obou lídrů.
Ministr zahraničí USA Mike Pompeo, který byl ve středu v Soulu a ve čtvrtek v Pekingu, po jednání v Jižní Koreji vyvracel skeptické pochyby analytiků a komentátorů, že prohlášení KLDR o denuklearizaci je obecné a k ničemu konkrétnímu Pchjongjang nezavazuje.
"Je to urážlivé, směšné, vpravdě absurdní," odmítl Pompeo tyto výhrady. Podle něho chce Washington dosáhnout "velkého odzbrojení" KLDR nejdéle do dvou a půl roku, tedy do konce roku 2020.
K čemuž demokraté ale uštěpačně upozorňují, že v tuto chvíli jde o zcela umělý časový plán, napasovaný na prezidentskou kampaň před volbami 2020, kdy by měl Donald Trump obhajovat Bílý dům.
So funny to watch the Fake News, especially NBC and CNN. They are fighting hard to downplay the deal with North Korea. 500 days ago they would have “begged” for this deal-looked like war would break out. Our Country’s biggest enemy is the Fake News so easily promulgated by fools!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) June 13, 2018
Podle řady expertů je uvedený časový výhled přinejmenším přehnaně optimistický, až nereálný. "Teď není ani zřejmé, jaký bude další krok," říká Joseph Yun, který byl až donedávna zvláštním zástupcem Trumpovy administrativy pro Severní Koreu. Tuto funkci přitom vykonával už v Bílém domě Baracka Obamy.
Za vším hledej CNN
Trump podle Yuna nespecifikoval, co přesně míní denuklearizací a jak dlouho to bude trvat. "A jak to bude těžké? Vidíte, že začínají takřka z ničeho," dodal Yun pro Wall Street Journal.
Podle prezidenta Trumpa jsou to ale americká média, "fake news, speciálně NBC a CNN", které záměrně snižují, podhodnocují dohodu se Severní Koreou". A podle Trumpa jsou právě tato média "největším nebezpečím pro naši zemi".
