Analýza – První televizní debata mezi Hillary Clintonovou a Donaldem Trumpem zřejmě – navzdory velkým očekáváním – letošní prezidentské volby ve Spojených státech nerozhodla. Republikánský kandidát se nedopustil tak fatálního omylu, aby byl definitivě "zneschopněn" pro výkon úřadu hlavy státu, demokratická kandidátka stihla během více než devadesáti minut ukázat jak své silné stránky, tak slabiny.

Debata přesto měla poraženého, a tím se stal Donald Trump.

Související

Trump vyčetl Clintonové vzestup Islámského státu. Soupeřka ho vyzvala, aby předložil daňové přiznání

Jestli existuje jeden jediný fakt, kterým se letošní americké prezidentské volby vymykají historickým precedentům, pak je to extrémní neoblíbenost obou hlavních kandidátů. Američané ještě nikdy v moderní historii nevybírali ze dvou uchazečů, k nimž by chovali takovou nedůvěru a měli tolik výhrad.

Chcete-li v takovém souboji uspět, uděláte nejlépe, když se pokusíte obrátit maximum pozornosti na soupeře. To se v prvním vzájemném televizním střetnutí rozhodně podařilo Hillary Clintonové.

S možnou výjimkou úvodní části debaty to byl Trump, kdo byl Clintonovou, ale i moderátorem Lesterem Holtem tlačen k vysvětlování svých dřívějších výroků, postojů a nesrovnalostí.

Trump se opakovaně nechal Clintonovou "rozlítit" a skákal jí do řeči nesouhlasnými výkřiky, aby pak svůj vlastní čas tratil často těžko srozumitelnou obhajobou sebe sama. Bylo jen těžko k uvěření, když Trump několik minut překotně hájil svůj dávný postoj k válce v Iráku, a to s pomocí řady odkazů na jednotlivé rozhovory s novináři, aby si nakonec zaláteřil, že lidé nesledují více konzervativní rozhlasovou talk-show Seana Hannity.

Clintonová byla rozhodně tím z kandidátů, který lépe během debaty kontroloval své emoce. Místy si až křečovitě dávala pozor na to, aby do její tváře nepronikl výraz nesouhlasu, údivu či pohoršení. Pravý opak platil o Trumpovi: jeho grimasy byly permanentní a na rozdvojené obrazovce, kterou americké televize po většinu času nabízely, poskytovaly okamžitý komentář výroků soupeřky.

Statistici respektovaného webu fivethirtyeight.com spočítali, že zatímco Trump skočil Clintonové do řeči ve 24 případech, ona jemu pouze pětkrát. Ve třech případech Trump zcela zastavil odpověď soupeřky, o což se ona nepokusila ani jednou.

Související

Americké volby: Proč si Clintonová i Trump potřebují v duelu vypůjčit Reagana

3:55

Témata debaty? Špatně pro Trumpa

V Trumpův neprospěch hrál tentokrát tematický záběr debaty. Na jeho zřejmě nejoblíbenější téma – přistěhovalectví – během hodiny a půl takřka vůbec nedošlo. Trump tak například překvapivě ani jednou nedostal příležitost zmínit svůj plán na výstavbu zdi na hranicích s Mexikem.

Nedokázal navíc otočit debatu k největším slabinám Clintonové, mezi něž patří podivné získávání financí ve prospěch rodinné nadace nebo její reakce coby ministryně zahraničí na útok na konzulát v libyjském Benghází.

Skandál s používáním soukromého e-mailu dokázal Trump využít pouze jednou, a to navíc při obraně vlastního rozhodnutí nezveřejnit své daňové přiznání. Republikán prohlásil, že je dá k dispozici veřejnosti až ve chvíli, kdy Clintonová zveřejní všech 30 tisíc e-mailů, které prošly soukromým serverem.

Nejčastější a oprávněnou výhradou k debatě byla absence konkrétních návrhů na řešení problémů, jimž Amerika čelí. K jejich představení se pro vzájemné útoky prakticky nedostali ani Trump, ani Clintonová.

Související

Poslední mapa před volbami: Clintonová stále vede, Trump ji ale mohutně dotahuje

Infografika

Trump odmítl být za gentlemana

Trump měl od moderátora příležitost ukázat přívětivější stránky své osobnosti, a to když byl v závěru dotázán na svůj předchozí výrok, že Clintonová nedisponuje prezidentským vzezřením. Místo aby se pokusil alespoň o náznak komplimentu, pouze poopravil svůj názor a prohlásil, že Clintonová nemá výdrž na to, být prezidentkou.

Tím si vysloužil zjevně připravený protiúder Clintonové, která připomněla nejen své vyčerpávající cesty a jednání v roli ministryně zahraničí, ale i jedenáctihodinový výslech před vyšetřovacím výborem Kongresu.

Clintonová byla na debatu důkladněji připravená než Trump. Zatímco on často improvizoval, bývalá první dáma přicházela v každém okamžiku s připravenými odpověďmi. Škoda pro ni, že si nedovolila více neformálních okamžiků, jako byla její odlehčená reakce v části debaty, kdy se hovořilo o jejím temperamentu.

Nerozhodnutí voliči: 16:6 ve prospěch Clintonové

Frank Luntz, republikánský odborník na práci se skupinami nezávislých voličů, sledoval debatu se dvěma desítkami Američanů z Pensylvánie, kteří nebyli rozhodnuti, pro koho hlasovat. Když se jich po skončení televizního přenosu zeptal, kdo debatu vyhrál, šestnáct se vyslovilo pro Clintonovou a jen šest pro Trumpa.

Průběžné reakce diváků, v nichž Luntz porovnával hodnocení nerozhodnutých voličů se stoupenci obou kandidátů, ukázaly, že Trumpovi vyšel úvod diskuse, kdy zaútočil na nevýhodné obchodní dohody uzavírané v posledních dvaceti letech a napadl "vývoz" pracovních míst do Mexika a Číny.

Debata se začala v jeho neprospěch lámat zhruba po půlhodině, kdy došlo na téma daní. Clintonová Trumpa obvinila, že má co skrývat, když odmítá zveřejnit daňové přiznání, a jako hypotézu uvedla, že neplatí na federální dani nic. Trump se v bezděčné vsuvce pochválil, že to je to, co ukazuje na jeho chytrost.

Jak málo debata změnila pohled voličů na oba kandidáty, však dokazují přívlastky, které skupina nerozhodnutých voličů přiřadila oběma kandidátům po jejím skončení. V souvislosti s Trumpem zmínili slova jako "bombastický", "nedbalý", "nevyužité příležitosti", "nezodpovězené otázky". U Clintonové se voličům vybavilo: "pevná", "informovaná", "staré známé věci".

Jak vidno, nic, co by Američané o obou letošních kandidátech na prezidenta už před televizním duelem nevěděli.