Washington – Ještě jako kandidát Donald Trump před rokem v prezidentské kampani prohlásil, že na rozdíl od Baracka Obamy by americkou vojenskou věznici Guantánamo nechtěl zavřít, ale že aby ji naopak "naplnil dalšími mizernými chlapíky". Nyní už víme, jaké "bad dudes" měl Trump na mysli.
Podle listu New York Times Bílý dům chystá výnos, podle něhož by na Guantánamo mohli být umístěni příslušníci teroristické organizace Islámský stát.
Připravovaná směrnice podle listu instruuje ministra obrany Jima Mattise, aby využil Guantánamo k zadržování členů "Al-Káidy, Tálibánu a přidružených sil, včetně jednotlivců i sítí spojených s Islámským státem".
Připravovaný exekutivní výnos také výslovně ruší dekret Baracka Obamy z ledna 2009. Obama tehdy hned druhý den po nástupu do úřadu prezidenta oznámil, že věznici na Guantánamu do roka uzavře.
Tento závazek, který byl i jedním z jeho ústředních předvolebních slibů, však Obama nejenže nesplnil ve stanoveném termínu, ale dokonce se mu to nepovedlo ani za celé jeho osmileté prezidentství. Když letos 20. ledna opouštěl Bílý dům, bylo na Guantánamu stále 41 vězňů.
"Nedostali jsme žádné rozkazy, abychom přijali další vězně. Ale když takový rozkaz dostaneme, splníme ho," uvedl mluvčí Guantánama, kapitán John Filostrat pro rozhlasovou stanici NPR.
Podle jejího reportéra, který Guantánamo před pár dny se skupinou amerických novinářů navštívil, celý komplex rozhodně nevypadá, že by se měl uzavřít. Některá provizorní zařízení, například jídelna pro vojáky, se naopak přestavují na stálé budovy.
Podle některých právníků, citovaných v New York Times, by ale případné věznění členů Islámského státu na Guntánamu mohlo dostat administrativu Donalda Trumpa do potíží. Na boj s Islámským státem se totiž formálně nevztahují válečné pravomoce, které americký Kongres udělil tehdejšímu prezidentu Georgu Bushovi po teroristickém útoku z 11. září 2001. Na začátku americké "války s terorem" šlo jmenovitě o boj proti Al-Káidě a hnutí Tálibán.
Předešlý prezident Obama sice v roce 2015 požádal Kongres, aby tyto pravomoce rozšířil právě i na boj s Islámským státem. Zákonodárci se ale neshodli, zda by mělo užití vojenské síly zahrnovat i možné nasazení pozemních jednotek. Žádný návrh nakonec neschválili.
"A z toho vyplývá obrovské riziko," vysvětlil pro Timesy Jack Goldsmith, profesor Harvard Law School, že věznění příslušníků Islámského státu by mohlo být i americkým soudem posouzeno jako nezákonné. To by pak podle Goldsmitha "oslabilo i legální základ celé války s Islámským státem".
Podle listu New York Times je však Trumpův exekutivní výnos prakticky hotov a je zřejmé, že na rozdíl od svých předchůdců Baracka Obamy a George Bushe, kteří oba chtěli Guantánamo zavřít, současný prezident Trump věznici naopak rozšíří.
Kam s nimi? Ani Česko Ujgury nechtělo
První vězni byli do věznice, která je součástí americké základny na Kubě, umístěni v lednu 2002. V jednu chvíli jich tam pobývalo až 780. Už za prezidenta Bushe jich však bylo přes 500 propuštěno. Obama přebíral zařízení se 196 vězni.
Jak Bush, tak Obama ve své snaze propouštět zadržené, kteří podle americké strany nepředstavovali bezpečnostní riziko, narazili na stejný problém – na neochotu třetích zemí, včetně spojenců, tyto lidi přijímat.
Z diplomatických depeší, zveřejněných na WikiLeaks, víme, že Česko – jmenovitě tehdejší ministr vnitra František Bublan – v roce 2005 odmítlo požadavek na přijetí patnácti Ujgurů. Obdobnou žádost, už od Obamovy administrativy, pak o čtyři roky později odmítl i ministr Ivan Langer.
Obamovu snahu o zavření Guantánama pak navíc zásadně zkomplikoval americký Kongres, když opakovaně zablokoval peníze na možné přemístění zbylých zadržených do přísně střežených věznic v USA. Proti Obamovi se postupně obrátilo i veřejné mínění. V lednu 2009 byla lehká většina Američanů pro zavření věznice, loni v březnu se však v průzkumu pro CNN už většina oslovených vyslovila proti (56 procent).
Jedním z důvodů jsou i oficiální informace amerických zpravodajských služeb, podle kterých se k loňskému září více než 120 lidí z těch, kteří byli předtím propuštěni z Guantánama, znovu vrátilo k terorismu. Celkem 113 z těchto "recidivistů" bylo propuštěno za George Bushe.
