Půl na půl. Obama sliboval mnohé, řadě slibů ale nedostál

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
Aktualizováno 1. 1. 2015 18:15
Server Politifact.com, který sleduje sliby politiků, uvádí, že Obamovi se - při zpětném pohledu na více než 500 větších i menších slibů, podařilo splnit asi 45 procent z nich.
Americký prezident Barack Obama.
Americký prezident Barack Obama. | Foto: Reuters

Washington - Když nynější prezident Barack Obama před téměř šesti lety poprvé nastupoval do čela Spojených států amerických, jeho vyhlídky nevypadaly nijak chmurně.

V Kongresu měli demokraté většinu a on sám se vlády chopil po zřejmě nejméně oblíbeném prezidentovi USA všech dob Georgi W. Bushovi, který v očích mnoha - po změně toužících - Američanů zemi zatáhl do vleklých válek a zadlužil ji.

Jedním z důvodů, kterými Obama voliče přesvědčil, aby pro něj hlasovali, bylo koneckonců právě jasné distancování se od militaristické a intervenční politiky svého republikánského předchůdce.

Ukončím války a přivedu naše chlapce domů, dala by se parafrázovat mnohá z Obamových - rétoricky bryskních a emočně nabitých - prohlášení.

V případě Iráku se mu to - i přes mírné průtahy - skutečně podařilo. Jiným slibům ale už tak úspěšně dostát nedokázal.

Splněno, změněno, porušeno...

Server Politifact.com, který sleduje úspěšnost plnění slibů jednotlivých politiků, uvádí, že Obamovi se - při zpětném pohledu na více než 500 větších i menších slibů, které v posledních letech během svých předvolebních kampaní nadnesl - dosud podařilo dodržet asi 45 procent z nich.

Téměř ve čtvrtině případů došel ke kompromisu a více než pětinu slibů podle serveru porušil. Na těch zbylých se pracuje nebo jsou pozastaveny.

Foto: Reuters

Víceméně úspěšně se mu podařilo dostát závazkům v případě Iráku a ukončit mučící praktiky při výsleších lidí podezřelých z terorismu, kterými za Bushe nechvalně proslula CIA.

Zčásti pozitivně je možné ohodnotit i jeho snahu o redukci jaderných zbraní. Už v prosinci 2010 americký Senát ratifikoval novou smlouvu START uzavřenou s Ruskem.

Podle Obamova vyjádření z letošního září se USA podaří dostát také závazku týkajícího se ekologicky šetrné ekonomiky a do roku 2020 snížit emise oxidů uhlíku o 17 procent oproti hodnotám z roku 2005.

Složení Kongresu mu nepřeje

Obamova popularita přesto strmě poklesla. Jedním z důvodů mohou být i sliby, kterým nedostál nebo jejichž výsledkem se spoluobčanům příliš nezavděčil.

Nechvalně proslulá věznice Guantánamo na Kubě stále stojí, Afghánistán stál Spojené státy více než Marshallův plán na obnovu válkou zničené Evropy. Kvůli zdravotnické reformě přišla část Američanů o pojištění a ministryně zdravotnictví o svoje křeslo.

Prvnímu afroamerickému prezidentovi nepřeje ani současná konstelace v Kongresu. Zatímco v době jeho nástupu oběma komorám vládli demokraté, od roku 2011 přišli o většinu ve Sněmovně a nakonec ztratili i Senát.

Prezident se tak dostal do stejné situace, jako jeho předchůdce Bush v roce 2007.

Online deník Aktuálně.cz se rozhodl některé z jeho klíčových slibů z prezidentských kampaní v letech 2008 a 2012 připomenout.

Návrat chlapců z Iráku

V případě Iráku Obama slíbil stáhnout americké vojáky do 16 měsíců od své první inaugurace. Poslední bojové jednotky USA Irák skutečně opustily v srpnu 2010, ostatní pak do konce následujícího roku.

Za vzniklými průtahy přitom stáli zejména velitelé americké armády, kteří se obávali, že by příliš rychlý odchod Američanů mohl uškodit křehké bezpečnosti země. A jejich černý scénář se, zdá se, naplnil, což někteří kritici z řad republikánů Obamovi rádi připomínají.

Značnou část iráckého území ovládli džihádisté z organizace Islámský stát a situace blízkovýchodního státu, který okupuje pozornost Washingtonu už po desetiletí, je tak Bílému domu opět "šmouhou na fasádě".

Obama i přesto na iráckou (a taktéž i syrskou) půdu americká vojska opětovně nevpustil, ale spolu se spojenci se odhodlal ke spuštění vzdušných úderů proti islamistům, aby tak pomohl ne zcela úderné irácké armádě a mimoděk i (v boji proti islamistům nepřiznanému spojenci) syrskému režimu Bašára Asada.

Marshallův plán pro Afghánistán

Druhá z válek, do nichž George W. Bush americké jednotky zatáhl, se odehrává o kousek dál na východ - v Afghánistánu.

Během své kampaně za znovuzvolení Obama v Marylandu v červnu 2012 slíbil, že do konce roku 2014 válku, která stála životy tisíců Američanů, ukončí.

"Tento rok přivede nejdelší válku Amerika k zodpovědnému konci," zopakoval prezident i při svém letošním květnovém vystoupení.

Svému závazku ale dostál pouze částečně a kritiky se mu tak - jako obvykle - dostává z obou stran. Bojová mise pod vedením NATO v Afghánistánu sice oficiálně skutečně končí s koncem letošního roku, v prvních měsících roku 2015 nicméně v zemi - v rámci dohody s Kábulem - zůstane až 10 800 amerických vojáků.

Dočasné početní posílení amerických sil odstupující šéf Pentagonu Chuck Hagel zdůvodnil nezbytností pokrýt období do naplnění stavu výcvikové a asistenční mise NATO Resolute Support (Rozhodná podpora) s plánovanými 12 500 příslušníky.

Do konce roku by měl nicméně počet Američanů v Afghánistánu klesnout asi na polovinu. Mnozí kritici ale mají strach, aby se částečně díky odchodu Američanů neopakoval krvavý scénář sepsaný v Iráku. Tentokrát z pera tálibánců, kteří utužují svoje útoky proti vládě.

Hrozbou zůstává i Al-Káida. Rok 2014 byl totiž pro Afghánistán vůbec nejkrvavější od roku 2001, kdy válka začala. Jen do začátku listopadu 2014 v zemi podle Reuters padlo 4600 příslušníků afghánských bezpečnostních složek.

Namísto pouhého poradenství a tréninků se tak Američané v příštích měsících budou podle všeho moci zapojit do operací proti povstalcům a afghánským silám v omezené míře nabídnou i podporu ze vzduchu.

Podle listu The Financial Times vyšlo třináct let války v Afghánistánu Američany na více než bilion dolarů (22 bilionů korun) a dalších několik set miliard si budou daňoví poplatníci zřejmě muset ještě připravit.

Výdaje přitom začaly rychle bobtnat právě za vlády Baracka Obamy, který po svém prvním zvolení prudce zvýšil počet vojáků v zemi - z počátečních 30 000 na zhruba 100 000.

Konec Guantánama ničícího obraz ideálního hegemona

Dalšími ze slibů Baracka Obamy bylo už během jeho první předvolební kampaně zakázat mučení zadržených lidí podezřelých z terorismu a uzavřít věznici v Guantánamu.

Prvnímu dostál, druhému zatím ne, přestože se svého snu, jak napravit reputaci "Nového světa" v očích ostatních států, nevzdává.

Letos v lednu prohlásil, že k uzavření tábora se schyluje ještě v tomto roce. "Boj s terorismem není jen záležitostí zpravodajských služeb a vojenských akcí. Je to i věrnost našim ústavním ideálům, je to příklad, který dáváme světu," řekl Obama.

Věznice na Kubě, kterou v roce 2002 nechal zřídit jeho předchůdce, přitom měla být uzavřena už v lednu 2010, tedy rok od Obamova zvolení do prezidentského úřadu.

Prezident jen pár dní po své první inauguraci podepsal výnos, který nechvalně proslulému táboru dával poslední rok života. Velkým problémem se ale ukázala být otázka, kam s vězni. Překážky do cesty kladou i republikánští kongresmani. V současnosti je nicméně v Guantánamu podle agentury Reuters zadržováno na 136 vězňů, což je zřejmě nejmenší počet od jejího samotného zřízení.

Írán a jednání o jednání

V případě Íránu má Bílý dům jasnou dlouhodobou vizi: Teheránu nedovolí získat jaderné zbraně.

"Nemůže si dovolit mít v regionu zbrojní závody. Zcela zjevně ve světě i nadále existují extremisté, kteří nás ohrožují, mým závazkem proto je udržet si nejsilnější armádu světa," pronesl prezident podle serveru The Guardian v září 2012 v Tampě na Floridě.

Přestože se neubrání občasným výhružkám silou, v rozhovorech s Teheránem Obama upřednostňuje spíše diplomatickou cestu. Která je opět terčem kritiky. Přes značné dílčí úspěchy - například loni v listopadu se Írán podařilo přimět k částečným ústupkům - není konkrétní dohoda dodnes na stole. Koncem listopadu se světové mocnosti dokázaly s Íránem dohodnout pouze na tom, že se dohodnou, když termín vyjednávání prodloužily až do konce června příštího roku.

Navíc panují obavy, že Teherán ve skutečnosti podvádí. Server Foreign Policy letos přinesl zprávu, že se Írán pokouší o nákup nového vybavení pro svá jaderná zařízení. Jasná známka selhání Obamovy strategie, neodpouštějí si výtky kritikové.

Obamův fantastický svět bez jaderných zbraní

Obamovou dlouhodobou - a poněkud idealistickou - vizí je svět bez jaderných zbraní. Při svém prvním zvolení slíbil, že bude usilovat o zabezpečení veškerého nezabezpečeného jaderného materiálu ve světě do čtyř let.

S tím souvisí i plánovaná redukce jaderných zbraní, ke které de facto vykročil v prosinci 2010, když americký Senát ratifikoval novou smlouvu New START uzavřenou s Ruskem. Dvojice států přitom dohromady drží více než 90 procent jaderných hlavic.

Na mezinárodní konferenci ve Vídni o humanitárních dopadech jaderných zbraní americký zástupce Adam Scheinman navíc uvedl, že USA chce význam jaderných zbraní i nadále snižovat.

"Roli jaderných zbraní v obraně naší země a našich spojenců zmenšujeme a strategií USA je nevyvíjet nové jaderné hlavice," řekl podle agentury Reuters.

Server The New York Times nicméně v září 2014 informoval o chystané revitalizaci jaderného arzenálu USA, která má v příštích třech dekádách stát okolo bilionu dolarů.

Obama se stará o zdraví občanů

Zdravotnickou reformu - jeden z pilířů svého prvního volebního období - se Baracku Obamovi prosadit podařilo, přestože její oblíbenost zřejmě zaostává za očekáváním.

Cílem tzv. Obamacare bylo zajistit pojištění všem Američanům, ošetřit ochranu pacientů a dostupnost péče. Reforma, schválená v roce 2010, odstartovala loni 1. října a letos v dubnu stála křeslo ministryni zdravotnictví Kathleen Sebeliusovou.

Prezidentova popularita se navíc rekordně propadla poté, co miliony Američanů vzápětí od pojišťoven obdržely oznámení o zrušení dosavadních pojistek, a to kvůli požadavkům nového Obamova zákona.

Další Američany by zase pojištění přišlo na víc peněz než dosud, přestože to Washington vyvracel. I přes prvotní problémy se do systému zdravotního pojištění k 15. říjnu přihlásilo kolem 7,1 milionu Američanů.

Imigrační politika

V otázce imigrace Barack Obama přislíbil mimo jiné představit komplexní imigrační zákon do jednoho roku od svého prvního zvolení a ulehčit části ilegálních přistěhovalců získat občanství. Časový rámec se šéfovi Bílého domu splnit nepodařilo a jím prosazované změny narazily na tvrdý odpor republikánského Kongresu.

Reformu imigračního systému Obama představil až v listopadu 2014 - a podle kongresmanů je přitom rozsáhlými změnami obešel. Deportaci by tak od jara díky Obamovi mohla uniknout až polovina z ilegálních přistěhovalců, tj. okolo 5 milionů.

Demokraté se nicméně obávají, že Obamovy nepopulární kroky mohou mít nepříznivý dopad na jejich kandidáta pro příští prezidentské volby. Těch už se ale nynější prezident obávat nemusí.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 4 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy