Německá očkovací komise (Stiko) v úterý doporučila pozastavit očkování vakcínou od firmy AstraZeneca u lidí mladších 60 let. Příčinou bylo odhalení 31 případů mozkové trombózy (zablokování mozkové žíly krevní sraženinou) mezi 2,7 milionu naočkovaných lidí. Experti z renomovaných nemocnic i vědeckých ústavů připouštějí, že mezi očkováním a velmi vzácnou zdravotní komplikací může být souvislost.
Druhá nejmenší spolková země Sársko kvůli tomu dokonce už podruhé úplně přestala očkovat touto látkou. Lidé místo ní dostanou vakcíny firem Pfizer/BioNTech nebo Moderna.
Podobně rozhodlo minulý čtvrtek Dánsko, zatímco Švédové a Finové, stejně jako nyní Němci, doporučují používat AstraZenecu jen u starších lidí.
"Chtěla bych zdůraznit, že tady nemluvíme o běžných krevních sraženinách," podotkla při té příležitosti Tanja Erichsenová z Dánské agentury pro léčivé přípravky. "Spojitost mezi vakcínou a těmito vzácnými případy krevních sraženin nelze vyloučit," dodala.
Otázkou, jak by taková spojitost mohla vznikat, se zabývali výzkumníci z univerzitní kliniky v severoněmeckém Greifswaldu. Spolupracovali přitom s Institutem Paula Ehrlicha, který informace o všech případech trombóz v mozku sbírá a vyhodnocuje. "U všech pacientů s touto komplikací, které jsme zatím mohli zkoumat, jsme objevili totéž," vysvětluje Andreas Greinacher, vedoucí transfuzního oddělení nemocnice.
Vakcína podle všeho může vyvolat obrannou reakci krevních destiček. Ty se normálně podílejí na zastavení krvácení, třeba když se člověk řízne do prstu, a zapojují se i při imunitní obraně těla.
Existuje lék
Zjištění dosud nebyla publikována v žádném vědeckém časopise a ani je nepřezkoumali nezávislí odborníci. Vzorek je navíc velmi malý: krev tří osob věci prozkoumali důkladně, vzorky od čtyř dalších zjištění potvrdily.
K velmi podobným závěrům už ale dospěli lékaři z univerzitní kliniky v norském Oslu. A sice že protilátky vytvořené během imunitní reakce vyvolané očkováním se "napojí" na krevní destičky a aktivují je. Když ale v těle zároveň nic nekrvácí, vznikne sraženina. Která konkrétní látka ve vakcíně může uvést celý proces do pohybu, zatím není jasné.
Zjištěními se momentálně zabývá zmíněný Institut Paula Ehrlicha a němečtí vědci je sdíleli se zdravotnickými pracovišti po celé Evropě. Pokud se potvrdí, mají greifswaldští experti zároveň i dobrou zprávu. Komplikace se dá pomocí jednoduchého vyšetření odhalit a léčit běžně dostupnými prostředky: nitrožilně podanými protilátkami, které "uklidní" krevní destičky, a pak běžnými léky proti srážlivosti krve.
Obojí je ale možné až ve chvíli, kdy se projeví první příznaky. Lékaři proto vyzývají všechny, kdo by po očkování trpěli bolestmi v nohou nebo neobvykle silnou bolestí hlavy, aby vyhledali lékařskou pomoc. K problémům zpravidla dochází až několik dní po vpichu.
Které riziko je větší?
Německo má nyní k dispozici asi 1,4 milionu dávek látky AstraZeneca, čekají na ně hlavně učitelé. Vysazení vakcíny úřady nakonec jen doporučily, a tak kdokoliv se pro ni sám rozhodne, má možnost. Nárok bude mít brzy i šestašedesátiletá kancléřka Angela Merkelová. "Až na mě přijde řada, očkovat se nechám, i AstraZenecou," prohlásila v úterý.
Země by měla v následujících třech měsících dostat necelých 17 milionů dávek této očkovací látky. "Jde o srovnání rizika, které je statisticky malé, ale musíme ho brát vážně, s rizikem onemocnění koronavirem," zdůvodnil omezení očkování spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn.
Podobně argumentuje také evropská léková agentura EMA. Už když se očkování AstraZenecou poprvé přerušilo, doporučovala vakcínu znovu nasadit. "Výhody vakcíny v boji proti covidu-19, který sám o sobě vede k potenciálně smrtícím komplikacím se srážením krve, nadále převažují nad rizikem vedlejších účinků," uvedla v prohlášení, ve kterém současně vyzvala k dalším analýzám případů vzácných mozkových trombóz.
V Česku vakcínu AstraZeneca dostalo podle dostupných informací asi 200 tisíc lidí. "Hodnocení možného vztahu těchto specifických komplikací a vakcíny od společnosti AstraZeneca stále probíhá, a to společně na celoevropské úrovni. V tuto chvíli nevidíme důvod pro urgentní přijetí podobných opatření, jako zavedli v Německu," sdělila mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Klára Brunclíková.
Problémy s AstraZenecou
Britsko-švédský preparát se v tuto chvíli používá kromě Evropské unie také ve Velké Británii a několika desítkách mimoevropských zemí. Jenže od té doby, co s ní začal vloni v prosinci očkovat Londýn, provází látku nejasnosti. Nejdříve nebylo z výsledků klinických testů zcela zřejmé, jestli je účinná a bezpečná i pro starší osoby. Některé evropské očkovací úřady ji proto doporučily používat jen u mladších. Německo i další země kvůli tomu měnily svou očkovací strategii.
Evropská léková agentura (EMA) nakonec vakcínu povolila bez věkového omezení, řada evropských států (Česko mezi nimi nebylo) ale očkování jen několik týdnů poté znovu zastavila. Důvodem bylo právě podezření na výskyt krevních sraženin a další problémy se srážlivostí krve. Po prověření případů experty z EMA země očkování znovu obnovily, důvěra Evropanů už ale byla narušena. Zhruba 55 procent Němců v průzkumu agentury YouGov uvedlo, že tato vakcína není bezpečná, ve Francii to bylo 61 procent. Méně než 40 procent obyvatel látce věří i v Itálii a Španělsku.
Spojené státy, ačkoliv mají stovky milionů dávek v zásobě, zatím nasazení AstraZenecy nepovolily. Když byly 22. března zveřejněny výsledky z klinické studie na více než 30 tisících dobrovolnících, na které tamní úřady čekaly, vydal americký Národní institut pro alergie a infekční nemoci záhy neobvyklé prohlášení, ve kterém varoval, že "AstraZeneca možná zahrnula zastaralé informace (…) které mohou poskytovat nekompletní obrázek o účinnosti vakcíny". Firma pak upravila údaj o působení vakcíny proti příznakovému průběhu nemoci covid-19 ze 79 procent na 76 procent.
Evropská unie mezitím vede s AstraZenecou další spor, který se týká dodávek vakcín. Firma měla do konce března dodat do evropské sedmadvacítky víc než 90 milionů dávek očkování, nakonec to byla ale jen necelá třetina. Blok chce kvůli tomu omezovat vývoz tohoto očkování, zejména do Velké Británie. Minulý týden pak vzbudilo rozruch objevení 29 milionů dávek skladovaných v Itálii.
