Proč se neočkuje vakcínou AstraZeneca? Je nebezpečná? Hlavní odpovědi přehledně

Helena Truchlá Helena Truchlá
17. 3. 2021 5:30
Řada zemí Evropské unie v posledních dnech pozastavila očkování proti covidu-19 látkou od firmy AstraZeneca. Česko mezi nimi není. Čeho se úřady v souvislosti s vakcínou obávají? Kdo podezřelé případy krevních sraženin prošetřuje a co o nich zatím víme?
AstraZeneca.
AstraZeneca. | Foto: Reuters

Proč se v některých zemích dočasně přestalo očkovat vakcínou od firmy AstraZeneca? 

Situace se liší, "podezřelých" případů je několik desítek. Jde o úmrtí či nemocné lidi, kteří předtím dostali vakcínu proti koronaviru.

Většinou jde o krevní sraženiny zejména v žilách na nohách nebo v pánevní oblasti, případně embolii na plicích. Jako první popsalo tyto potíže Norsko už v polovině ledna, týkaly se ale covidové vakcíny od společností Pfizer/BioNTech. Objevují se i případy takzvané purpury způsobené snížením množství krevních destiček v organismu, ty zase popsali američtí lékaři na začátku února. Trpěla na ně i šedesátiletá Dánkakterá po očkování zemřela.

Jiné případy znepokojily Němce, kteří vyočkovali 1,6 milionu dávek vakcíny AstraZeneca. Tamní klíčový úřad doporučil očkování pozastavit poté, co zaznamenal sedm případů vzácného typu trombózy na sinusových žilách v mozku. Šlo o šest žen ve věku 20 až 50 let a jednoho muže, u kterého došlo ke krvácení do mozku. Tři z nich zemřeli. Právě výskyt těchto vzácnějších trombóz byl pro úřady varovným signálem.

Prokázalo se někde, že by příčinou těchto potíží bylo očkování? 

Ne, jeho pozastavení je ve všech případech předběžným opatřením. "Je vždy potřeba srovnání se skupinou lidí v běžné populaci," vysvětluje Jakub Hlávka, expert na zdravotnickou politiku z americké University of Southern California. "Nesmíme zapomínat, že se začíná očkovat u nejstarších ročníků a často u lidí s komorbiditami (dalšími nemocemi, pozn. red.)," dodává.

Krevní sraženiny a s tím spojená rizika patří v celé Evropské unii mezi často zastoupené zdravotní komplikace. Podle dat z roku 2017, která shromáždila Evropská léková agentura (EMA), jimi každý rok trpí 300 až 650 jedinců v přepočtu na sto tisíc obyvatel. 

AstraZeneca popsala případy 15 hlubokých žilních trombóz a 22 plicních embolií, to dělá celkem 37 negativních projevů na 17 milionů naočkovaných lidí. EMA měla k 10. březnu informace o 30 případech na pět milionů proočkovaných. 

Sám výrobce proto uvádí, že neexistuje "žádný důkaz o zvýšeném riziku plicní embolie, hlubokých žilních trombóz nebo sníženého množství krevních destiček v jakékoli věkové skupině, u jakéhokoli pohlaví, jakékoli šarže či v určité zemi".

Kdo dal stopku očkování?

AstraZeneca, vakcína, vakcíny, balení, covid-19, Očkovací centrum Liberecký kraj, očkování, koronavir, důchodci, senioři, zásoby

Rakousko pozastavilo očkování šarží ABV5300 jako první 7. března. Jedna žena tam kvůli komplikacím s krevními sraženinami zemřela deset dní po naočkování. Druhá žena se po plicní embolii uzdravila. Tato šarže se v Česku nevyskytuje. 

Následovaly Lucembursko, Estonsko, Litva a Lotyšsko, které přerušily výdej stejné šarže jako Rakousko. 

Itálie pozastavila jinou šarži (ABV2856) 11. března, po úmrtí čtyřicetiletého námořníka a padesátiletého policisty na Sicílii. Mladší muž zemřel na infarkt. 

O pár dní později přestaly očkovat všemi vakcínami AstraZeneca také Norsko (zde úřady zkoumají několik podezřelých případů krevních sraženin u zdravotníků, mužů i žen, dva lidé zemřeli), Dánsko (jedna žena zemřela), Bulharsko a Island.

O víkendu pozastavily očkování všemi šaržemi Irsko a Nizozemsko (zaznamenaly asi 10 případů vážných zdravotních potíží).

V pondělí 15. března následovala Francie, Německo, Itálie (kde po očkování další šarží zemřel učitel), Španělsko, Portugalsko, Slovinsko a Kypr.

V úterý 16. března pozastavily celé očkování AstraZenecou i Švédsko Lotyšsko. 

Může to ale spolu souviset? 

Teoreticky ano. Samotné onemocnění covid-19 vyvolává reakci imunitního systému, která může vést i ke zvýšenému sklonu ke srážení krve, a tím zvýšit riziko trombózy. "Nežádoucí účinky očkování se mohou objevit, pokud imunitní systém reaguje příliš mnoho nebo na nežádoucím místě," popisuje Peter Berlit, který zkoumá dopady nemoci na nervový systém.

Doložit ale příčinnou souvislost mezi očkováním a těmito příznaky je podle něj těžké. Další experti pak uvádějí, že tyto komplikace se z vědeckého pohledu dají vysvětlit jen těžko. "Já osobně nevidím mechanismus, na základě kterého by spojitost s krevními sraženinami mohla vznikat, a nevybavuji si ani, že by u některých jiných vakcín v minulosti byla prokázaná," uvedl již minulý týden v rozhovoru pro Aktuálně.cz vakcinolog Roman Chlíbek. 

Objevují se tyto případy i u dalších covidových vakcín?

Ano. Počet případů poruch srážlivosti krve, které navazují na očkování látkou AstraZeneca, se neliší od případů spojených s dalšími výrobci, například Pfizer/BioNTech nebo Moderna. "Podle mě proto tyto zdravotní komplikace takřka bezpochyby nejsou dané očkováním," říká například Stephen Evans, vědec z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny. 

Jak dodává vakcinolog Daniel Dražan, "celosvětově bylo očkováno více než 300 milionů dávek a nebylo zaznamenáno ani jedno úmrtí prokazatelně způsobené vakcinací". 

Proč se mluví jen o firmě AstraZeneca

"Případy, které vyvolaly v některých zemích obavy, se staly u relativně mladších lidí. To přispívá k tomu, že spíše neuniknou pozornosti," vysvětluje Dražan. 

Další možné vysvětlení nabízí odborník na statistiku a vnímání rizik David Spiegelhalter z Univerzity v Cambridgi. "Je to v lidské povaze, vytvářet vztahy příčina-následek i tam, kde nejsou. Třeba když si umyjeme auto a další den si po celé kapotě uleví nějaký pták. Typické," popisuje pro britský deník The Guardian.

"Časová souvislost je pro některé příliš významná na to, aby ji dokázali ignorovat," vysvětluje také Susan Ellenbergová, profesorka biostatistiky a lékařské etiky z University of Pennsylvania.

Rozhodování evropských úřadů pak může napodobovat dominový efekt. Část z nich pozastavení očkování zdůvodnila nikoliv výskytem vlastních případů, ale děním jinde. Irsko se například řídilo informacemi od lékové agentury v Norsku a rozhodovalo jen "s ohledem na opatrnost". Francie se k pozastavení částečně rozhodla, "protože to udělali Němci", napsal server Politico s odkazem na vyjádření ministra francouzské vlády.

Jsou země, kde se očkuje AstraZenecou dál?

Ano, například Velká Británie, Kanada, Ukrajina a Austrálie, v Evropské unii pak Česko, Belgie, Slovensko nebo Polsko. 

Kdo se zabývá podezřelými případy?

Kromě zdravotnických úřadů jednotlivých zemí také Evropská léková agentura, která vakcíny v EU schvaluje. Konkrétní vyjádření už vydala k dvěma případům v Rakousku, souvislost s očkováním nenašla. Další verdikt by měl padnout ve čtvrtek.

Případy prověřuje i Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta zatím trvá na tom, že očkování s popsanými zdravotními riziky nesouvisí. Podobný postoj má i lékový úřad ve Velké Británii. 

V Česku problém řeší také Státní ústav pro kontrolu léčiv. "Hlídáme nahlášená podezření na nežádoucí účinky. (…) Z 11 úmrtí, která byla nahlášena v ČR jako důsledek podezření na nežádoucí účinek vakcín proti covidu-19, nebylo ani jedno způsobeno tromboembolií," uvedl úřad v úterý na svém twitterovém účtu. 

Jaká jsou rizika pozastavení očkování? 

Není jasné, co budou dělat lidé naočkovaní už první dávkou AstraZenecy, pokud by přerušení mělo trvat déle. Lékaři navíc varují, že komplikace spojené s onemocněním covidem-19 jako takovým jsou závažnější než možné negativní účinky očkování. Celkem se na světě už nakazilo koronavirem přes 120 milionů lidí, bezmála 2,7 milionu zemřelo. 

Co má dělat člověk, který už dostal vakcínu AstraZeneca? 

Popsané komplikace jsou velmi vzácné. Pokud je ale člověk zaznamená krátce po očkování (nejen látkou AstraZeneca) a vedlejší účinky trvají déle než tři až čtyři dny, měl by vyhledat lékaře, doporučují úřady napříč Evropou.

Krevní sraženiny se projevují bolestmi v nohou, otoky, bolestí na hrudi, vykašláváním krve nebo nevolností. Typickými příznaky specifických krevních sraženin, jaké popsali v Německu, jsou pak silné a nepřestávající bolesti hlavy nebo malé krvavé skvrnky na kůži. Před krvácením z kůže nebo nosu zase varují Dánové. 

Video: AstraZeneca není nebezpečná, říká vakcinolog Dražan v rozhovoru z února

To, že nemáme data o účinnosti u starších lidí, neznamená, že látka není účinná. Tvorba protilátek je u všech věkových kategorií stejná, říká lékař. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 5 minutami

Do Černého moře zamíří britské válečné lodě, chtějí podpořit Kyjev

Do Černého moře v květnu zamíří britské válečné lodě, aby tak demonstrovaly solidaritu s Kyjevem a spojenci z NATO v regionu. V neděli o tom informoval list The Sunday Times, který se odvolává na zdroje z námořnictva. Zpráva přichází v době stupňujícího se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, které na východě státu v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. 

Do Černého moře podle zdrojů zamíří torpédoborec třídy Daring s protiletadlovými raketami a protiponorková fregata třídy Duke. V případě ohrožení ruskými plavidly je budou připraveny podpořit bojové letouny F-35 Lightning a helikoptéry Merlin z letadlové lodě HMS Queen Elizabeth. Ta zůstane ve Středozemním moři, protože vstup letadlových lodí do Černého moře zakazuje mezinárodní smlouva, píše The Sunday Times.

List rovněž poukazuje na to, že britské plány kontrastují s postupem Spojených států, jejichž prezident Joe Biden se nedávno rozhodl zrušit plánované vyslání dvou amerických válečných lodí do Černého moře kvůli obavám z eskalace napětí. V této souvislosti The Sunday Times upozorňuje, že náčelník britského generálního štábu Nick Carter v pátek připustil, že Londýn nesouhlasil s Bidenovým rozhodnutím stáhnout do září vojenské jednotky z Afghánistánu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy