Jak nás vidí svět? Zlý, ošklivý Visegrád. Protiuprchlické nálady ho semkly, píše The Economist

ČTK ČTK
30. 1. 2016 11:46
Spíše než hlučné opoziční skupiny jsou to v zemích visegrádské čtyřky vlády, kdo do světa vytrubuje některé z nejextremističtějších názorů, píše The Economist. Nejviditelnější je maďarský premiér Orbán, v Polsku přinesly obrat volby a populistické politiky jsou úspěšné i v Česku a na Slovensku.
Visegrádská čtyřka na mapě.
Visegrádská čtyřka na mapě. | Foto: Wikimedia, CrazyPhunk

Praha/Bratislava/Budapešť - Když do Evropy v loňském roce začali proudit uprchlíci z Blízkého východu, pražská konzultantka Martina Scheibová s nimi soucítila. Nyní si už tak jistá není. Vytvářejí "kulturní střet", říká s obavami. Podobný strach sdílí mnoho Evropanů, napsal zpravodajský server The Economist.

Ale na rozdíl od Němců nebo Švédů není setkání Scheibové s vyšším počtem uprchlíků příliš pravděpodobné. České veřejné mínění stojí pevně proti přijímání žadatelů o azyl. Miloš Zeman, populistický prezident České republiky, označuje muslimské uprchlíky za "prakticky neintegrovatelné". Loni jich země přijala jen 520.

Názorový obrat proti uprchlíkům je citelný po celé Evropě. Xenofobní strany ve Švédsku a Nizozemsku dosahují rekordních čísel v průzkumech veřejného mínění, a dokonce i německá euroskeptická a ultrapravicová Alternativa pro Německo (AfD) se v žebříčcích dostala na dvojciferná čísla.

Ale reakce střední Evropy byla obzvláště silná. Protiuprchlické nálady semkly visegrádskou skupinu tvořenou Maďarskem, Polskem, Slovenskem a Českou republikou. Obvykle přitom jde o nesourodou partu, která se na některých záležitostech shodne - jako například na nesouhlasu s evropskou klimatickou politikou - a v jiných je rozpolcená: například v přístupu k Rusku.

Spíše než hlučné opoziční skupiny jsou to v těchto zemích vlády, kdo do světa vytrubuje některé z nejextremističtějších názorů. A využívají zanícených postojů proti běžencům, aby zavedly neliberální kroky i na dalších frontách.

Nejhlasitější je Orbán

Nejhlasitějším ze všech protiimigrantských hlasů byl a je hlas maďarského premiéra Viktora Orbána. Proti migrantům začal ostře vystupovat začátkem roku 2015 po útocích v redakci pařížského časopisu Charlie Hebdo, a tedy v době, kdy počty běženců přicházejících do Evropy byly stále ještě relativně nízké. Jeho vláda nyní chce zavést protiteroristické zákony, které znepokojují zastánce občanských práv, byť podrobnosti zákona jsou zatím mlhavé.

Orbánova strana Fidesz se stala průkopnicí neliberální evropské vlny: když v roce 2010 nastoupila k moci, omezila pravomoci ústavních soudů, zaplnila je svými kumpány a zavedla novou ústavu. Strana Fidesz změnila volební systém, a pomohla si tak k dalšímu vítězství v roce 2014, říká András Bíró Nagy z expertní skupiny Policy Solutions.

Vznikl nový mediální regulační úřad vedený oddaným stoupencem Fideszu. Do veřejných televizních kanálů byli dosazeni novináři podporující Fidesz a zahraniční média se dočkala vyššího zdanění než domácí. Daň byla nicméně odvolána po kritice od hlavního zahraničního kanálu RTL Klub.

Změnu pro V4 přinesly polské volby

Pro Visegrád představovalo zásadní změnu listopadové volební vítězství polské nacionalistické konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Vůdce strany Jaroslaw Kaczynski je dlouhé roky Orbánovým obdivovatelem. Konrad Szymanski, náměstek ministra zahraničí pro evropské záležitosti, říká, že Polsko nyní plánuje posílit svou spolupráci s visegrádskou skupinou.

Vláda je naprosto proti jakýmkoli dalším evropským dohodám o přerozdělení uprchlíků mezi členskými státy. Mezitím od listopadového nástupu k moci PiS sesadila šéfy bezpečnostních a výzvědných služeb, oslabila ústavní soud - a dosadila do něj vlastní stoupence - a přijala nový mediální zákon, který jí dovoluje nasadit své věrné do vedení veřejných rozhlasových a televizních stanic. Evropská komise už prověřuje, jestli to všechno porušuje polské závazky respektovat zákony.

Populistické politiky úspěšné i v Česku a na Slovensku

Politici na Slovensku a v České republice jsou trochu jiní, ale v obou zemích se otázky uprchlíků chopili. V prosinci slovenský premiér Robert Fico, který bude v březnu usilovat o znovuzvolení, zahájil právní kroky proti migrační politice EU, kterou označil za "rituální sebevraždu" - Maďarsko ho krátce poté následovalo. Český premiér Bohuslav Sobotka je méně bombastický než Zeman, ale také on odmítá uprchlické kvóty. Podmínky pro ty migranty, kteří už jsou v zemi, jsou mizerné.

Tyto populistické politiky mají u voličů úspěch. Loni na jaře se podpora Fideszu ve volbách propadla, zatímco podpora ultrapravicové strany Jobbik stoupla. Dnes by Fidesz opět vyhrál ve volbách většinu. Také podpora Ficovy strany Směr-sociální demokracie v loňském roce stagnovala, ale od propuknutí uprchlické krize stoupá. Základna stoupenců PiS leží mezi nespokojenými staršími voliči, kteří se imigrace obzvlášť bojí.

Tento týden ve Varšavě na setkání konzervativní skupiny o tom, zda Polsko ohrožuje "barevná revoluce", zazněla otázka, jak nazývat běžence. Jedna žena mezi diváky navrhla "vetřelci", mluvčí nabídl termín "islamisté".

Nově nalezená jednota mezi čtyřmi zeměmi těší populistické politiky. "Nejspíš jediná dobrá věc na celé migrační krizi je to, že V4 našla společný hlas a strategii," řekl Márton Gyöngyösi z Jobbiku. A György Schöpflin, poslanec Evropského parlamentu za Fidesz, prohlásil, že visegrádská skupina "umožňuje třem malým zemím udeřit větší než vlastní silou".

Cíl visegrádské skupiny byl kdysi zaměřen na urychlení integrace jejích členů do EU. Příklon této skupiny k neliberalismu představuje pro Evropu problém. Skupina od zavedení nových pravidel v roce 2014 nemá moc blokovat Evropskou radu, ale může způsobovat potíže, zvlášť pokud ovlivní sousedy, jako je Rumunsko nebo Bulharsko.

Průzkumy mezitím ukazují klesající důvěru v EU ve všech čtyřech zemích. Ve skutečnosti státy visegrádské skupiny značně závisejí na financích EU - v roce 2013 dosáhly šesti procent maďarského HDP. A přesto jsou v nich mnozí z Evropy zklamaní. "Lidi si myslí, že bychom měli mít stejnou životní úroveň jako Rakušané nebo Britové," říká Ferenc Gyurcsány, který byl maďarským premiérem v letech 2004 až 2009.

Stoupající euroskepticismus by se proti skupině mohl obrátit jako bumerang. Začaly neformální rozhovory o dalším několikaletém rozpočtu EU a Německo už naznačilo, že zvýhodní země, které se dělí o tíži uprchlíků. A mnoho evropských činitelů má se skupinou čím dál tím méně trpělivosti. Milan Nič ze slovenského institutu CEPI vzpomíná na dny, kdy například rakouští politici mluvili o visegrádské skupině s respektem. "Dnes je Visegrád spíš nadávka," dodal.

Selhala EU v uprchlické krizi, jak tvrdí Lékaři bez hranic? Duel šéfa jejich české pobočky Pavla Grubera a státního tajemníka Tomáše Prouzy. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Letecké a pozemní jednotky Izraele útočí v Pásmu Gazy, uvedla izraelská armáda

Letecké a pozemní jednotky Izraele útočí v Pásmu Gazy. Ve čtvrtek před půlnocí SELČ o tom bez dalších podrobností informoval twitterový účet Izraelských obranných sil (IDF).

Agentura Reuters nicméně následně uvedla, že se zřejmě nejedná o pozemní invazi, ale pouze o dělostřelecký útok z izraelského území a další vlnu leteckých úderů. Odvolává se přitom na izraelské vojenské zpravodaje obeznámené se situací.

Také obyvatelé severní části Gazy poblíž izraelských hranic podle Reuters hlásí dělostřeleckou palbu, ale žádné pozemní jednotky nevidí.

Deník The New York Times naopak napsal, že mluvčí izraelské armády podplukovník Jonathan Conricus potvrdil, že "v Gaze útočí pozemní jednotky společně s leteckými silami".

Média už během čtvrtku informovala, že Izrael podél hranice s Pásmem Gazy soustředí pozemní jednotky a tanky a je možné, že se chystá na pozemní operaci.

Zdroj: Zahraničí
před 5 hodinami

Na sever Izraele dopadly tři rakety z Libanonu, nikdo nebyl zraněn

Na sever Izraele byly ve čtvrtek vypálené tři rakety z Libanonu, nikdo nebyl zraněn. Podle izraelské armády rakety dopadly do neobydlené oblasti na pobřeží, informoval zpravodajský server The Times of Israel.

Jelikož rakety z jihu Libanonu směřovaly do neobydlené oblasti, nespustily se varovné sirény a ani protivzdušný obranný systém. Izraelská armáda jako obvykle nekomentovala, kdo podle ní za útokem z Libanonu stojí. Libanonská televizní stanice MTV citovala zdroj z libanonské armády, podle něhož rakety vystřelila zřejmě palestinská skupina, nikoli libanonské radikální hnutí Hizballáh, podporované Íránem, úhlavním nepřítelem Izraele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy