Analýza - Jako první s tím přišel maďarský premiér Viktor Orbán, nyní se přidal i Bohuslav Sobotka.
Český premiér navrhl možnost, že by Evropská unie zřídila hranici, na níž by regulovala migraci. Na takzvané linii Bulharsko-Makedonie, tedy na severních hranicích Řecka.
Společná stráž by tak stála nikoliv na řeckých ostrovech a řeckém pobřeží Egejského moře, ale na pevnině. Linie by vedla od západu podél hranic bulharsko-tureckých, bulharsko-řeckých a makedonsko-řeckých.
Jinými slovy - Řecko by bylo ponecháno vlastnímu osudu a splnila by se prosincová hrozba, která zazněla na summitu Evropské unie. Vyloučení Řecka ze Schengenu kvůli tomu, že nedostatečně zajišťuje vnější hranici a není důsledné v registrování běženců.
"Potřebujeme posílit vnější ochranu schengenské hranice, zřídit společnou evropskou pobřežní a pohraniční stráž. A pokud nic z toho nezafunguje, tak musíme na linii Bulharsko - Makedonie vytvořit určitý záložní hraniční systém," tvrdí Sobotka.
Nechráněná hranice
Paradoxní je, že Bulharsko stále není členem Schengenu, a Makedonie dokonce není ani v Evropské unii.
Hranice, zvažovaná Sobotkou, by byla na pevnině, ale nezaručovala by, že uprchlíků bude přicházet méně. Řecko-bulharská hranice je dlouhá a prakticky nechráněná.
Na turecké hranici Bulhaři vybudovali 33 kilometrů dlouhý plot a rozmístili tam početné policejní i armádní síly, ani tak ale proud běženců úplně nezastavili.
V případě zavření či přivření makedonských hranic je možné jít i přes Albánii, přestože by to uprchlíci měli - vzhledem k tamnímu terénu a horší dopravě - složitější.
Rozhodně by se však velké skupiny uprchlíků hromadily v Řecku, které by se ocitlo v kritické situaci.
Začátek likvidace Schengenu?
Senátor za ČSSD a bývalý ministr vnitra František Bublan v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že poznámky Orbána či Sobotky mají spíše vytvořit tlak na Řecko. Nedomnívá se, že se "linie Bulharsko-Makedonie" stane realitou.
"Tato pseudohranice nebo náhradní hranice by možná byla účinná, ale je to problematické. Mnoho uprchlíků by zůstávalo v Řecku. Ten návrh je spíše výrazem nespokojeností s tím, jak je Řecko laxní. Ta nespokojenost trvá už delší dobu. Pouští imigranty dál bez řádné identifikace. Netrvá na tom, aby žádali o azyl, nerozlišuje ekonomické imigranty. Vypadá to, jako by to Řekům bylo trochu jedno. Ani si nevyžádalo pomoc dalších zemí," vysvětluje.
Podle něj by posunutí hranice mohlo být prvním krokem v likvidaci schengenského prostoru. Proto to nepovažuje za šťastné.
Řecká fraška
Řecko dlouhodobě nekritizují jen Maďaři a Češi. Podobný názor zastává Německo.
"Řekové by neměli svalovat vinu na ostatní za jejich problémy. Měli by hlavně zajistit, aby dělali věci lépe," uvedl spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble. Bavorský ministr vnitra Joachim Hermann řekl v rozhovoru pro Die Welt, že řecká ostraha vnějších hranic schengenského prostoru je fraška.
Řečtí politici vidí problém v Turecku. Nedělá podle nich skoro nic, aby zmírnilo proud běženců mířících z tureckého pobřeží přes moře do Řecka. Přestože se loni dohodlo s Evropskou unií, že výměnou za pomoc tří miliard eur udělá více pro to, aby Syřané, Iráčané, Afghánci a další necestovali dál na západ.
Jedno lze odtušit i bez spekulací, jak to český premiér myslel. Vztahy mezi Aténami a Prahou - napjaté po odvolání řeckého velvyslance z Prahy v prosinci kvůli výrokům Miloše Zemana o žádoucím odchodu Řecka z eurozóny - Sobotkovo prohlášení určitě nevylepší.
