Machačkala (od našeho spolupracovníka) – Obrněné transportéry, ozbrojenci v kuklách, obléhání domů, střelba a křik vystrašených civilistů. Ještě před pár roky šlo v severokavkazském Dagestánu o takřka každodenní realitu.
Republika tehdy se svým sousedem Čečenskem sdílela tragický osud boje ruských vládních jednotek s islamistickými teroristy.
Nevyhlášená válka, kterou nebylo vidět v Moskvě, natož v zahraničí, si pouze loni v Dagestánu vyžádala 126 mrtvých. Většinou šlo o ozbrojence bojující pod černou vlajkou džihádu.
Dnes je v Dagestánu klidněji. Hlavní město republiky Machačkala působí dojmem typického kavkazského města, které se novými kavárnami a trendovými restauracemi snaží dohnat čas ukradený ozbrojeným konfliktem.
Imunitní systém
"V posledních letech vidíme, že se bezpečnostní instituce naučily lépe pracovat. Pracují, jak mohou, a jejich úroveň vyrostla. To je jednoznačné," popisuje současnou situaci představitel místního Výboru pro svobodu svědomí a spolupráci s náboženskými organizacemi Daud Tumalajev.
Práci bezpečnostních složek přirovnává k imunitnímu systému organismu. "Pokaždé mládež varuji, aby se nepodobala viru, který otravuje organismus, protože imunitní systém bojuje proti určitým příznakům otravy. Buňka podobná viru se může – chtě nechtě – dostat do hledáčku imunitního systému," vysvětluje.
"Jediný problém, který nikdo neřeší, je prevence. Náboženská gramotnost je u nás na slabé úrovni. Často tak bojujeme s následky, když už byl někdo vystaven nepřesnému výkladu islámu. Pokud nezašel příliš daleko, daří se nám takové lidi navést na správnou cestu. Ukazujeme jim zhoubnost jejich volby," dodává Tumalajev.
Zemřít za svou myšlenku
"Před více jak deseti lety Dagestán zažíval velmi složité období. Každý týden docházelo k teroristickému útoku. Ozbrojenci zabíjeli policisty a prováděli bombové útoky. Dagestán se najednou stal hlavním ohniskem teroristické hrozby v Rusku," vzpomíná Džamal, důstojník jedné z bezpečnostních složek.
Jak sám přiznává, tehdy neměli zkušenosti s bojem proti teroristické síti, která koncem 90. let upevnila své postavení v Dagestánu. "Měli jsme zkušenost s rozsáhlou válkou v Čečensku, ale tam šlo o něco zcela jiného. Najít strategii se nám podařilo teprve ve chvíli, kdy odstartoval ozbrojený konflikt v Sýrii," vysvětluje.
Válka v Sýrii je pro severokavkazské teroristy velkým lákadlem. Přitahovat je začala ve chvíli, kdy povstání opozice proti režimu prezidenta Bašára Asada přerostlo v krvavá jatka, kde všichni bojují proti všem – islamisté, umírnění i vládní vojska.
"Když začal v Sýrií nabírat na síle takzvaný Islámský stát, vzniklo uvnitř wahhábistického hnutí na Severním Kavkaze přesvědčení, že je nutné odjet na Blízký východ. Odjet do Sýrie a bojovat za svůj stát, který se tam objevil. Zdálo se jim to smysluplnější než bojovat v Rusku," líčí Džamal.
Exodus radikálních islamistů z Dagestánu byl masový a do Sýrie zamířilo přes 600 lidí. "Oblasti kontrolované wahhábisty byly vnímány jako území svobody. Někteří tam jeli zemřít za svou myšlenku. Byli ale i tací, kteří nechtěli položit život za Islámský stát. Ti se pokoušeli a stále pokoušejí vrátit."
Sýrie v Dagestánu
Když ruský prezident Vladimir Putin před více než rokem oznámil, že se Moskva zapojuje do válečného konfliktu v Sýrii, jedním z argumentů bylo, že je nutné zlikvidovat islamistické teroristy, kteří by mohli představovat hrozbu pro Rusko.
Důstojník Džamal tvrdí, že ačkoliv se mnozí k tomuto důvodu mohou stavět skepticky, pro Dagestán je více než aktuální. Situace na Blízkém východě přímo ovlivňuje Severní Kavkaz. "Myslet si, že Rusko v Sýrii řeší nějaké své politické nebo ekonomické problémy, není správné. Zapomenout na Sýrii – ať se tam konflikt vyvíjí, jak chce – nelze. Porážka Islámského státu a ostatních sil podstatně zlepší bezpečnostní situaci na Kavkaze," vysvětluje.
Jak zároveň dodává, díky konfliktu v Sýrii změnila svůj postoj k wahhábismu dagestánská společnost. "Dagestánci názorně vidí, v co by se změnila jejich republika, pokud by se tito lidé dostali k moci."
Do Islámského státu a zpět
Vzestup islamismu v Sýrii neblaze ovlivnil životy mnoha dagestánských rodin – jako například té Magomedovy.
Když se jednoho dne vrátil domů, byl dům v horské vesničce prázdný. Manželka, s níž se rozváděl, zmizela i s dcerami. A horal se od sousedů dozvěděl, že utekly do Sýrie. "Magomedův příběh začínal jako normální milostný román. Zoufalá manželka se přes internet seznámila s milým mužem. Dlouho ji přemlouval, aby s ním utekla. Ten milý nápadník byl ale wahhábista a uprchnout měla na území Islámského státu," vypráví neskutečnou historku dagestánský policista Musa.
Nešťastný muž se rozhodl rodinu zachránit. Prodal všechen svůj majetek, odletěl do Turecka a po stejné cestě, jakou používají radikální islamisté, se dostal do Sýrie. I když neuměl arabsky, podařilo se mu najít tábor teroristů, kde rodina žila.
"Jeho manželka se už vdala za nějakého Kazacha, který v Sýrii bojoval za Islámský stát. Když viděl nečekaného hosta, namířil na něj kalašnikov. Magomed ho přesvědčil, aby o situaci s jeho rodinou rozhodl vůdce tábora. Šéf ozbrojenců vyslechl Magomedovy argumenty, a protože manželé nebyli oficiálně rozvedeni, přiklonil se na stranu smělého Dagestánce," pokračuje policista.
Načež Magomed proklel manželku, nechal ji napospas islamistům a s dcerami odjel. Cestou přes tureckou hranici málem přišli o život, protože narazili na pohraniční hlídku, která po nich začala střílet. "Takových příběhů je nemálo. Hodně lidí našlo v Sýrii to, co nehledali," uzavírá Musa.
