Od naší asijské zpravodajky - Pondělní rána většinou radostná nebývají, ale atmosféra, kterou vytvořili tanečníci, sportovci a hudebníci v devět ráno před prezidentským palácem, kde se kvůli inauguraci nové hlavy státu sešly tisícovky lidí, byla opakem obvyklého začátku pracovního týdne.
Vystoupení dokonale nacvičených skupin se střídala v rychlém tempu, diváci v bílých čepičkách z dárkových tašek si zblízka prohlédli oblíbené postavy z fikčních románů, jako například duhového koně, a děti oblečené do oděvů kmenů původních obyvatel rozdávaly vypěstovanou zeleninu a ovoce. Potlesk si vysloužil i baseballový tým, který reprezentuje nejoblíbenější sport ostrova v jihovýchodní Asii, nebo armádní pochodová kapela.
Téma tchajwanské identity rámovalo i celý proslov nového prezidenta. Tu z jeho slov definuje například demokratické zřízení - jak řekl celkem jednatřicetkrát. Postavil to do protikladu k Číně s vládou jedné strany, která si ostrov nárokuje a i na mezinárodním poli se tváří jako zástupce 23 milionů Tchajwanců. Ti si však své politické představitele volí ve svobodných volbách.
"Chtěl bych vyzvat Čínu, aby přestala zastrašovat Tchaj-wan politicky i vojensky a aby převzala globální odpovědnost a společně s Tchaj-wanem usilovně pracovala na udržení míru a stability v Tchajwanské úžině a v regionu, aby se svět nemusel obávat vypuknutí války," pronesl Laj Čching-te.
A všechno to zakončil tanec nového prezidenta a viceprezidentky Hsiao Bi-khim.@Aktualnecz pic.twitter.com/DcxwsYCtoE
— Jana Václavíková (@janavacl) May 20, 2024
"Chceme to také oznámit světu: Tchaj-wan nedělá žádné ústupky v oblasti demokracie a svobody. Mír je jedinou možností a prosperita je naším cílem pro dlouhodobý mír a stabilitu," dodal politik, který dal i svým oděvem najevo příklon k tradiční kultuře ostrova. Barva kravaty odkazovala k místnímu motýlovi, žlutá spona měla zase stejnou barvu jako květiny běžně viděné na polích, všímá si agentura Reuters.
Lajův projev se tak výrazně nelišil od toho, co prohlašuje dlouhodobě - sjednocení s Čínou, jak požaduje Peking, pro něj není tématem. Čínský prezident Si Ťing-pching ale už v minulosti několikrát uvedl, že ke sjednocení dojde, klidně i za využití vojenské síly. "I kdybychom přijali všechny čínské nároky a vzdali se naší suverenity, ambice Číny anektovat Tchaj-wan nezmizí," dodal.
Kdo je nový prezident
Čtyřiašedesátiletý Laj má pro výkon prezidentské funkce "kompletní trénink", jak se nechala slyšet Huai-Hui Hsieh, která před odchodem do soukromého sektoru pracovala v zahraničním oddělení strany DPP. Laj působil jako zákonodárce, starosta, premiér i viceprezident.
Veřejná správa však nebyla jeho první volbou. Odmala chtěl být lékařem, v čemž ho matka, která byla na výchovu šesti dětí sama, podporovala. Lajův otec zemřel při nehodě v dole, budoucímu prezidentovi v té době nebyl ani rok.
Vystudovaný specialista na ledviny několik let pracoval v nemocnici. V roce 1994 se stal ředitelem Národní koalice lékařů, kde si ho pro sebevědomé vystupování všimla Demokratická pokroková strana (DPP) a nabídla mu místo. Přestože zprvu odmítal, brzy názor změnil. Roli v tom sehrály vojenské zásahy Číny proti Tchaj-wanu. V druhé polovině 90. let Peking v reakci na vyhlášení první přímé volby prezidenta na Tchaj-wanu posílal rakety blízko k břehům ostrova - některé dopadly jen 50 kilometrů od pobřeží, což částečně ochromilo lodní dopravu.
"Lékař může v jednu chvíli pomoct jenom jednomu člověku. V úřadě ale můžu pomoci více lidem," vysvětlil tehdy Laj své rozhodnutí, které značilo začátek jeho politické kariéry.
Zapálený čtenář
Jeho politický styl se postupem času obměňoval. Zpočátku byl považován za tvrdohlavého a neústupného politika. Podle amerického deníku The Washington Post obviňoval z neserióznosti kolegy, kteří nechodili do práce každý den v obleku, a vášnivě se hádal s opozicí poté, co zablokovala uvolnění fondů na nákup zbraní ze Spojených států. "Když si myslí, že něco není správně, má potřebu něco udělat," cituje list jeho bývalého spolupracovníka Lu Wei-yina.
V této době Laj pronesl i prohlášení, které mu Peking nemůže zapomenout a jež opakoval i při své první cestě do Číny. Nazval se "pragmatickým pracovníkem za tchajwanskou nezávislost". Peking však hrozí ostrovu vojenským zásahem, pokud by tamní vláda přikročila k formálnímu vyhlášení nezávislosti, stejně jako kdyby místo úředního názvu - Čínská republika - oficiálně začala používat jméno Tchaj-wan.
Lajův styl je nyní jiný. V posledních třech letech ubral na ostrých prohlášeních a je otevřený názorům druhých, popsal tchajwanskému časopisu Commonwealth jeden ze členů čtenářského klubu, který Laj dvakrát týdně pořádá.
Jeho zálibu ve čtení dokládá i výměna knih s českým předsedou Senátu Milošem Vystrčilem, který ostrov navštívil před necelými čtyřmi lety. Jednalo se o první cestu tuzemského vysoce postaveného politika na Tchaj-wan v moderní historii. "Věnovali jsme si knihy, které se týkaly demokracie," zavzpomínal v lednu pro Aktuálně.cz Vystrčil.
Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil se před čtyřmi lety potkal na Tchaj-wanu s Williamem Lajem, kterého si voliči v lednu vybrali za nového prezidenta.
Díky svému postoji k demokracii získal Laj od Vystrčila i stříbrnou medaili Senátu. "Působil na mě jako moderní politik, který ctí demokratické principy a chce, aby se Tchaj-wan zařadil mezi země, kde si lidé ve svobodných a demokratických volbách určují další směřování," dodal.
Experti podotýkají, že Lajovi v životopise chybí výraznější zkušenosti se zahraniční politikou. Z tohoto důvodu si jako svou viceprezidentku, která se volí společně s prezidentem, vybral dvaapadesátiletou Hsiao Bi-khim. Už od 90. let pracovala v zahraničním oddělení DPP, později ho i vedla.
"Hsiao je velmi kompetentní, schopná a má mnoho zkušeností," popisuje Hsieh, která s budoucí viceprezidentkou a donedávna i zastupitelkou Tchaj-wanu ve Spojených státech působila na třech různých pozicích.
Z Pekingu zatím žádná oficiální reakce na jmenování nového prezidenta nepřišla. Na čínských sociálních sítích cenzoři zablokovali jméno Laj, aby se nekontrolované informace o jeho nástupu k moci nemohly šířit.
V předvečer ceremonie ale čínské noviny Global Times kontrolované Pekingem vydaly komentář, ve kterém označují Laje za "stále provokativnějšího", cituje z textu agentura Reuters. "Z dlouhodobého hlediska nebude stav vzájemných vztahů optimistický," uvedl deník.
