Od naší asijské zpravodajky - Po bitce a přetahování z předminulého týdne skončilo s menšími zraněními v nemocnici pět zákonodárců - čtyři za vládní Demokratickou pokrokovou stranu (DPP) a jeden za nejsilnější opoziční stranu Kuomintang (KMT). Minimálně jeden zákrok by měl prošetřit soud poté, co politička podala na opozičníka žalobu kvůli sexuálnímu násilí.
Návrh zákona nevzbudil emoce jenom v parlamentu, ale i u veřejnosti. Protesty začaly před parlamentem, kam dorazily na tři stovky lidí, v dalších dnech se rozšířily do větších měst po celém Tchaj-wanu a počet účastníků na největší z demonstrací stoupl na sto tisíc. Ostrov má 23,5 milionu obyvatel.
Návrh předložený opozičními stranami KMT a Tchajwanskou lidovou stranou (TPP) chce zavést větší kontrolu nad administrativou nového prezidenta. To samotné kritiku nevyvolalo, ovšem to, jakým způsobem by kontrola měla probíhat, už ano.
Pokud se většina v parlamentu, kterou společně drží právě KMT a TPP, usnese, že by jednotlivec nebo skupina měla být vyšetřována, ať už pro nedostatečné zveřejňování informací nebo pro podezření z nezákonného chování, vznikne vyšetřovací skupina. Ta pak může od dotyčné osoby požadovat dříve utajované informace nebo jejich informační zdroje.
Pokud někdo odmítne, může čelit trestu - buď peněžnímu ve výši až 100 tisíc tchajwanských dolarů (70 tisíc korun), nebo až třem letům odnětí svobody.
Návrh zákon označují jeho kritici za problematický z důvodu, že ve vyšetřovací komisi zasednou přímo zákonodárci - její složení bude přímo odpovídat rozložení moci v parlamentu. V současné chvíli by proto většinu tvořily opoziční strany. Díky zákonu by tak ke svým stávajícím pravomocem získaly i tu výkonnou a soudní.
"Mladí lidé nemají dostatek času, aby zákonu porozuměli. Přijímají informace zkratkovitě, takže jim chybí kontext a vláda toho využívá k ovlivnění veřejného mínění. Jenom poslouchají vládní propagandu," zhodnotil protesty minulý čtvrtek Wu Tsung-hsien, zákonodárce za stranu KMT, která s návrhem přišla. Proti zákonu se však nebouří jen mladí, v davu byli lidé všech věkových skupin.
V úterý prošel zákon třetím čtením v parlamentu, dále půjde na vládu a k prezidentovi, který ho může vetovat a poslat zpět k zákonodárcům. Pokud v parlamentu projde i podruhé, žádné veto už nepomůže. Zasáhnout může ústavní soud, obrátí-li se na něj někdo.
"Tchajwanci se neobávají nepřátel zvenku, ale vnitřních nepřátel," citovala agentura Reuters jednoho z demonstrujících. Stejný pocit měla i jedna z účastnic protestu, s níž mluvila reportérka Aktuálně.cz. "Po inauguraci nového prezidenta jsme čekali akci zvenčí, nenapadlo nás ale, že zrada přijde zevnitř," uvedla. Prezident Laj Čching-te ze strany DPP se ujal úřadu teprve minulé pondělí.
Netransparentní, upozorňuje petice
Zákon vzbudil kritiku také proto, že komise by nevyšetřovala jen politiky, ale mohla by se zaměřovat na kohokoliv, kdo sídlí na Tchaj-wanu - od vojáků přes občanské společnosti až média. "Takto rozsáhlé pravomoci představují nesmyslné riziko pro ty, kdo nakládají s citlivými informacemi, pro skupiny občanské společnosti pracující se zranitelnými komunitami, včetně těch, které čelí pronásledování ze strany Číny, jako jsou Tibeťané nebo hongkongská diaspora, a pro novináře, kteří potřebují chránit své zdroje," stojí v petici občanských sdružení, kterou podepsala asi padesátka z nich a které jsou organizátory protestů.
Podobně se k návrhu zákona vyjádřilo také 30 zahraničních expertů, kteří upozorňují na netransparentnost návrhu, který se projednává za zavřenými dveřmi, bez možnosti vydávat k němu pozměňovací návrhy, nebo je dokonce přezkoumávat. Odborníci zdůraznili, že poprvé po 35 letech se o zákonu hlasovalo zvednutím ruky místo elektronického započtení hlasů, které by volbu jmenovitě zaznamenalo.
"Oprávněně to vyvolalo obvinění, že diskuse probíhají za zavřenými dveřmi, netransparentně, což jsou všechno kroky, kterým měl reformní balíček údajně zabránit," stojí v otevřeném dopise.
Vliv Číny
Protestující dav se zároveň ptal, co je cílem zákona poté, co politik Fu Kun-chi za KMT prohlásil, že ideou je, aby DPP "nebyla schopna najít žádné vládní úředníky".
Další obavou je, že se na veřejnost mohou dostat utajované informace, včetně těch armádních. Ty by poté mohl využívat ke zvyšování svého vlivu nebo při případném útoku Peking. Demonstrující proto kromě plakátů vyzývajících k demokracii a debatě často zmiňovali i sousední Čínu. V úterý po závěrečném čtení zákona dokonce 70tisícovým davem koloval velký nafukovací balon s nápisem "odmítáme čínské vměšování".
Demonstrující by se mohli uchýlit i k okupaci parlamentu, stejně jako před deseti lety, kdy se vláda pod vedením KMT snažila prosadit zákon přibližující ostrov k Číně. "Pokud lidé uvidí prosazování zákonů směrem k Číně, pak určitě povstanou a budou znovu okupovat parlament," řekl pro Aktuálně.cz Wu Min Hsuan z organizace Doublethink bojující s dezinformacemi.
🇹🇼 Dneska prošel kontroverzní zákon opozičního Kuomintangu 3. čtením. Protestuje se proti němu po celém Tchaj-wanu, před parlamentem v Tchaj-peji je podle organizátorů asi 30k lidí.
— Jana Václavíková (@janavacl) May 28, 2024
Hesla dne: "Bez dialogu není demokracie", "Demokracie" a "Nezávislý Tchaj-wan".@Aktualnecz pic.twitter.com/gXie73n5JI
Vliv Pekingu, kterému je KMT ze všech tří velkých stran nejvíce nakloněná a jejíž politici pravidelně cestují do Číny na politická jednání, ale Alexander Huang, jenž má ve straně na starosti zahraniční vztahy, odmítá.
"Tato obvinění jsou naprosto nepodložená a Tchajwanci by to měli vědět. Legislativa je domácí záležitostí a nemá nic společného s nikým nebo ničím za hranicemi Tchaj-wanu," napsal ve vyjádření pro Aktuálně.cz.
