Kolony aut, autobusů i lidé stojící fronty venku v zimě. Tak vypadá většina hraničních přechodů zemí Evropy s Ukrajinou už několik dnů, ve dne i v noci. Lidé utíkají před válkou, spousta z nich však neví, kam jít.
"Jsme na cestě už třetí den," řekla Agentuře OSN pro uprchlíky šestatřicetiletá Olga na konci cesty, která obvykle trvá sedm hodin. Z ukrajinského hlavního města vyrazila ve čtvrtek společně se svým dvouletým synem a osmiletou dcerou, se sousedkou a její dcerou a k hranicím dorazili až v sobotu večer. "Utekli jsme, jakmile spadly první bomby. Jen dostat se z Kyjeva nám trvalo dvanáct hodin. Teď už tady čekáme 36 hodin."
Ukrajinci, kteří mají v Evropě příbuzné nebo známé, se často dočkají šťastného shledání, na hranicích však v mnoha případech dojde i k situacím, kdy se rodina musí rozdělit. Jednou z nich je příběh Natalije Ableyevové, který popsala agentura Reuters.
Žena na hraničním přechodu na ukrajinské straně potkala zoufalého 38letého muže z jejího rodného města, který společně s malým synem a dcerkou doufal, že se mu podaří přejít do bezpečné země. Jenže Ukrajina mezitím vyhlásila mobilizaci, která se vztahuje na všechny muže ve věku 18 až 60 let. Pohraničníci ho tedy nenechali přejít.
"Jejich otec mi předal jeho děti, dal mi jejich pasy a důvěřoval mi, abych je bezpečně převedla," řekla 58letá Ableyevová a v náručí držela malého chlapce, kterého znala teprve pár hodin. Společně pak čekali na jejich matku, která za dětmi spěchala na cestě z Itálie a odvezla si je do bezpečí.
Podobný příběh sdílel také britský deník The Guardian, který zveřejnil video malého chlapce, jenž se slzami v očích popisuje, že se musel rozloučit s otcem. "Nechali jsme tátu v Kyjevě. Bude prodávat věci a pomáhat našim hrdinům, naší armádě, možná bude i bojovat," řekl Mark Gončaruk. Chlapec se narodil v ukrajinském hlavním městě Kyjev, které se už několik dnů snaží obsadit ruská armáda.
"Šli jsme tři hodiny a vy jste nás zachránili. Nevěděli jsme, jak dlouho ještě půjdeme. Myslel jsem si, že tak dva nebo tři dny," pokračuje chlapec prchající s ostatními členy rodiny v dodávce směrem k ukrajinské hranici.
Taktéž šestiletý chlapec jménem Ostap, jehož cestu zachytil server Seznam Zprávy, utíkal z Ukrajiny společně s babičkou Halinou, maminkou a sourozenci 25 kilometrů pěšky z města Rohatyn v západoukrajinské Ivanofrankivské oblasti až do Polska. Šli bez jakékoliv pomoci a během cesty neměli ani co pít. Na hranicích však na celou rodinu čekal otec Igor, který si ji vzal s sebou do Třebíče, kde pracuje.
Tohle je šestiletý Ostap. Má za sebou nekonečné čekání v mrazu a ušel s babičkou Halinou, maminkou a sourozenci 25 kilometrů pěšky až do Polska. Bez vody, čaje, pomoci. Čekal tu na něj jeho otec Igor, který rodinu vezme do Třebíče. Pracuje tam. pic.twitter.com/emdl74pBUq
— Filip Harzer (@HarzerF) February 26, 2022
"Kolem nás byla válka. Z domova jsme vyráželi včera v šest ráno, taxíkem jsme se dostali 25 kilometrů od hranic, blíž už to nešlo, protože až tam stála auta. A pak jsme šli k hranici celou noc pěšky," popisuje cestu Ostapova babička Halina. V Polsku 16 let pracovala a zamíří za dalšími syny a dcerou do polské Vratislavi.
Útěk z Ukrajiny Taniy Boryslavské, jejíž manžel zůstal na frontě, popsalo britské veřejnoprávní médium BBC. Ve videu líčila okamžik, kdy se s ní a jejich dětmi musel manžel rozloučit. Zůstal na Ukrajině a rodina utekla vlakem do Polska. "Moje starší dcera plakala, když se s ní táta ve vlaku loučil. A nejen ona, všichni ve vlaku, když to viděli. Je mi tak těžko, protože nevím, kdy ho znovu uvidím. Ale slíbil mi, že mně a mým dětem zachrání náš domov. Žádný jiný totiž nemáme," vyprávěla žena a potlačovala slzy.
"Ani jeden muž, který mohl narukovat, neopustil Ukrajinu. Všichni se chtěli postavit a bojovat. Celý život jsme pracovali, abychom si mohli vybudovat krásné domy. Nechceme Putina. Chceme, aby Rusové odešli a my mohli žít svůj život," vysvětluje šestatřicetiletá Nadia, která se v noci snažila překročit maďarské hranice se svým šestiletým synem Olegem, kamarádkou Taťánou a jejím devítiletým synem Makarthou. Její příběh popsal americký deník New York Post.
"Chceme žít jako svobodní lidé, a pokud na to přijde, jsme připraveni za to zemřít v boji," řekla Nadia a pohladila po vlasech svého syna, kterého hodlá odvézt k prarodičům do Itálie, aby se hned vrátila na Ukrajinu a ochránila rodinný majetek. "Z naší oblasti odešly pouze matky malých dětí. Zůstali tam i naši rodiče. Vrátíme se, nechceme utíkat."
Podobně jako Nadia musely stovky lidí opustit rodinu, příbuzné, kamarády i všechno, co vybudovaly. Často se tak tito lidé ocitli bez ničeho a po přechodu do bezpečné země nemají kam jít. Někteří se ze strachu z neznáma dokonce rozhodli na Ukrajině zůstat.
Jednou z nich je Svetlana, která se se synem už několik dní skrývá v protileteckém krytu v Kyjevě. Její příběh na sociálních sítích popsala americká válečná reportérka Sara Firthová. "Náš jediný cíl je teď přežít. Nevíme, co přijde zítra," svěřila se Svetlana. Pochází ze separatistické republiky Doněck. "Už jsme jednou utíkali, a to když Rusko napadlo Ukrajinu v roce 2014. Tentokrát ale odsud nechci odejít, už jen kvůli svým dětem. Je to naše země a nebudeme utíkat. Ustojíme to," dodala odhodlaná Ukrajinka.
