Z íránských zpravodajských služeb unikly přísně tajné dokumenty jako vystřižené ze špionážního románu a odhalily detaily mnohaleté špionážní práce, díky níž si Írán doslova infiltroval sousední Irák.
Složky například popisují, jak před měsícem z Teheránu do Bagdádu přiletěl důležitý muž. Přijel se osobně přesvědčit, že jeho spojenec odvede svou práci. Byl to sám Kásim Sulejmaní, velitel speciálních jednotek al-Kuds, tajné součásti Íránských revolučních gard, a jeden z nejvlivnějších lidí íránského režimu. Jeho spojencem je člen iráckého parlamentu, který měl za úkol podpořit vládu Ádila Abdala Mahdího, proti níž už měsíc a půl protestují tisíce lidí.
Nebylo to poprvé, co Sulejmaní přijel do Bagdádu zkontrolovat situaci. Teherán systematicky pracuje na tom, aby byl součástí politického, ekonomického i náboženského života Iráku.
Než se Ádil Abdal Mahdí stal iráckým premiérem, byl do roku 2005 ministrem financí a ve vládě znovu působil v roce 2014, kdy měl na starosti ropný průmysl. Za vlády Saddáma Husajna žil v exilu a spolupracoval s režimem v Teheránu. Podle jedné složky z uniklých dokumentů má irácký premiér Mahdi "zvláštní vztah s Íránem".
Více než 700 stránek tajných dokumentů íránských tajných služeb získal investigativní server The Intercept od anonymního zdroje. Detaily z práce íránských špionů nyní zveřejnil americký deník New York Times.
Masivní růst vlivu Íránců v Iráku začal už americkou invazí v roce 2003. Když vojáci USA vtrhli do Iráku a svrhli Saddáma Husajna, roztočila se kola velkolepé špionážní hry. Díky mnohaleté a pečlivé práci ji Teherán vyhrál. Íránští špioni podpláceli irácké agenty pracující pro USA. Íránské tajné služby dokázaly infiltrovat iráckou politiku takovým způsobem, že dnes nemůže v zemi vládnout nikdo, kdo nemá od Íránu požehnání.
Fragment z uniklých tajných dokumentů
"Současným cílem je, aby tato osoba poskytla zpravodajské informace o plánech vlády USA v Iráku, ať už jde vypořádávání se s IS nebo o jiné skryté operace. Konečným cílem je, aby se tato osoba stala informátorem, buď na americkém ministerstvu zahraničí nebo jakýchkoliv iráckých sunnitských, nebo kurdských vůdců, kteří jsou ochotni spolupracovat."
Zdroj: The New York Times
Pro Írán je to otázka přežití
Íránské tajné služby tvoří dvě instituce: ministerstvo zpravodajských služeb a bezpečnosti a zpravodajská organizace islámských revolučních gard. Ta spravuje i Sulejmaním vedený elitní oddíl al-Kuds. Instituce pracují souběžně vedle sebe a nasbírané informace předkládají nejvyššímu vedení státu.
Po svržení Saddáma Husajna se Teherán obával, že další na řadě je íránský režim. Americký prezident George Bush mladší označil Írán za součást osy zla a tamní vláda potřebovala mít přehled o tom, co Američané plánují. Teherán vyslal do sousedního Iráku agenty obou svých zpravodajských služeb. Měly za úkol Irák stabilizovat, zabránit posilování sunnitských bojovníků a předejít tomu, aby se od oslabeného státu neodtrhl nezávislý Kurdistán. A hlavně se pokoušely udržet u moci politiky, kteří jsou loajální k Teheránu. Cílem bylo nastolit v regionu stabilitu a udržet si Irák jako svůj vazalský stát.
Jednodušší to měl Írán v tom, že mnoho vazeb si s iráckými politiky vytvořil v době, kdy tvořili opozici proti Husajnově vládě. "Máme mezi iráckými vůdci spoustu spojenců, kterým můžeme důvěřovat se zavřenýma očima," cituje americký deník nejmenovaného politického analytika a poradce Teheránu. Představitelé íránské vlády, které se New York Times snažily oslovit, ale na dotazy na uniklé dokumenty nereagovali.
Tam, kde USA selhaly
Z dokumentů navíc vyplývá, že posilování íránského vlivu v Iráku přímo souviselo s tím, jak si v zemi po invazi počínaly Spojené státy. Íránci využili každé příležitosti, kterou jim USA poskytly. Írán se stal hlavním ochráncem šíitské populace v Iráku, která čelila útokům ze strany sunnitů. Teheránu pak nejvíc pomohlo stažení amerických vojsk v roce 2011. Íránští špioni se okamžitě obrátili na informátory, kteří do té doby pracovali pro americkou CIA.
Americká tajná služba s nimi ukončila spolupráci, bývalí informátoři se ocitli bez práce v rozvrácené a pro ně nebezpečné zemi. Rádi přijali možnost pracovat pro Teherán a říct mu všechno, co o operaci CIA v Iráku věděli. I takové případy jsou v uniklých dokumentech popsány.
V roce 2014 se Američané začali vracet, aby bojovali proti takzvanému Islámskému státu. Americké a íránské tajné síly se střetly. Do Bagdádu i tehdy přijel šéf jednotek al-Kuds Kásim Sulejmaní. Na tehdejší iráckou vládu měl jedno přání: požadoval otevření iráckého vzdušného prostoru, aby íránská letadla mohla podpořit syrského prezidenta Bašára Asada v boji proti povstalcům, které podporovala americká armáda. A uspěl.
Iráčané chtějí nezávislost
Z dokumentů zároveň vyplývá, že Íránci měli výhodu. Mezi americkými diplomaty a iráckými politiky nemohla proběhnout schůzka, o které by Teherán nevěděl. Obsah rozhovorů za zavřenými dveřmi Iráčané běžně hlásili Íráncům.
Když naposledy před dvěma měsíci přicestoval Kásim Sulejmaní do Iráku, Bagdád byl obsazený demonstranty. Protestují proti korupci, ekonomické situaci, ale také proti íránskému vlivu v zemi. Nyní v ulicích hoří íránské vlajky a davy útočí na íránský konzulát.
Jestliže Írán vyhrál v Iráku souboj s Američany, teď se musí snažit získat podporu místních obyvatel, píše americký deník. Protesty pokračují už sedmým týdnem a Iráčané volají po nezávislosti. Na USA i na Íránu.
