Psal se rok 2011, když v Sýrii začaly protesty proti režimu prezidenta Bašára Asada. Vláda demonstrace s pomocí policie a armády krvavě potlačila a postupně získala pod kontrolu většinu území. Občanská válka, která si vyžádala na 300 tisíc obětí, však nikdy oficiálně neskončila a velká vlna násilí nyní znovu ožila.
Bojovníci islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám doplnění dalšími rebely už minulý týden pronikli do přibližně desítky syrských vesnic a měst a zahájili boje s vládními vojsky. V současné době již dobyli druhé největší město v zemi Aleppo a postupují dále přes západní provincii Idlib.
"Ještě před týdnem většinu syrského území kontrolovala armáda prezidenta Bašára Asada. Dále tu bylo autonomní území obývané Kurdy a jejich milicemi na severovýchodě země. Následovala část území u syrsko-tureckých hranic, které si protiprávně zabrala turecká armáda s tím, že jde o nárazníkovou zónu. Na západě Sýrie se utvářely syrskou armádou nedobyté ostrůvky, které pod svou kontrolou měla řada teroristických a povstaleckých organizací napojených na Turky. A právě tyto ostrůvky začaly expandovat," popisuje pro Aktuálně.cz bezpečnostní analytik Josef Kraus.
Podle něj v Sýrii nastal jeden velký chaos. Útok rebelů překvapil mírou razance i úspěšnosti. "Proti syrské armádě nicméně dlouhodobě vystupuje celá řada organizací. Když si vzpomeneme na syrskou občanskou válku ještě před pár lety, bylo jich několik set. Uskupení Haját Tahrír aš-Šám představuje milice, které jsou dlouhodobě napojené na Turecko. To je jejich hlavním sponzorem. Milice vznikly jako sdružení několika menších skupinek zhruba v roce 2017 a prvopočátek mají v teroristické al-Káidě, působící v Sýrii a Iráku," vysvětluje Kraus.
Podle odborníka z Masarykovy univerzity jsou tyto milice typické mimo jiné tím, že v nich nebojují ani tak Syřané samotní, jako spíš velká část bojovníků ze zahraničí. Často ze zemí Střední Asie, jako je třeba Turkmenistán. "Spekuluje se navíc, že Haját Tahrír aš-Šám jsou tureckým zástupným aktérem v oblasti a své kroky činí na základě rozhodnutí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana," dodává.
Pro rebely přitom nastala vcelku ideální chvíle k ofenzivě, jelikož klíčovými aktéry, které drží Asada u moci, jsou dlouhodobě Rusko a Írán. Tyto dva státy přitom nyní oslabují vlastní vojenské záležitosti. V případě Moskvy jde o invazi na Ukrajinu, Írán zase podporuje teroristické hnutí Hamás proti Izraeli ve válce v Pásmu Gazy.
Přesto Rusové do nynějšího dění v Sýrii již aktivně zasáhli a využívají své letecké a námořní základny k útokům na povstalecké síly a bombardují je. O víkendu pak jednal Asad v Moskvě o dalších krocích. Z Iráku do Sýrie na pomoc v noci na pondělí dorazily také milice Hašd Šábí, podporované Íránem.
Podle Krause je ale otázkou, zda Íránci budou schopni mobilizovat větší množství sil, protože jejich primární zájem byla do této doby podpora Hizballáhu a palestinského hnutí Hamás. "Právě Hizballáh jako důležitý spojenec Íránu dříve potřeboval udržení syrského prezidenta Asada u moci a to byl důvod, proč ozbrojenci Hizballáhu v minulosti intervenovali do syrské občanské války na straně Asada a kontrolovali nemalou část syrského území, čímž uvolnili ruce syrské armádě," popisuje expert.
Nyní by to Hizballáh i vzhledem k nedávnému uzavření příměří se státem Izrael v Libanonu mohl zopakovat. Po dlouhých bojích je ale jednak oslaben a navíc potřebuje mít připravené síly v jižním Libanonu, kdyby se boje s Izraelci opět rozhořely, neboť příměří je křehké. "Možnosti zasahovat v syrském konfliktu jsou tedy relativně malé," dodává Kraus.
Situace je však velmi nevyzpytatelná, což ukázaly i předchozí dny, a tak se nakonec prý může stát prakticky cokoliv. "Od potlačení rebelie ze strany Bašára Asada s pomocí Ruska a Íránu až po pád režimu a rozdrobení státu. Případně propuknutí další vleklé občanské války, která logicky bude přitahovat všechny lokální aktéry. Hrozí i obrovské krveprolití podobné tomu z let 2013 až 2014," varuje Kraus.
Rovněž je otázka, jak by konflikt v Sýrii mohl ovlivnit okolní státy, a to i vzhledem k pravděpodobnému přílivu uprchlíků. Zhruba před deseti lety se syrská občanská válka přelila také do sousedního Iráku.
Mohlo by vás zajímat: Tohle bylo jen první kolo. Na Blízkém východě číhá hrozba pro celý svět, říká Kalhousová (25. 4. 2024)
