Londýn - Farmaceutický průmysl by měl bezodkladně investovat dvě miliardy dolarů do inovačního fondu na výzkum antibiotik.
Od doby, kdy byla naposledy objevena nová řada těchto léčiv, uplynula již bezmála tři desetiletí. A v současnosti se vyvíjí jen velmi málo antibiotik, která dokážou čelit celosvětově rozšířeným rezistentním bakteriím.
Odborníci varují, že pokud se situace rychle nezmění, mohou takzvané superrezistentní bakterie už v polovině století zabíjet 10 milionů lidí ročně.
"Musíme nastartovat vývoj nových léků, které potřebujeme k léčbě infekcí a které umožní, že moderní medicína a chirurgie budou i nadále vypadat tak, jak je známe dnes," řekl BBC šéf britského výzkumného týmu Jim O’Neill.
Nadějná součást výzkumu by se týkala tzv. “narušitelů odolnosti”. Jedná se o sloučeniny, které pracují na zvýšení účinnosti stávajících antibiotik. Jde tedy o daleko méně nákladný přístup, než jakým je snaha objevit zcela nové léky.
"Nehleďte jen na zisk"
O’Neill, bývalý ekonom investiční banky, apeluje na velké farmaceutické společnosti. Podle jeho názoru by měly do společného fondu investovat a neřídit se pouze ekonomickými hledisky, tedy krátkodobými zisky či ztrátami.
Hrozící katastrofa světa bez účinných antibiotik má mnohem horší scénář než pouhá ekonomická krize. Již nyní se odhaduje, že jen v Evropě mají odolné bakterie každý rok na svědomí 30 000 lidských životů.
Výše uvedené dvě miliardy dolarů by tak měly v průběhu příštích pěti let putovat především do výzkumných pracovišť na univerzitách či malých biotechnických společností.
Nový model financování
Řada velkých farmaceutických společností od výzkumu antibiotik ustoupila úplně.
Podle zprávy britského výzkumu - financovaného vládou premiéra Davida Camerona a vedeného právě Jimem O’Neillem - se tak stalo kvůli nejistým obchodním výnosům z nových antibiotik.
Nové léky jsou většinou drženy v rezervě po několik let, aby se zachovala jejich účinnost. Během té doby se ale mohou přiblížit ke konci svého patentu. Když patent vyprší, jsou většinou k dispozici levnější verze, takzvaná generika.
Nový způsob financování výzkumu léků by tento problém měl vyřešit. Jednorázové platby společnostem, které se výzkumem nových léčiv zabývají, eliminují vliv objemu prodeje léku na jeho ziskovost.
Očekávání jsou veliká. Nově nastartovaný výzkum v Británii by mohl do deseti let vést k objevu patnácti nových druhů antibiotik. Náklady se odhadují na 16 až 37 miliard liber během deseti let.
Na první pohled obrovskou částku ale vyváží fakt, že antibiotika jsou nezbytnou součástí mnoha aspektů zdravotní péče od léčby běžných infekcí až po chirurgii a léčbu rakoviny.
