Jaká je nyní situace v Addis Abebě, kde nyní pobýváte? Mají obyvatelé strach a připravují se nějak na postupující rebely ze severu?
V současné chvíli v Addis Abebě panuje vcelku klid. Na první pohled si nikdo nevšimne, že by se v zemi mělo něco jít, ale to není nic neobvyklého - Addis Abeba je zkrátka takový stát ve státě. Je třeba si uvědomit z perspektivy malé České republiky, že Addis Abeba je takřka nekonečné velkoměsto s obrovskou rozlohou a s počtem obyvatel blížícím se počtu obyvatel naší země. Lidé se samozřejmě obávají, ale týká se to především lidí tigrajského původu, dochází k domovním prohlídkám, zatýkání, zabavování majetku, není možné do Tigraje poslat peníze a tak dále.
Máte přátele v dobytých městech? Víte, jak to tam nyní vypadá?
V Tigraji je situace nepřehledná, získat informace je velmi těžké, protože komunikace mezi Tigrají a Addis Abebou v podstatě neexistuje. Mnohdy jsou zprávy protichůdné. Je třeba ale říci, že násilností a zvěrstev se dopouštějí všechny strany konfliktu.
Jak lidé reagovali na úterní vyhlášení nouzového stavu?
Etiopie už s tím má zkušenosti, takže zde v Addis Abebě to nikoho moc nezaskočilo, ale pravda je, že premiér Abiy Ahmed tím ztrácí zase další kredit, zejména s jeho téměř "genocidním slovníkem", respektive prohlášeními jeho okolí o potřebě utopit nepřátele v krvi. To nepřispívá k ničemu dobrému a jen jitří již tak napjaté vztahy. Proto i obavy mezinárodního společenství z opakování rwandského scénáře nejsou neopodstatněné (při genocidě ve Rwandě v roce 1994 zemřel až milion lidí, pozn. red.).
Změnilo vyhlášení nouzového stavu každodenní život lidí? Bojí se teď třeba i možných zásahů etiopské armády?
Dochází k domovním prohlídkám, zatýkání Tigrajců i lidí tak či onak podezřelých z jejich podpory. Řada Tigrajců již opustila zemi, docházejí dolary a rostou ceny, takže pokud by se TPLF (Tigrajská lidově osvobozenecká fronta, která hájí práva tigrajského etnika, pozn. red.) podařilo ovládnout i koridor spojující Džibuti a Addis Abebu, bude to mít dalekosáhlé ekonomické důsledky.
Pád nadějného politika
Jak vlastně běžní Etiopané vnímají současnou situaci a komu věří?
Chtělo by se říci, že nikdo nedůvěřuje nikomu, vztahy mezi různými etnickými skupinami se samozřejmě a pochopitelně vyhrotily. Především však ztrácí Abiy Ahmed (držitel Nobelovy ceny míru za rok 2019, pozn. red.), kterému ještě před dvěma lety věřila skoro celá země. Dnes neznám takřka nikoho, kdo by o něm hovořil s nadějí a důvěrou.
Proč se k postupující TPLF přidala i Oromská osvobozenecké fronta (OLF), tedy organizace, která reprezentuje nejpočetnější etnickou skupinu Oromů, ze které pochází i současný premiér Abiy Ahmed?
Toto je zcela stěžejní záležitost pro současný vývoj i budoucnost Etiopie, ať už dopadne jakkoliv. OLF si samozřejmě dobře pamatuje autoritativní vládu TPLF z let 1991 až 2018, ale Abiy Ahmed se dopustil několika kroků, kterými v podstatě dle mého soudu vehnal OLF do spojení s TPLF. Šlo především o zatčení předních oromských předáků, jakými jsou Jawar Mohammed, Bekele Gerba a další. Následně se OLF rozhodla bojkotovat volby a začala považovat spojení s TPLF za jedinou možnost, jak svrhnout Abiye Ahmeda.
Je to spíše sňatek z rozumu, který se ale také může změnit. Rád bych zdůraznil, že jen část OLF, tzv. Oromská osvobozenecká armáda, podepsala dohodu s TPLF, a řada jiných představitelů OLF zůstává spíše skeptická. TPLF však na svou stranu získala i jiné milice v zemi. Všichni mají cíl ukončit tento režim, ale liší se v tom, jak postupovat, co dál.
Je reálné, že by rebelové postoupili až k Addis Abebě a pokusili se dobýt hlavní město?
Těžko předvídat, TPLF dobře ví, že ji v Addis Abebě nikdo nechce a že její vstup do hlavního města vyvolá krveprolití. Zatím se mi to jeví jako méně reálné. Ale situace se může změnit každým dnem.
Jan Záhořík
Afrikanista Jan Záhořík ze Západočeské univerzity v Plzni je odborníkem na dějiny a politiku Etiopie. Specializuje se na problematiku konfliktů, nacionalismu, otázky etnicity a euro-afrických vztahů. Je autorem řady knih, například: Ohniska napětí v postkoloniální Africe, Subsaharská Afrika a světové mocnosti v éře globalizace, Etiopie v letech 1923-1935.
Možné je všechno
Konflikt trvá už rok a podle zvláštního zmocněnce USA Jeffreyho Feltmana byl poslední vývoj předvídatelný kvůli vládní blokádě humanitární pomoci, směrované na sever země. Lze postup TPLF do dalších oblastí mimo Tigraj chápat jako reakci na tuto blokádu a jako snahu zastavit hladomor, nebo se jedná o agresi a snahu svrhnout současnou vládu?
Je to kombinace obojího. Myslím si, že spíše než pochod na Addis Abebu je reálnější snaha TPLF ovládnout koridory a přesunout humanitární pomoc na sever a zároveň vyvinout ekonomický tlak na premiéra.
Hrozí, že se země propadne do občanské války, nebo že se dokonce rozpadne?
Všechny scénáře jsou ve hře, ale stále bych byl rád optimistou. Určitá řešení jsou na stole, ale záleží na kreativitě a ochotě jednat. Tu ale momentálně nevidím, respektive si ji neumím úplně představit.
