Důvodem podle něj byly postoje Maďarska, které zaujímá zdrženlivý postoj ke kandidatuře nizozemského premiéra Marka Rutteho do čela NATO, jakož i k podpoře Ukrajiny, která se třetím rokem brání agresi Ruska. Nicméně podle Pavla nepadlo na rižském summitu "ani slovo" o případném odchodu Maďarska z B9, jak uváděla média s odvoláním na své zdroje.
Společné prohlášení z Rigy nahradila deklarace tří prezidentů, kteří B9 předsedají.
"Zatím panuje většinová shoda na Marku Ruttem, ale jsou země, které mají jinou představu," řekl Pavel. "Úplná shoda ještě není, ale máme před sebou ještě jednání ministrů. Předpokládám, že do summitu samotného bude dosaženo plné shody," zdůraznil. Dodal, že důvody neúčasti maďarského prezidenta na jednání v Rize nezná. Maďarský velvyslanec pak jménem Budapešti vyjádřil podporu kandidatuře současného rumunského prezidenta Klause Iohannise - a ten se k tomu nyní nevyjádřil.
"Nepadlo o tom ani slovo, naopak ve vyjádřeních velvyslance explicitně zaznělo, že Maďarsko je plnohodnotným členem aliance, který plní své závazky," poznamenal na dotaz ohledně mediálních spekulací.
V souvislosti s útokem, který se minulý týden odehrál v Praze 9 v garážích městského dopravního podniku, uvedl, že je to důvod k opatřením bezpečnostních složek a k lepší koordinaci zpravodajských služeb, pokud v pozadí těchto útoků - ať v Praze či jinde - skutečně stojí Rusko. Hybridními hrozbami se zabýval i summit v Rize a koordinace zpravodajských služeb připadá hlavě státu jako "první a nejpřirozenější opatření".
"Rusko se nechová jako partner, Rusko se chová jako nepřítel. Rusko nás otevřeně označuje za svého nepřítele," řekl. Moskva bezpochyby je pro alianci dlouhodobou bezpečnostní hrozbou, dodal Pavel. Mělo by se to podle něj odrazit i v základních dokumentech NATO a obecně v aliančním přístupu k Rusku.
