Nervozita na Baltu. Moskva zveřejnila plán na změnu hranic, pak ho záhadně stáhla

Martin Novák Martin Novák
23. 5. 2024 14:38
Pobaltské republiky se obávají, že po Ukrajině zaměří Rusko svou pozornost na ně. Budují podél hranice zákopy a minová pole, pokládají drátěné ploty a připravují plány pro případ ruské invaze. I proto vystupňovala jejich nervozitu zpráva o plánovaných úpravách námořní hranice, kterou ve středu zveřejnila Moskva.
Vladimir Putin "asistuje" při spouštění jaderného ledoborce Leningrad do moře.
Vladimir Putin "asistuje" při spouštění jaderného ledoborce Leningrad do moře. | Foto: Reuters

Co přesně Rusové zamýšlejí, není zřejmé. Na webovém portálu, kde ruská vláda publikuje svá usnesení, se objevila nenápadná informace o "rozšíření ruských teritoriálních vod země v Baltském moři u státní hranice s Litvou a Finskem". Tedy ve Finském zálivu a pak v Kaliningradské oblasti, ruském území vklíněném mezi Litvu a Polsko.

Litva reagovala pobouřeně se slovy, že jde o ruskou provokaci a součást psychologické války, kterou Kreml proti pobaltským republikám vede. "Je to hybridní operace, která má za cíl znejistit sousední země a jejich obyvatele. Jde o záměrnou provokaci a eskalaci," uvedl litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.

Zatímco Finsko vyzvalo ke klidu a premiér Petteri Orpo řekl, že je nejdříve nutné prověřit fakta, sousední Švédsko zaujalo ostřejší postoj. "Rusko v žádném případě nemůže samo jednostranně rozhodovat o nových hranicích," citovala agentura TT premiéra Ulfa Kristerssona.

Zpráva o plánu nově vymezit teritoriální vody během středy z ruského portálu zmizela a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že by Moskva chtěla námořní hranice měnit. Ruské ministerstvo obrany dříve uvedlo, že současné hranice jsou stanovené na základě námořních map z poloviny minulého století a už neodpovídají aktuální situaci. Není tak jasné, co nynější oznámení, které později Kreml stáhl, znamená.

"Finská vláda se o ruském plánu dozvěděla z médií, což je dost šokující. Je zjevné, že si Moskva chtěla vyzkoušet finskou reakci. Nezveřejnila žádné podrobnosti návrhu, takže to vypadá, že šlo o úmyslné mlžení," napsal na sociální síti X finský analytik Emil Kastehelmi, s nímž Aktuálně.cz loni publikovalo rozhovor.

Po vstupu Švédska a Finska do NATO, které Severoatlantickou alianci rozšířily v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, jsou ruské pobřežní oblasti v Baltském moři obklopené teritoriálními vodami členů aliance. Zatímco Litva, Lotyšsko a Estonsko se obávají provokací na svých pozemních hranicích s Ruskem (v případě Litvy a Lotyšska i s Běloruskem), Finsko se zase potýká s přílivem migrantů, přecházejících jeho 1340 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem.Finská vláda už loni uzavřela všechny hraniční přechody.

Náčelník generálního štábu švédské armády Micael Byden shodou okolností ve středu prohlásil, že "Putinovy oči se dívají k našemu ostrovu Gotland, snaží se získat kontrolu nad Baltským mořem". Gotland je švédský ostrov v Pobaltí, ze kterého je možné kontrolovat mořské trasy do Litvy, Lotyšska a také ruské Kaliningradské oblasti. Na ostrově je velká švédská vojenská základna.

Litva počítá se všemi scénáři, včetně možného ruského překročení hranic - ať už z Kaliningradské oblasti, nebo z Běloruska. Výcvikem a přípravou prochází nejen armáda, ale také dobrovolníci z organizace Litevští střelci.

"S Ruskem bude vždy problém. Ze svého mládí si vybavuji, jak mi Rusové nadávali, když jsem mluvil litevsky, a říkali, že to je podřadný, hnusný jazyk. Musíme být připraveni na vše. Mít plány pro případ, že proniknou na naše území, mít dobré zbraně a výcvik. A říkám na rovinu, že musíme být připraveni je zabíjet," řekl před dvěma měsíci reportérovi Aktuálně.cz v Kaunasu velitel Litevských střelců, plukovník Linas Idzelis.

Video: Rusistka Alena Machoninová o životě v Rusku (20. 5. 2024)

Video: Tým Spotlight
 

Právě se děje

Další zprávy